Tuto otázku položili po 11. září v New Yorku Aně Grahamové, dceři evangelikála Billyho Grahama. „Věřím, že Bůh je touto tragédií hluboce zarmoucen, zrovna jako my. Po léta mu však říkáme, aby odešel z našich škol, vlády, životů. On se tedy stáhl do ústraní. Jak můžeme teď od něho očekávat, že nám požehná, bude nás chránit, když jsme chtěli, aby nás nechal na pokoji?“
Několik názorů Američanů, jejichž společnost kdysi postavila svoji ústavu na Bibli a víře v Boha:
- Myslím, že to všechno začalo v 70. letech, kdy O´Hairová rozpoutala kampaň proti modlitbám na školách. Přes odbory si to prosadila a my jsme se s tím smířili.
- Někdo řekl: Ve škole by se neměla číst Bible, která říká „Nezabiješ, nepokradeš... ale milovat budeš bližního svého, jako sám sebe...“ A tak Bible zmizela ze škol.
- Potom známý dětský psycholog Benjamin Spock přišel s tvrzením, že děti by se neměly tělesně trestat, prý jim to deformuje sebevědomí. I tento názor jsme přijali (mimochodem syn Dr. Spocka spáchal sebevraždu).
- Další řekl: „Ani učitelé a ředitelé nesmějí trestat děti.“ Také toto se zrealizovalo.
- Pak zase někdo řekl: „Nechme naše dcery podstupovat potraty, jak si to sami přejí. Nemusí to říkat ani svým rodičům, jinak bychom omezovali jejich práva.“
- Pak nějaký chytrý člen rady prohlásil: „Kluci jsou kluci, stejně si budou dělat co budou chtít. Dejme jim kondomy rovnou ve škole, ať si užijí zábavy bez následků“.
- Pak nějaký vládní činitel řekl: „Není důležité, co kdo dělá v soukromí, to je jenom jeho věc. Hlavně, že vystupuje slušně navenek. Morálka není až tak důležitá“.
- Potom někdo přišel s nápadem vydávat časopisy s obrázky nahých žen s tvrzením, že jde jen o obdivování ženské krásy. Pak to šlo mnohem dále. Na internetu se začaly objevovat obrázky nahých dětí v různých pozicích. Máme přece svobodu projevu – kdo nechce, ať se na to nekouká!
- Pak producenti zábavního průmyslu řekli: „Uděláme filmy a show, kde propagují hrubost, násilí a sex. Nahrávejme hudbu, která opěvuje znásilňování, drogy, vraždy, sebevraždy, satanismus.“ A my jsme na to jen řekli: „Je to přece jen zábava, to nemá na nikoho nepříznivý vliv.“
A teď se ptáme sami sebe: „Proč naše děti nemají svědomí, proč nedokážou rozlišovat mezi dobrem a zlem, proč jim nevadí, když bijí, nebo zabíjejí cizince jiné pleti, šikanují spolužáky, atd.“
SKLÍZÍME, CO JSME ZASELI.
* Je zvláštní, jak je pro nás jednoduché vyhodit Boha na smetiště a pak se divíme, proč svět spěje do záhuby.
* Je zvláštní, proč se surovost, vulgárnost a násilí volně šíří všemi médií, ale zprávy o víře, lásce a naději se k nám nedostanou.
* Je zvláštní, že věříme tomu, co říkají noviny, ale zpochybňujeme to, co nám říká Bůh v Bibli.
* Je zvláštní, že někdo může říct „Věřím v Boha“, ale přitom ho nehledá a dál se k němu otáčí zády.
* Je zvláštní, jak někdo může chodit do kostela nebo do sboru, ale ve všední den na něm nikdo nepozná, že je křesťan.
* Je zvláštní, že se víc staráme o to, co si o nás myslí lidé, než co si o nás myslí Bůh.
* Je zvláštní, že jsme rychlí někoho odsoudit, ale sami soud nepřijímáme.
* Je zvláštní, že každý chce mít zajištěné nebe, aniž by musel věřit, přemýšlet, nebo cokoli dělat, co říká Bible a co si přeje BŮH.
Zdroj: myslenivirou.webnode.cz
-mk-