Přišel mi od kamaráda „okružní dopis“. Když v principu shrnu jeho obsah, týkal se rostoucího rizika zatažení ČR do války, která není naše, a končil požadavkem, abychom jako občané apelovali na naše politiky, aby to nepřipustili. Ptal se, co na to říkám.
Dost dlouho jsem přemýšlel, jak mu odpovědět. Apelovat na naše politiky? To nemůže fungovat z mnoha důvodů. V první řadě lidé, kteří řídí náš stát, nejsou skuteční politici, schopní a ochotní samostatně rozhodovat o směrování našeho státu. Jsou to amatéři, kteří neví téměř nic o politice státu a už vůbec nic o tom, jak stát řídit.
Vlastně to ani nepotřebují. Skutečný stát totiž primárně neřídí politici, ale vysoce kvalifikovaní státní úředníci, které ČR zoufale postrádá. A co je daleko zásadnější, naše republika už dávno není skutečným státem, ale pouhou „exploatovanou kolonií“ (terminus technicus, kupodivu dohledatelný i na Wikipedii) bez vlastních rozhodovacích pravomocí, vlastních ekonomických zdrojů, vlastní zahraniční a bezpečnostní politiky a bez bojeschopné armády, připravené bránit její hranice a občany.
Čeští „politici“ jsou v jejich „rozhodování“ takzvaně „vhodně směrováni“ ambasádou „jisté nejmenované velmoci“ (viz úsměvný český film Konec agenta W4C) a pracují v její prospěch bez ohledu na zájmy a názory občanů vlastní země.
Výběr lidí pro tuto „práci“ probíhá už léta v prostředí různých lidskoprávních, genderových a podobně ze zahraničí koncipovaných neziskových organizací, které fungují jako startovní pozice pro jejich budoucí politické kariéry. Vybraní lidé jsou pak na příslušné role cíleně připravováni v tzv. institutech (Aspen Institute atd.), financovaných cestou pro tento účel zřizovaných nadací (Sorosova Open Society Foundations a další).
Důsledně je v nich pěstován pocit výjimečnosti a neomylnosti. Získávají lukrativní granty, cestují na zahraniční stáže a zároveň jsou prostřednictvím zmanipulovaného volebního systému nasouváni do politiky a na rozhodující posty ve státní správě. Ne vždy sice vše vyjde podle představ a něco málo se objeví na veřejnosti (naposledy viz „kauza Farský“), ale obvykle to velmi rychle zase zmizí. Publicita není žádoucí. Vše je navíc podchyceno „transformovaným“ školstvím a vhodně modifikovaným výkladem dějin.
Tento systém je pečlivě budován už třicet let nejen v ČR, ale na území všech států, považovaných za poražené ve studené válce, která skončila počátkem 90. let zhroucením tzv. socialistického tábora. Velmi negativně ovlivňuje všechny klíčové oblasti našich životů – ekonomiku, bezpečnost, obranu, sociální oblast, zdravotnictví a samozřejmě vzdělávání.
Jsou v něm zapojeni jak mladší lidé (20 až 45 let), vychovávaní v „lásce“ k fiktivnímu „západu“ a k nenávisti ke všemu „co z východu jest“, tak starší „úctyhodní občané“. Ti jsou pečlivě vybíráni podle míry ochoty prodat se za peníze a výhody. Do systému jsou zapojeny i specifické profese. Například „elitní“ vojáci, vychovávaní v misích k bezmezné „lásce a poslušnosti“ vůči dnes už vlastně ryze fiktivní NATO, připravení v případě něčeho jako „vzpoury otroků“ na rozkaz „NATOvěrných“ velitelů bez skrupulí zopakovat ve svých zemích řecký scénář z roku 1967. Je jich na to víc než dost, a pokud se podaří definitivně odzbrojit občany, budou to mít i snadné.
Apelování tedy viditelně nemůže fungovat.
Výměna politiků?
Ve stávajícím systému vyloučeno.
Pokud něco podobného hrozí, bez jakýchkoliv zábran (a bez odporu veřejnosti) se prostě změní těsně před volbami volební zákon. A pokud se náhodou objeví někdo, kdo by byl skutečně schopen do systému hodit ony pověstné vidle, je buď zkorumpován a stane se jeho součástí, nebo nemilosrdně zničen a zadupán do země společensky, ekonomicky, psychicky a občas i fyzicky. Víte například, že Andrej Babiš byl za svou vzpurnost vyobcován z Aspen Institutu?
Takže co s tím? Možná hledat inspiraci v Bibli? Řečeno se sv. Petrem k falešným prorokům a učitelům: „... i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou tajně zavádět zhoubná kacířství a Panovníka, který je vykoupil, budou zapírat. Tím na sebe uvedou rychlou záhubu. Mnozí budou následovat jejich bezuzdnosti a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení. Z hrabivosti budou z vás těžit podvodnými slovy. Ale jejich odsouzení odedávna nezahálí a jejich zhouba nespí.“
Česká společnost je rozdělená. Její významná část víc než ochotně a s jásavým nadšením Pepka Vyskoče naslouchá všemožným falešným prorokům. Zatím to, co naši politici prohlašují za „vládnutí“, trpělivě snášíme. Včetně řečí o tom, že jsme ve válce od „premiéra“, který si vzápětí dovolí odjet na dovolenou do oblíbeného Chorvatska, nulové podpory v současné energetické krizi, nebo přípravy tzv. „válečné daně“.
Jediné, co se dá teď dělat, je mít trpělivost. Analyzovat situaci a připravovat se individuálně na nejpravděpodobnější krizové scénáře. Legální „demokratickou“ cestou se aktuální systém koloniální nadvlády prostě změnit nedá a náš růžový virtuální svět zadlužené hojnosti a neomezených možností pro všechny, který jsme si zvykli považovali za neměnný, se blíží svému konci.
Probuzení nás nejspíš bude tentokrát skutečně stát i krev a utrpení. A ani my, ani naši „politici“ na to nejsme připraveni ani v nejmenším. Osobně z toho nevidím rozumné východisko. Snad jen prostě přestat hrát jejich hru.
Zdroj: facebook autora
-mp-