Svatý Mikuláš

Svatý Mikuláš z Myry, též Mikuláš Divotvůrce (asi 280 či 286 Patara – 6. prosince 345 či 352 Myra, řecky Άγιος Νικόλαος, Νικόλαος ὁ Θαυματουργός, rusky Святитель Николай, Николай Угодник, Николай Чудотворец) byl biskupem v lykijském městě Myra. Dnes patří k nejuctívanějším svatým v celém křesťanství, ve východních církvích je hned druhým nejoblíbenějším světcem vůbec (po Bohorodičce). Proslul štědrostí k potřebným, jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Svatý Mikuláš je ctěn jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů. Stal se rovněž patronem několika států (Rusko, Lotrinsko) a měst (Amsterdam, Bari, Barranquilla aj.).

Ikonografie světce

Svatý Mikuláš patří k těm světcům, jejichž ikonografie je natolik ustálená a obecně známá, že jeho identifikace nečiní žádné problémy ani laikovi.

Místní úcta k arcibiskupovi Mikuláši se začala po jeho zesnutí šířit do celého tehdejšího křesťanského světa, a ke konci 7. století již měla ustálenou podobu. V souvislosti s důsledky ikonoklastického hnutí se však jeho ikonografie ustálila až v 10.‒11. století. Nejstarší vyobrazení dnes známe z římského kostela Santa Maria Antiqua.

Svatý Mikuláš byl nejčastěji zobrazován do pasu či jako celá postava, a to jak v byzantských, tak ruských chrámech. V interiéru chrámu mohla jeho ikona stát samostatně či v tzv. biskupské řadě ikon v oltářním prostoru. Pravou rukou světec žehná, v levé, většinou oděné do řízy a omoforionu, drží evangelium. Jeho oděv nejčastěji sestává z řízy, nárukávníků a omoforionu, pod nimiž lze spatřit duchovní štít (řec. πόλος, rus. палица).

Na řadě ikon světce figuruje jeho život v doprovodných obrazech na bocích (tzv. klejmech), jinde hlavní obraz doplňují jiní světci. Nezřídka se pak vyskytuje obraz, na němž jsou ‒ buď na pozadí či v medailonech ‒ vyobrazeni Kristus a Bohorodička, jak sv. Mikuláši předávají evangelium a omoforion, tj. atributy biskupské služby.