William Blake (1757–1827)
Velký anglický básník, rytec, malíř a vizionář představuje jednu z nejsilnějších individualit v dějinách výtvarného umění. Tento velký umělec sám psal a ilustroval své vlastní knihy. Vynalezl svou vlastní techniku tisku, celé stránky svých knih leptal do měděné desky a otisky sám či se svojí ženou ručně koloroval. Další technikou, kterou William Blake používal, byl monotisk, kdy tiskl svou práci přímo z pomalovaného kartonu. Je paradoxem, že právě jeho nuzné poměry a svým způsobem primitivní postupy dodávají jeho dílu na originalitě, které by jen těžko docílil dobovými profesionálními postupy. Blake se narodil v Londýně jako syn obchodníka s pánským prádlem. Sedm let, do roku 1771, se učí rytcem u mistra Basira, a posléze si otvírá tiskařský obchod, který provozuje až do roku 1787. V roce 1779 se zapsal ke studiu na Královské akademii v Londýně, její prostředí však nevyhovovalo jeho povaze. Blake byl snílek, ale také zaníceně věřící člověk. K nejkrásnějším dílům patří právě řada ilustrací k Starému a Novému zákonu. Jeho dílo je plné alegorií a mystických symbolů. Nad realismus své doby staví obrazotvornost a duchovní hledání, které považuje za reálnější než materialismus současníků. Od dětství prý vídával anděly a podle svých slov dokonce mluvil s Pannou Marií. Blízká mu byla zejména fantastická díla Henry Fuseliho, s nímž se setkává na půdě Královské akademie, a dále dílo Michelangelovo, kterého jako sběratel rytin znal.
V roce 1783 se Blake z lásky oženil se svojí uměleckou asistentkou a celoživotní družkou Catherine Boucherovou a vydal svou první knihu básní Poetické črty. Dále pak v roce 1789 vydává Písně nevinnosti a poté mezi léty 1790–1793 tiskne své stěžejní prozaické dílo Svatba nebe s peklem. Dále vydává v roce 1794 Písně ze zkušenosti a mezi léty 1804–1808 vydává Miltona, včetně jeho Jeruzaléma. V letech 1803–1808 byl jeho mecenášem básník William Hayle. V roce 1808 byl Blake pro své názory obviněn z velezrady, avšak posléze osvobozen. Umírá v Londýně v roce 1827.