Vladimír Putin učinil přesně to, před čím nás varoval.
Když ruský prezident Vladimír Putin požadoval, aby USA vyloučily Ukrajinu jako budoucího člena aliance NATO, USA mazaně odpověděly: NATO má politiku otevřených dveří. Každý národ, včetně Ukrajiny, může požádat o členství a být přijat. To nezměníme.
V Bukurešťské deklaraci v r. 2008 otevřelo NATO Ukrajině a Gruzii, rozprostírající se ještě dál na východ na Kavkaze, cestu ke členství v NATO a stvrdilo Článek 5 smlouvy, v němž se prohlašuje, že útok na kteréhokoliv člena je útokem na všechny.
Poněvadž nemohl Putin dostat uspokojivou odpověď na svůj požadavek, vtrhl na Ukrajinu a tento problém vyřešil. Ukrajina ani Gruzie se členy NATO nestanou. Rusko se rozhodlo, že vstoupí do války, aby tomuto kroku zabránilo a učinilo tak ve čtvrtek.
Putin učinil přesně to, o čem nás varoval, že učiní.
Nehledě na charakter ruského prezidenta, o kterém se nyní v USA diskutuje, upevnil si svou důvěryhodnost. Varuje-li Putin, že něco udělá, tak to dotáhne do konce.
V dny této rusko-ukrajinské války, potenciálně nejhorší v Evropě od roku 1945, je třeba si odpovědět na dvě otázky: jak jsme se sem dostali? A kam půjdeme dále?
Jak jsme se dostali k místu, kde má Rusko jistotu, že jeho záda jsou u zdi, ale Spojené státy posunují NATO stále blíže k ruským hranicím. Dosáhlo to bodu, kdy si Rusko vybralo spíše válku s Ukrajinou nežli přijmout osud a budoucnost, kterou podle jeho názoru Západ připravil pro Mátušku Rus?
Popřemýšlejte: v letech 1989 až 1991 dovolil Michail Gorbačov strhnout Berlínskou zeď, sjednotit Německo a osvobodit všechny „zajaté národy“ východní Evropy.
Zhroucenou sovětskou říši dovolil Gorbačov nechat rozpadnout na patnáct nezávislých národů. Komunismus tak mohl zaniknout jako vládnoucí ideologie Ruska - země, kde leninismus a bolševismus poprvé zakořenily v roce 1917.
Gorbačov zastavil studenou válku v Evropě odstraněním všech příčin historického rozdělení ze strany Moskvy.
Putin, bývalý plukovník KGB, se dostal k moci v roce 1999 po katastrofálních deseti letech trvající vládě Borise Jelcina, který změnil Rusko v ruiny.
V témže roce 1999 sledoval Putin 78-denní americké bombardování Srbska, balkánské země, která byla historicky protektorátem „matičky Rusi“.
Téhož roku byly do NATO přizvány tři bývalé státy Varšavské smlouvy – Česká republika, Maďarsko a Polsko.
Spravedlivě byla položena otázka: proti komu měly být tyto země zaštiťovány americkými zbraněmi a aliancí NATO?
Zdálo se, že na tyto otázka byla plně dána odpověď v roce 2004, kdy do NATO byly přijaty země: Slovinsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, seskupení, které zahrnovalo tři bývalé republiky samotného SSSR a tři země bývalé Varšavské smlouvy.
Poté, v roce 2008, přišla Bukurešťská deklarace, která připravila Gruzii a Ukrajinu, obě hraničící s Ruskem, na cestu k členství v NATO.
Gruzie téhož roku zaútočila na svou odtrženou provincii Jižní Osetii, kde ruské jednotky působily jako mírotvorci a někteří byli zabiti.
Vyvolalo to Putinův protiútok Rokským tunelem v Severní Osetii, který osvobodil Jižní Osetii a přesunul se až do Gori v Gruzii, rodiště Stalina. George W. Bush, jenž se zavázal „ukončit tyranii v našem světě“, neučinil nic. Po krátkém obsazení části Gruzie Rusové odešli, ale zůstali jako ochránci Jihoosetinců.
Americký establishment prohlásil, že se jedná o ruskou agresi, ale vyšetřování obvinilo gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho ze zahájení války.
V roce 2014 byl v Kyjevě svržen demokraticky zvolený proruský prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč a nahrazen prozápadním režimem. Putin obsadil poloostrov, aby nepřišel o Sevastopol, historickou ruskou námořní základnu v Krymu.
Teddy Roosevelt ukradl Panamu s podobnou lítostí.
To nás přivádí k dnešnímu dni. Ať si o Putinovi myslíme cokoliv, není to žádný Stalin: nezavraždil miliony lidí, ani nevytvořil souostroví gulag. Přitom však není „iracionální“, jak utvrzují někteří odborníci. Nechce válku s námi, která by znamenala hůř než zničit nás oba.
Putin je ruský nacionalista, vlastenec, tradicionalista, chladný a nemilosrdný realista, který se snaží zachovat Rusko jako velkou a respektovanou velmoc, jakou kdysi byla, a věří, že se může znovu stát.
To se však nemůže stát, pokud se expanze NATO nezastaví nebo se jeho sesterský stát Ukrajina stane součástí vojenské aliance, jejíž nejpyšnější chloubou je, že vyhrála studenou válku proti národu, kterému Putin sloužil celý život.
Prezident Joe Biden slibuje téměř každou hodinu „nebudeme válčit na Ukrajině.“ Proč by tedy s lehkostí nevyloučil členství Ukrajiny v NATO, které by vyžadovalo, stala-li by se členem, učinit to, co tvrdí sám Biden, že my Američané pro naše vlastní přežití bychom nikdy neměli dělat: jít do války s Ruskem.
(překlad vlastní)
Originál: Putin Warned Us: Vladimir Putin did exactly what he warned us he would do vyšel 26. února 2022 na theamericanconservative.com.
Zdroj: theamericanconservative.com
Buchanan Patrick