Klášter Hosios Lukas, neboli klášter svatého Lukáše (řecky Ὅσιος Λουκᾶς) představuje jednu z nejvýznamnějších památek byzantské architektury. Nachází se nedaleko města Distomo v Boiótii ve středním Řecku. Klášter založil poustevník Lukáš, jehož ostatky jsou v klášteře dodnes uloženy. V klášteře se nachází dva chrámy ‒ Katholikon (chrám svatého Lukáše) a Panagía (Bohorodička Všesvatá). Roku 1990 byl klášter zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO a společně s kláštery Dafnion u Athén a Nea Moni na ostrově Chios tvoří slavnou klášterní „triádu“.
Zde videodokument o pěti řeckých byzantských chrámech.
Fresková výzdoba Katholikonu
Mozaiky Katholikonu kláštera Hosios Lukas pochází ze 30.–40. let 11. století a jedná se o nejlépe zachovaný komplex mozaik z období tzv. makedonské renesance. Komplex však není kompletní, protože původní obraz Krista Pantokratora chybí.
![\"Centrální](\"/admin/upload_tinymce/3093.jpg\" "\\"Centrální")
Mozaiky jsou dílem dvou mistrů: první se věnoval naosu a apsidě, druhý nartexu. Práce obou řemeslníků se podle ruského kunsthistorika V. N. Lazareva liší: „styl prvního mistra je charakteristický svou uhlazeností a pedantickou akurátností, styl druhého, ačkoliv vnějškově hrubší, vyzařuje svěžest a originalitu“.
Lazarev považuje mozaiky Katholikonu za provinční umění typické pro kláštery, nicméně všímá si i monumentálních kvalit celé kompozice, krásy palety mozaik a intenzity barev:
„Na hustých zlatých pozadích se efektně ukazují světle modré, malinové, temně-fialové, zelené a růžové odstíny barev. Autoři mozaik se rádi uchylují k vlastní podobě oděvů a k přechodovým tónům: bílá postupně nenápadně přechází do různých odstínů šedé, zelené a světle modré a fialové, malinová barva pak do růžové. Poměrně hodně prostoru mozaik zaujímá temná černá barva, zvláště na oblečení světců.“
Podle historika umění mozaiky Hosios Lukas „leží mimo hlavní linii konstantinopolského umění, spíše se vztahují ke starším, čistě východním tradicím“.
Podle slavného rakouského kunsthistorika Otto Demuse jsou mozaiky chrámu:
„rozmístěny s absolutní symetrií na ose západ-východ, ba dokonce pózy, oděvy a barvy druhořadých postav v druhořadých částech chrámu jsou vybrány ve shodě s touto osou“.
Podle G. S. Kolpakovové to byly právě výtvarné tendence mozaik Katholikonu kláštera Hosios Lukas, které inspirovali výzdobu chrámu svaté Moudrosti v Kyjevě.
Klášter dále zdobí vojenskými motivy. Proroctví svatého Lukáše o osvobození Kréty od saracénů připomíná obraz Ježíše na vnější stěně kostela Panagía. Ježíš je zde vyobrazen jako bojovník za víru, který pomáhá ve válkách proti Arabům.
Krátký videoprůvodce klášterem:
Literatura:
Efthalia Rentetzi, „Il Monastero di Hosios Lukas in Focide“, in: Ειρμός, 1, 2004, s. 227–382.
Efthalia Rentetzi, „Elements of Classical Style in the mosaic decoration of Hosios Lukas Monastery Phocis, Greece“, in: ANISTORITON: Art History, 9, 2005.
Efthalia Rentetzi, „Mosaici del monastero di Hosios Lukas in Focide e della basilica marciana: parentele stilistiche“, in: Arte - Documento, 16, 2002, s. 66–71.
Demus, Otto, Byzantine Mosaic Decoration: Aspects of Monumental Art in Byzantium, Boston, MA: Boston Book and Art Shop, 1955.
Lazarides, Paul, The Monastery of Hosios Lukas. Editions Hannibal, 1987.
Lazarides, Paul, The Monastery of Hosios Lukas: Brief Illustrated Archaeological Guide. Hannibal Publishing, 1980.
Ousterhout, Robert, „Churches and Monasteries“, in: The Oxford Handbook of Byzantine Studies, ed. Robin Cormack, Elizabeth Jeffreys and John Haldon. New York: Oxford University Press, 2008.
Oikonomides, Nicholas, „The First Century of the Monastery of Hosios Loukas“, in: Dumbarton Oaks Papers, 46 (1992).
Лазарев В. Н., „Мозаики Неа Мони на Хиосе и Хосиос Лукас в Фокиде“, in: История византийской живописи. Мoskva: Искусство, 1986.
Колпакова Г. С., Искусство Византии. Ранний и средний периоды. Мoskva: Азбука, 2005.