Téma ikonografického ztvárnění Bohorodičky se stalo pro N. P. Kondakova tématem centrálním. Výsledkem desítek let bádání se stalo několik významných publikací, které do dnešních dnů neztratily na aktuálnosti.
Prvním z nich bylo pojednání „Ikonografie Bohorodičky. Vztahy řecké a ruské ikonomalby s italskou malbou rané renesance“ (Иконография Богоматери. Связи греческой и русской иконописи с итальянскою живописью раннего Возрождения), které vyšlo v Petrohradu roku 1910.
Fundamentální několikasvazkovou monografii nazvanou identicky Ikonografie Bohorodičky (Иконография Богоматери), jejíž první dva díly vyšly v letech 1914‒1915, autor dovršil až v emigraci v Československu v roce 1924. Vydání třetího svazku však čekal strastiplný osud (mj. byla dlouhodobě uchovávána ve Vatikánské knihovně, jež ji od autora částečně odkoupila), jehož vyvrcholením bylo první novodobé kompletní vydání až ve zcela nových podmínkách, a to ve francouzštině v Římě roku 2011.
V této práci Kondakov využil materiál, který dodnes ohromuje svou šíří, bohatstvím a pestrostí. Panoramatický historický rámec ‒ od prvních kreseb v římských katakombách z 2. století po ruské ikony pozdního středověku ‒ dovolil využít nástěnných maleb, fresek, ikon, miniatur, ba dokonce soch a reliéfů. Ikonografie Bohorodičky tak před námi vyvstává v komplexním přehledu různých kulturních okruhů: východního křesťanství (Byzanc, Balkán, Rus a Rusko), ale také křesťanství západního.
Níže našim čtenářům nabízíme nejen pdf všech knih z této edice, ale také několik ilustrací v knize využitých. Doufáme, že tak bude ještě více podtržen zcela výjimečný kulturní význam tohoto díla.