„Je pro nás velkou radostí vidět, jak velkou podporu při těchto pomluvách nám lidé znovu dali pocítit. Po počátečním šoku to už máme na bázi humoru,“ říká Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu k obviněním, že jsou jejich aktivity financovány z Ruska. Zároveň varuje před obchodem s dětmi kvůli nedostatečným zákonům ohledně náhradního mateřství i takzvaným manželstvím pro všechny.
Jaký je váš osobní pohled na dění kolem Aliance pro rodinu a obvinění, že jste financováni z Ruska, ministryní Helenou Langšádlovou (TOP 09) a poslankyní Olgou Richterovou (Piráti)?
Po počátečním šoku to už teď máme na bázi humoru. Z důvodu ochrany před aktivisty nezveřejňujeme seznam našich dárců a ani se k tomu nechystáme – máme s tím bohatou špatnou zkušenost, ale do výroční zprávy připravujeme něco jako strukturu našich darů podle výše částky, četnosti příspěvků a tak podobně.
A když jsme nad tím s kolegy seděli, tak jsme si uvědomili, že se s těmi jednotlivými drobnými dárci, které máme, pořád ještě velkou většinou známe i osobně. Víme, jaké mají rodinné zázemí, radosti a starosti. Mnozí nám pak i volali, že když teda jakože máme tak bohatého sponzora Putina, jestli nám ještě vůbec mají ty stovky posílat a bavili se tím s námi. Protože my jsme zkrátka vyrostli na podpoře obyčejných lidí, jejichž zájmy nějak neseme a prezentujeme ve veřejném prostoru.
Myslím, že v tomto v České republice existuje jen málo autentičtějších hnutí, než jsme my, a je pro nás velkou radostí vidět, jak velkou podporu při těchto pomluvách nám lidé znovu dali pocítit.
Helena Langšádlová se po předžalobní výzvě omluvila, Richterová zatím nikoliv. Přijímáte omluvu?
Za omluvu ministryně Langšádlové jsme moc rádi. Každý se někdy splete, a když svou chybu uzná, je to hodné ocenění. Obzvláště proto, že u politiků je dnes sebereflexe jako šafránu.
O čem vypovídá, že se v dnešní době běžně setkáváme s rychlým nálepkováním či odsouzením nositele jiného názoru s tím, že je například placen z Ruska?
Považujeme za alarmující, jak snadno dnes jde znevážit názorového oponenta. A to i od lidí, kteří si myslí, že patří do té lepší a vzdělanější části společnosti. Myslím si, že by se fenoménem zneužívání boje proti dezinformacím měl vážně zabývat vládní zmocněnec Michal Klíma. A že by to měl nadnést i na jednání vlády.
Víte, tohoto se totiž dopouštějí i novináři a média, která se považují a mnohými jsou považována za objektivní. Celou tu kauzu našeho údajného ruského financování paradoxně otevřela Česká televize, která si pozvala do Událostí, komentářů pana Neila Dattu, který vede politickou neziskovku, jež se pyšní vznešeným názvem Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva, ale vlastně je to jen ideově zaměřený spolek, na propotratovou a LGBTI+ agendu.
Taky musím podotknout, že s tímhle pánem se kvůli stejným, v uvozovkách putinovským pomluvám soudí náš spolupracující polský spolek Ordo Iuris. Tento spolek je blízký současné polské vládě a je přece naprosto nelogické, že by nejvíc protiruská vláda v Evropě mohla spolupracovat s někým, koho financuje Kreml! A právě to, bez jakékoliv oponentury ze strany moderátora a bez předložení nějakého důkazu, ve veřejnoprávním médiu zaznělo. Česká televize ani nikomu nedala možnost tuto pomluvu uvést na pravou míru. Naopak moderátor kladl návodné otázky, například, že my tady rozpoutáváme kulturní války. Prostě úplně absurdní věc. A ten člověk z bruselské neziskovky ještě mezi řečí zmínil v těchto souvislostech jmenovitě i nás, Alianci pro rodinu.
Zdá se, že Česká televize bezvýhradně věří nějaké politické neziskovce natolik, že ani nezmíní probíhající spor a bere jako fakta tvrzení, která tam její představitel jen tak bez důkazů plácne. Toho se pak bohužel chytla řada dalších novinářů, kteří zase nic dál neověřovali a pracovali s tímhle sdělením jako s faktem.
Pan Datta také vystupoval na akademické půdě Univerzity Karlovy, aniž by mu někdo oponoval. A to mě děsí, že tu dnes máme generaci novinářů, kteří raději věří dezinformaci, protože konvenuje s jejich viděním světa. Nejdou jako kdysi jejich kolegové k podstatě problému a bez ohledu na vlastní názor. A že tohle zasahuje už i akademickou sféru. Tak jsem vlastně ráda, že tu máme funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. A doufám, že i toto bude součást jeho agendy.
Jak tedy takovou „dezinformaci“ vnímáte od někoho, kdo se sám prezentuje jako bojovník proti dezinformacím?
Je to věc, která by se neměla stávat, ale všichni jsme lidé chybující. Mám velké pochopení, když se někdo uřekne nebo řekne něco špatně, také se mi takové věci někdy stanou, ale člověk by se měl poučit z chyb a příště je již nedělat. U těch dezinformací to navíc evokuje staré české přísloví, jak zloděj křičí, chyťte zloděje.
Už teď soudy ukazují, že to přestřelují i samozvaní factcheckeři, bojovníci s manipulacemi jako je pan Jan Cemper z webu Manipulátoři. Ten zatím nepravomocně prohrál spor u soudu, a ačkoliv se odvolal, aspoň částečně se i omluvil.
Znovu, pro pořádek a čtenáře, kteří neměli možnost věc studovat, odkud pocházejí finance na vaše fungování?
My jsme začali jako hnutí úplně zdola. V roce 2010 jsme udělali petici a díky ní nás začalo sledovat a taky podporovat pár obyčejných lidí. Ti nám tehdy začali sami posílat pár stokorun ročně a vždycky, když se nám něco povedlo, přidali se k téhle finanční pomoci další a další lidé. Naše účetní závěrky jsou veřejné, každý si může najít, s jakým množství peněz jsme hospodařili před několika lety a s jakým hospodaříme dnes.
Ano, objem finančních prostředků nám narůstá, ale to i naše agenda, kterou pořád děláme s minimálním množstvím nákladů. Protože velmi dobře víme, že někteří lidé nám ty stokoruny dávají ze svého nedostatku a nikoliv z nadbytku. Tím se cítíme být zavázáni a prostě zbytečně nerozhazujeme. Pořád mohu s čistým svědomím říct, že všechny naše větší dárce známe osobně.
Proč by mělo manželství zůstat jen svazkem muže a ženy?
To je úplně prosté. Kvůli dětem. Manželství jako výlučný svazek muže a ženy totiž chrání i právo dítěte na to znát svou mámu a svého tátu. Manželství respektuje biologickou realitu člověka, který se rodí z muže a ženy. Žádné dítě nemá dvě matky nebo dva otce, vždycky je tam v pozadí někdo třetí, čtvrtý… po kom to dítě má třeba modré oči nebo kudrnaté vlásky. Tuhle základní biologii nelze popřít.
Nové technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Je skvělé, že dnešní medicína toho tolik umí, ale nesmí se obchodovat s částmi lidských těl, to je za hranou veškeré etiky. A komercionalizace pohlavních buněk je prostě obchod s lidmi, připomínající novodobé otroctví.
Nedávná kauza pražského obchodu s novorozenci, kterou rozkryl server Seznam (policie vyšetřuje obchod s novorozenci se základnou v Česku kvůli nedostatečné legislativně, pozn. red.), ukázala, že jsou to právě homosexuální páry či singl muži, kteří u nás nejčastěji vyhledávají služby náhradního mateřství. A to proto, že to v České republice není nijak regulované a děje se to v jakési šedé zóně. A přitom v mnoha západních zemích je tohle přímo zakázané.
S přijetím manželství pro stejnopohlavní páry v těch zemích roste i tlak na legislativu a povolení surogátního mateřství. Což není nic jiného než sexistické najímání ženských děloh a nákup dětí vyrobených na zakázku. Zatím se za náhradním mateřstvím jezdí hlavně do Spojených států amerických, kde je to velmi drahé, nebo na Ukrajinu, a pak k nám.
Homosexuálové chtějí mít stejná práva jako manželé – získat vdovský důchod nebo mít společný majetek. Měly by se tyto výhody zahrnout i do registrovaného partnerství – pokud by manželství pro všechny neprošlo?
My jsme proti přidání těch práv, která zmiňujete, nikdy nic neměli a nemáme. Poslední dobou si ale právě kvůli šílenému nátlaku a stupňování požadavků aktivistů myslíme, že prvním krokem by mělo být přijetí ústavní definice manželství jako svazku muže a ženy. To totiž zaručí, že se v budoucnu nebude manželství jakkoliv dále rozmělňovat, a to ani po doplnění některých dalších práv, která tu zmiňujete, registrovaným partnerům.
Ano, pokud spolu žijí v dlouhodobém vztahu a vstoupili do registrovaného partnerství, právo dědit a mít společný majetek by mělo být samozřejmé. Ale hranicí přidávání těch práv jsou děti. Manželé jsou totiž automaticky rodiči dětí, které se během manželství narodí. A proto by mělo být manželství jenom mezi ženou a mužem.
Už před lety byla slyšet varování, že homosexuálové budou své nároky zvyšovat – například právě během diskuze o registrovaném svazku, který nyní funguje. Jsou takové obavy oprávněné i nyní, nebo nikoliv?
To je správný postřeh. My nemusíme mít obavy, že LGBTIQ+ aktivisté budou chtít víc – my to totiž víme. Czeslaw Walek z hnutí Jsme fér řekl před čtyřmi lety pro Českou televizi, kde jsem s ním byla v diskusi, že nemají žádnou jinou ambici, než uzákonit manželství pro gay a lesbické páry. Dušoval se, že nechtějí nic prosazovat do vzdělávacích programů a tak podobně.
A dnes? O čtyři roky později? Jeho kolegyně Adéla Horáková napsala minulý měsíc na svůj twitter takzvané desatero LGBTIQ+ aktivistů v České republice, ve kterém zmiňuje, že by se gayům a lesbám měla umožnit asistovaná reprodukce – prostě ten nákup dětí. Mělo by se jim přizpůsobovat školství, měl by se upravovat trestní zákoník, aby je nikdo nediskriminoval – tedy aby je nikdo nemohl kritizovat.
A jdou dokonce tak daleko, že chtějí rozmělnit pojem pohlaví a umožnit transgender osobám si ho měnit libovolně. V budoucnu bychom tady pak mohli mít těhotné muže a rodícím osobám by děti musely říkat asi tatínku. To už se totiž v některých zemích děje.
A přijetí homosexuálního manželství to všude odstartovalo, proto se také v souvislosti s ním mluví o kulturní revoluci.
Co si myslíte o načasování tématu a návrhu „manželství pro všechny“ v době strmě rostoucích cen všeho okolo?
Podívejte, celé je to úplně absurdní. Na nás se obracejí rodiny s dětmi, které začínají mít reálný problém s tím, jak zaplatit účty za energie a do toho zvládnout splácet hypotéku. Mají obavy, jak to bude na podzim a v zimě.
Nejhlasitějším zastáncem stejnopohlavního manželství je nyní hnutí STAN, které stíhá jedna neuvěřitelná kauza za druhou. Nedovedu posoudit, jestli si na prosazování stejnopohlavního manželství chtějí jen vylepšit své PR, nebo odvrátit pozornost veřejnosti od jejich kauz.
Co ovšem považuji za nejpřekvapivější, je fakt, že zrovna Starostové, kteří by měli ze svých měst a obcí znát potřeby obyčejných lidí nejlépe, se od nich úplně vzdalují a chtějí místo praktické pomoci lidem rozpoutávat kulturní války. My bychom se také mnohem raději věnovali tomu, co je naší prioritou, tedy lepšímu nastavení rodinné politiky pro rodiny s dětmi, které se teď topí v problémech. Na druhou stranu nemůžeme přestat reagovat na tyto věci, které se institutu rodiny jako takové bytostně dotýkají.
Zdroj: protiproud.cz
-mk-