Ikonografie Svaté Trojice představuje vizuální vyjádření křesťanského dogmatu o Trojici.
Přímé vyobrazení Trojice by protiřečilo koncepci věčného, nepostižitelného a trojjediného Boha, kterého „nikdy nikdo neviděl“ (J 1,18), proto jsou za kanonicky přípustná pouze symbolická zobrazení, a to především Starozákonní trojice.
Hymnus říká:
Otec ve hlasu,
Syn tělem v Jordáně,
Duch svatý jako holub,
zjevili se.
Dnem Svaté Trojice je v pravoslaví nazýván svátek Sestoupení svatého Ducha na Apoštoly o Padesátidenní, svátková ikona tedy odpovídá ikoně Sestoupení svatého Ducha. Existují tak pouze čtyři typy trojičních ikon: Starozákonní Trojice a svátky Zjevení Páně, Seslání svatého Ducha a Proměnění Páně.
Nejčastější syžet Starozákonní Trojice je též nazýván Pohostinství Abrahámovo (rusky Гостеприимство Авраамово, řecky φιλοξενια), tj. zjevení se Abráhámovi tří andělů:
„I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.
Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi
a řekl: „Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.
Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom.
Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka.“ Odvětili: „Učiň, jak říkáš.“
Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: „Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby.“
Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil.
Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to.
Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.“ (Gen 18,1-8)
V křesťanské teologii tři andělé symbolizují tři božské hypostáze, které jsou chápány jako nerozdělitelně a přitom nespojené, obdobně jako je nerozdělitelná Svatá Trojice.
Ještě v římských katakombách se vyobrazení drží historicity, i když i zde již lze spatřit zjevně zdůrazňovanou podobnost Abrahámových hostů. Později historický podtext zcela ustupuje symbolickému a tři andělé zde vystupují výhradně jako symbol trojjediného Boha. I když i zde občas do syžetu vstupují další osoby: Abrahám, jeho žena Sára atd. „Pozemskost“ dále ovlivňuje řada drobných, druhořadých detailů, které mají připomínat to, že se událost skutečně odehrála.
Koncepce může být dvojí: buď izokefalická nebo neizokefalická. V první jsou si andělé všichni rovni, kompozice má statický charakter (např. na věhlasné ikoně Andreje Rubljova), v druhé jeden z andělů ‒ většinou prostřední ‒ vystupuje jako dominantní, jeho nimb může mít kříž a samotný anděl někdy má nad hlavou nápis ІС ХС, tj. atributy Krista.