Název totální válka Západu proti Rusku nevymysleli progresivističtí novináři, ale šťastní francouzští ministři zahraničí a financí Jean-Yves Le Drian a Bruno le Maire.
Později název s radostí uchopil americký prezident Joe Biden a učinil úderným kladivem své rétoriky. Joe Biden stále po půl procentu klesá a mimochodem i Emanuel Macron také ve vztahu k Marine Le Pen po začátku konfliktu na Ukrajině ztrácí dech. Nevím, jestli dělají dobře. Ale ať tak či onak, tak drtivé sankce včetně bezprecedentního zmražení devizových rezerv složených u zahraničních bank tady ještě nikdy nebyly a v současné době je Rusko adresátem největšího množství sankcí na světě. Do toho přišlo masivní odvolávání velvyslanců a já nevím co ještě…
Cíle Západu jsou diferencované.
USA ze svého pohledu od počátku správně chápe, že když Rusko nezískalo příslib nepřipuštění Ukrajiny a Gruzie coby členů NATO, nelze připustit, aby si vojenskou silou vynutilo stejný výsledek. A tím by v očích západních jestřábů vlastně negovalo celý smysl roku 1991 a následujících.
Podobně byť zpočátku méně ostřeji uvažovaly i ostatní západní státy. Tedy ty státy, které podle výčtu Ruska jsou nepřátelskými, za které pokládají státy, které mu uložily sankce, čili jde o státy tzv. kolektivního Západu. Geograficky a zřejmě i v jistém smyslu geopoliticky, mezi oněmi 40 státy, není ani jeden z Latinské Ameriky, Blízkého východu, Afriky a z hlediska Asie tam nejsou giganti typu více než miliardových a navíc úspěšně se rozvíjejících ekonomických supervelmocí Číny i Indie, ale i dramaticky rozvíjejícího stomiliónového Vietnamu.
Tlak na Čínu i Indii, aby se připojili k honu na Rusko, byl ze strany USA až brutální. Nepoddaly se…Pozorovatelé různě vysvětlují jejich chování jenom z důvodů ekonomiky. Jistě, ta hraje svou úlohu a dodávky surovin, mimochodem opět proti odporu USA, byť za zlevněný peníz ukazují na to, že mimo Západ, jsou to USA a nikoliv Rusko, kdo je izolovaný.
Nezápadní svět, čili ta drtivá většina států světa, která rozhodně není vždy zaostalá, nechce s ohledem na tragické zkušenosti kolonialismu, ale i historickou spolupráci se Sovětským svazem vyměnit za celosvětovou dominanci USA a Západu.
A tak i když mladí nezápadního světa jistě sledují moderní proudy kultury Západu a sledují i Netflix, Rusko, jako rebel proti americké superdominanci, a Čína i Indie jako snad nejprogresivnější ekonomiky světa jsou žádoucími alternativami.
Zubožené Rusko by bylo porážkou nezápadního světa.
Takže to je první „skvělý výsledek“ totální války Západu proti Rusku…
Hlavním cílem totální války mělo být, že Rusko bude natolik sankcemi zničeno, že přestane bojovat. To, že původní rozsah operace zcela zjevně neuspěl je zřejmé. Ale jistě to není kvůli sankcím. Není možné uspět v operaci, kdy počet útočících je 200 000 a počet úspěšně se bránících už zpočátku bez odvodů byl 300 000 a po odvodech jen narostl. Někteří odborníci říkají, že výsledek ukrajinského konfliktu může připomínat finskou válku. Tehdy po dlouhých bojích Rusko sice vyhrálo, ale za cenu mohutných ztrát (ale získalo Karélii). V každém případě si až do dnešních dnů zajistilo politickou neutralitu Finska. A to zejména v době studené války bylo mimořádně významnou hodnotou.
Co se ovšem nějak Západu nedaří, je položit Rusko ekonomicky na záda. Rubl se stabilizoval, ceny hlavních vývozních artiklů ropy, plynu, hnojiv, potravin vzrostly a Rusko má absurdně jednu z nejlepších platebních bilancí za poslední roky.
Zato na Západě za stejné období růst cen plynu a ropy zdražil a růst cen bude. EU si samozřejmě vymýšlí, jak se zbavit pomalu do měsíce závislostí na ruském plynu a ropy, ale je to spíše k úsměvu. No a jestli jako další sankce přibude dovoz uhlí, je to jen marginálie.
Zatím tuto situaci Západ horko těžko přežívá. Samozřejmě, že se může někdy odpojit od ropovodů i plynovodů, ale někdo by měl reálně říci, že to rozhodně nemůže být v řádech měsíců a možná ani roků. I výstavba terminálů na stlačený plyn trvá roky.
To je další zářný výsledek totální války Západu proti Rusku…
Hlavně v tom, že negativní dopady pro Západ nastaly již nyní, ale když se válka rozjede, hned tak nekončí. Totální sankční válka proti Rusku včetně zpětných protisankcí zřejmě bude trvat ne měsíce, ale možná roky.
Na tyto výsledky si budeme muset dlouho počkat. A budou drsné.
Jejím výsledkem bude nepochybně posílení Ruska coby geopolitického protivníka USA a Západu v rámci nezápadního světa, kdy z tohoto hlediska může být stavěno jako významný doplněk ekonomicky úspěšnějších velmocí Číny i Indie.
Západ bude pro něho zřejmě uzavřen, ale otázkou je, zda o to stát. Tu míru nepřátelství mezi Západem a Ruskem stejně nelze jednoduše překonat.
Velmi zajímavá bude budoucnost Evropy.
Mohutná angažovanost EU ve válce proti Rusku se jistě líbí našim i evropským havlistům, ale Orbánovi naopak kritika protiruského Zelenského mohutně pomohla. Tak či onak, bude-li tato jinak od začátku absurdní konfrontace delší dobu pokračovat navíc umocněna například progresivistickými sankcemi proti Maďarsku, budou časem znovu s velkou intenzitou vznášeny otázky kritické existence NATO a hlavně smysluplného fungování EU.
Zdroj: vasevec.cz
Vyvadil Jiří