Radomír MALÝ - Covidový a vakcinační teror: Likvidace obecného dobra. Proti zlu stokrát větším zlem. Tři tresty pro lidstvo. Zklamání na celé čáře. Pevná důvěra však trvá

Autor vysvětluje, jak se stavět k současné covidové totalitě, jestliže chceme pevně stát za svojí vírou vedoucí ke spáse.

Arcibiskup Carlo Maria Viganó poslal v listopadu loňského roku dopis švýcarským organizátorům protestních demonstrací proti zločinným sanitárním opatřením. 

Pochválil je, ale zároveň položil těmto lidem, většinou vzdáleným katolické víře, principiální otázku: Za jakou svobodu bojujete? Tu liberální, která obnáší nejen přirozená a nezcizitelná práva člověka týkající se volnosti pohybu a organizování svého života, ale také tzv. právo na potrat, smilstvo, cizoložství a eutanázii, nebo tu, kterou nám dal Bůh a ke které nás osvobodil Ježíš Kristus?

Proti tyranii

Takto se musíme ptát i my, tradiční katolíci odmítající současný sanitární teror. Zajisté je správné a v naprostém pořádku, když se nemíníme nechat naočkovat lživakcínou z obavy o své zdraví, neboť víme, že jde o experimentální preparát zkoušený na nás, na lidech.

Je chvályhodné, když se nechceme podrobit sanitární diskriminaci a teroru, když jako neočkovaní nerespektujeme nařízení o zákazu konzumace v restauracích, ubytování v hotelu, návštěvě koncertů, divadel atd., jenže nad tím nade vším stojí otázka motivace. Jde nám o svobodu „dělat si, co chci“, nebo o svobodu usilovat o ctnost a sociální Boží království na této zemi, jak k tomu vyzýval papež Pius XI. ve známé encyklice „Quas Primas“ z roku 1925 ve smyslu zásad „obecného dobra“ promulgovaných svatým Tomášem Akvinským?

Pokud k tomu přistoupím z katolických pozic, tak vím, že má svoboda je omezena přikázáním lásky k Bohu a k bližnímu. Liberálně uvažující člověk bez nadpřirozené vize vnímá pouze to, že jej státní moc omezuje a tyranizuje nesmyslnými opatřeními, proto se bude bouřit, pokud se nedal zmanipulovat covidistickou propagandou. A nakonec – díky za všechny výjimky (kéž je jich čím dál víc) - podlehne kvůli osobním čistě pozemským benefitům.

Jsou lidé, kteří vědí, že očkování je nesmyslné a škodlivé, ale dali se napíchnout jen proto, aby mohli jezdit v létě k moři. K otřesné scéně došlo nedávno v Rakousku, když úřady zakázaly neočkovaným vstup do restaurací. Naši jižní sousedé si potrpí na svůj typický „vánoční řízek“ (šnycel) v hospodách. Když hrozilo, že neočkovaní se budou muset bez něj obejít, tak najednou se vytvořily před očkovacími centry obrovské fronty.

Proti zlu zlem

Katolík se řídí jinými hodnotami. Pro něj je podstatné, že všechny ty lockdowny, roušky a nespolehlivé i zároveň nesmyslné PCR testy likvidují Tomášem Akvinským tolik zdůrazňované obecné dobro, tj. jak lidské zdraví, tak i ekonomický a kulturní život, jakož i vzdělávací systém a především znemožňují také realizaci náboženského přesvědčení, neboť – jak si živě pamatujeme – v lockdownu byly zavřeny kostely a nekonaly se veřejné bohoslužby.

Samozřejmě si musíme položit též otázku, jestli tato škody působící omezení nebyla státními úřady podniknuta v zájmu vyššího dobra, tj. pro záchranu životů občanů napadených covidem. Pak by byla morální povinnost přijmout je a podrobit se jim. Jenže dnes je už pro každého evidentní, že covid není mor nebo cholera, dokonce ani ne španělská chřipka, jeho smrtnost činí pár promile a kdo touto chorobou onemocní, má 99,5 procentní jistotu, že přežije.

V katolické morálce platí princip proporcionality, tj. jestli opatření proti nějakému zlu nezpůsobí ještě větší zlo. A tady je jasné, že negativa všech těchto omezení jsou jak pro obecné dobro, tak i pro dobro jednotlivce podstatně horší než důsledky onemocnění covidem, nehledě k tomu, že např. tzv. lockdowny nikdy a nikde ke snížení nákazy nepřispěly, jak dokazují statistická čísla zemí, které je nezavedly, konkrétně Švédska, Běloruska, Tanzánie a některých členských států USA. Všude tam počty infikovaných i zemřelých na(s) covid(em) jsou zhruba stejné jako u ostatních zemí, někde dokonce ještě lepší.

Katolík vycházející ze zjevené Pravdy bude tedy odmítat tato nařízení vlád ne prioritně proto, že mu působí újmu, ale proto, že poškozují ostatní spoluobčany a celé společenství, jejich případný benefit vůbec nevyvažuje rizika.

Nesmyslné očkování

Tím spíše toto platí o nejhrozivějším opatření – o očkování proti covidu. Občané postrádající nadpřirozený přístup k problematice se staví proti tzv. vakcínám převážně z důvodů ohrožení svého zdraví. Pro katolíka, který se řídí sociální naukou Církve, však nutně musí být prioritním důvodem odmítnutí spojitosti vakcín s umělými potraty, potom teprve nebezpečí pro lidské zdraví a život, na třetím místě pak nesmyslnost samotného vnucování očkování celé populaci, když na covid téměř nikdo neumírá a samotný benefit séra je mizivý ve srovnání s riziky.

Chceme odstranit toto covidové šílenství, zvláště pak hrozící nebezpečí povinného očkování. V tom se shodujeme s tou nekatolickou částí populace, která má v tomto bodě jasno, a podporujeme její zápas. Žádáme svobodu proti totalitě, tentokrát neomarxistické covidové.

Ale znovu se vrací otázka: Jakou svobodu? Svobodu návratu ke stavu před covidem, která znamenala mj. i svobodu potratů, antikoncepce, sexuální promiskuity, homosexuální a genderistické agendy a eutanázie? Ne, takovou svobodu odmítáme, protože je proti Božímu a přirozenému řádu. Právě tato falešná svoboda, která je svobodou ke hříchu a svobodou schvalování hříchu, nám přinesla Boží trest ve formě současné covidové diktatury. Kdo potřebuje konkrétní fakta, tak tady jsou hned tři.

Boj za Desatero

Před pár lety sužovala svět pandemie (skutečná, ne ta pseudo, jakou je dnešní covidová) AIDS, na níž většina nakažených umírala. Nákaza se přenášela pohlavním stykem. Jedinou cestou, jak tomu zabránit, byl důsledný sexuální život podle 6. přikázání Desatera. To bylo jediné omezení člověka, které si boj proti chorobě vyžadoval. Jenže člověk dal přednost falešné svobodě hřešit, toto prohlásil za své „lidské právo“. Nedokázal se dobrovolně omezit v malém, tj. odstranit ze svého života hřích smilstva a homosexuality – a přišel trest ve formě nuceného omezení ve velkém, které sahá na jeho nejzákladnější přirozená Bohem daná práva, jakými jsou pohyb, práce, obživa, společenské kontakty a vzdělání – a to kvůli nemoci s téměř nulovou smrtností. Člověk zneužil svobody ke hříchu – a byla mu vzata.

Ještě markantněji to vyniká u očkování. V drtivé většině zemí je legální umělý potrat. Vakcíny byly buď testovány na buňkách potracených dětí, nebo dokonce z jejich živých těl přímo získávány. Cožpak může taková vakcína, za jejímž vznikem stojí odporný do nebe volající hřích, přinést požehnání ve formě zastavení epidemie? Ani omylem! Bůh se nenechá do nekonečna posmívat a urážet! Když člověk jedná proti jeho zákonu, nemůže očekávat jeho požehnání. Katastrofální následky tzv. vakcín, které se buďto už projevily, nebo se ještě projeví, jak varují nezkorumpovaní odborníci u nás i v zahraničí, jsou tedy nejen důsledkem lidské zloby, ale i metafyzicky důsledkem hrůzného hříchu vražd nenarozených dětí. Myslí si snad dnešní člověk, že Bůh je povinen udělit mu své požehnání i tehdy, když se mu drze vysmívá do očí a vraždí ty nejbezbrannější lidské bytosti, které On stvořil?

A ještě další trest postihl hříšné lidstvo: ztráta zdravého rozumu. Velcí zastánci (pseudo)svobody, kteří právě ve jménu svobody se odmítli podřídit Božím přikázáním „Nezabiješ!“ a „Nesesmilníš!“, což prohlašovali za tyranii, se teď, zmanipulováni podvodnou propagandou, ochotně z motivace strachu podrobují skutečné ztrátě svobody ve formě lockdownů, kontroly osobního života a povinného očkování, bez zábran přijímají roli pokusných laboratorních morčat – a ještě za toto zotročení a nemalá zdravotní rizika s tím spojená budou děkovat a poníženě lízat důtky otrokářů, kteří je jimi mlátí až do krve. Nechtěli Boha, mají tedy covidistickou totalitu, kterou absurdně vítají navzdory tomu, že je přivádí ke smrti – jak časné, tak i věčné.

Jako tradiční katolíci budeme samozřejmě bojovat modlitbou i veřejnou aktivitou za odstranění povinného očkování a všech dalších výše jmenovaných známých anticovidových šíleností. Jenže naším cílem není návrat k té formě svobody, kdy lze beztrestně vraždit nenarozené děti a preferovat jednopohlavní svazky nebo genderové zvrhlosti před řádným manželstvím. Naopak se budeme snažit poukazovat na spojitost současné zločinné covidové totality s tímto předchozím hrubým porušováním Božích zákonů. Měli by to dělat naši církevní představitelé, kteří žel tady zklamali na plné čáře až na výjimky typu mons. Vigana, Schneidera, Lengy, Stricklanda a některých dalších. Nám nezbývá než se o ně opřít, neboť Pán nám je dal – a v jejich duchu vést tento nerovný zápas proti mocnostem pekla.

S pevnou důvěrou, že On zvítězí.

Zdroj: protiproud.cz

Malý Radomír