Palacký František - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

František Palacký (14. června 1798 – 26. května 1876) byl český historik, politik, buditel, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, často bývá rovněž přezdíván jako „Otec národa“.

Ve druhé polovině 19. století (období neoabsolutismu) byl František Palacký považován za nezpochybnitelnou morální autoritu české národní společnosti. Byl činný nejen jako politik, ale jako dějepisec neúnavně vychovával český národ. Respekt vůči Palackému projevily i mnohé obce, jež mu udělily čestné občanství. Autoritu Palackého potvrdil i císař František Josef I., jenž jej jako prvního Čecha nešlechtického původu v dubnu 1861 jmenoval doživotním členem panské sněmovny.

Když František Palacký 26. května 1876 zemřel, mnoho osobností veřejného života mu vzdalo čest a jeho pohřeb se stal celonárodní tryznou.

Palackého filozofie dějin

Rozsáhlé Palackého historické dílo se stalo milníkem české historiografie. Celé nadcházející generace historiků se vlastně ve svém díle vůči němu a jeho pojetí musely nějakým způsobem vymezit. Jeho tvorba nebyla jen shlukem historických faktů, chronologicky seřazených. Podle Palackého historie představovala organický celek skutečností protknutý hlavní linií (ideou). Proto také jako jeden z prvních českých historiků detailně studoval nejen politické dějiny, ale i dějiny státoprávní (vliv polského historika W. A. Maciejowskeho), sociální, umění, vědy či dějiny každodennosti. Palacký pod vlivem Hegelovy dialektiky považoval za hlavní linií českých dějin neustálý zápas Slovanů a Němců. Těmto dvěma principům také přiřadil určité charakteristiky. Pro ten německý byla typická podnikavost, řemeslná dovednost, politická organizovanost, ale také výbojnost a náboženská agilnost. Naopak pro Slovany měla být typická rovnost, mírumilovnost, ale i sklon k anarchii.

Na světové úrovni to pak byla polarita dvou sil, které se neustále ovlivňovaly a střetávaly (tyto síly mohou být vyjádřeny různě: svoboda – autorita, demokracie – feudalismus, věda – víra). Tento boj dvou sil ať již na národní či světové úrovni Palacký nepovažuje za neúrodný. Naopak neustálá konfrontace rozšiřuje obzor, je semeništěm nových myšlenek či může vést ke smiřování protikladů. Palackého výklad si takto ve své podstatě vznášel nárok i na pedagogické a poučné poslání. Myšlenka české státnosti, často v boji s německým elementem, byla závazkem, který se nesl napříč generacemi.

Za vrchol českých dějin Palacký bezesporu považoval husitství, které tvoří páteř jeho hlavního díla. Do popředí klade především myšlenkový a sociální obsah husitství, a to i radikálního křídla představovaného Žižkou, Želivským a tábority. Staví se tak do určitého kontrastu proti starší osvícenecké historiografii (Jungmann nebo Dobrovský), která se vůči husitství většinou vyhrazovala.

Z díla:

Poezie

Na horu Radhošť

Má modlitba dne 26. července 1818 (hymnus)

Ideál říše (óda z roku 1920)

Vědecká literatura

Staročeský všeobecný kalendář

Život Jana Amose Komenského

Zběrky ze starožitnosti českoslovanské

Počátkové českého básnictví, obzvláště prosodie (dílo sepsal spolu s P. J. Šafaříkem a J. Benediktim (Blahoslavem), vydáno anonymně v roce 1818)

Krásověda čili o kráse a umění knihy patery

Okus české terminologie filosofické ( pokus o vytvoření české filosofické terminologie)

Díla historická

Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527

Geschichte von Böhmen

1. díl (do 1198)

2. díl (1198–1306)

3. díl (1306–1378)

Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (vycházelo jak česky, tak německy, v tomto rozsáhlém díle se Palacký snažil vytvořit úplný obraz českých dějin)

1. díl (do r. 1125)

2. díl (1125–1403)

3. díl (1403–1439)

4. díl (1439–1471)

5. díl (1471–1526)

Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století

Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního

Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška

Popis království Českého (soupis všech obcí v Čechách se základními údaji, vydáno 1848, data z let 1843-6)

Stručné dějiny Prahy (Skizze einer Geschichte von Prag)

Politická díla

Idea státu rakouského (1865)