„Když chcete kopat do medvěda, ověřte si, že máte kudy a kam utíkat. A to je situace, ke které v současnosti dochází na hranicích mezi Ruskou federací a nejen evropskými zeměmi,“ shrnul vojenský analytik Jaroslav Štefec projev ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž v něm varoval, že Rusko už se nemá kam stahovat. Putin vyjádřil obavy kvůli zbraním NATO nedaleko ruských hranic. Štefec se domnívá, že Západ, který už vyčerpal všechny možnosti, jak Rusko ponížit, hraje vabank a velmi riskuje. Od Karibské krize prý nehrozila válka tolik, jako dnes.
Vladimir Putin podle Štefce vyslal svým proslovem jasný vzkaz, že medvěd zahnaný do kouta už nemůže dělat nic jiného, než se tvrdě postavit těm, kdo na něj útočí.
„Rusko se v dané situaci může objektivně cítit zahnané do kouta především ze strany Spojených států a jejich největších spojenců ze Severoatlantické aliance, protože to, co se děje kolem jeho hranic, nemůže přecházet mlčením a tvářit se, že se nic neděje,“ uvedl vojenský analytik.
„Když chcete kopat do medvěda, ověřte si, že máte kudy a kam utíkat. A to je situace, ke které v současnosti dochází na hranicích mezi Ruskou federací a nejen evropskými zeměmi. To se netýká pouze Ukrajiny, ale i Polska, týká se to pobaltských států a i některých asijských států, kde se významně navyšují vojenské aktivity a přítomnost příslušníků armády Spojených států nebo jejich soukromých poradenských firem a také příslušníků armád zemí NATO,“ shrnul Štefec.
Rovněž připomněl, že Putin před důstojníky ruských ozbrojených složek jasně řekl, že Rusko už nemá kam ustupovat.
„Nemá kam ustupovat ani z hlediska politického, ani z hlediska vojenského, protože západní státy už vyčerpaly maximum všeho veškerého ponižování, kterého mohly dosáhnout. Počínaje porušováním dohod o diplomatických vztazích, Vídeňských dohod, přes ekonomickou šikanu, vyhlašování sankcí za každou hloupost, přes vyhrožování, nařčení z různých hříchů, které se týkají ochrany lidských práv, až po poškozování obchodních vztahů. Už nemají prostředky, kterými by mohly Rusko dále napadat a urážet a za co ještě najít za psí hlavu. Stejně tak došlo, což je otázka politická, k vytváření obrazu Ruska jako divokého státu, jako medvěda, který ohrožuje všechny v Evropě,“ sdělil Jaroslav Štefec.
V Rusku by byla raketa za sedm minut, ve Spojených státech za desítky minut
Zároveň prý reálně došlo k eskalaci vojenských aktivit a k posunu hranic Severoatlantické aliance až na hranice Ruska, kdy byly významným způsobem zkráceny časy doletu raket Tomahawk, a to až na sedm minut. Spojené státy mají oproti tomu čas v desítkách minut, aby mohly reagovat na nejbližší raketu.
„Protiraketová obrana – říká se, americká, ale je Severoatlantické aliance, je skutečně na hranicích Ruska. Rusko nemá jakým způsobem a ztrácí možnost aktivně reagovat na hrozby a současně se vytváří prostředí, kdy mu reálně hrozí napadení na základě konkrétní provokace. A pak bude muset reagovat obratem a bude označeno za agresora, útočníka, všichni se na něj vrhnou bez ohledu, zda se provokace bude týkat zemí Severoatlantické aliance nebo Ukrajiny,“ vysvětlil s tím, že dnes se na Ukrajině nachází značné množství vojáků, poradců a dalších specialistů Spojených států a Severoatlantické aliance.
Jejich přítomnost dle Štefce navíc zvyšuje riziko provokace, ať už za použití chemických zbraní, nařčení z použití zbraní nebo provokace vedoucí k zabití vojáků NATO či specialistů Spojených států. „Rusko by pak bylo okamžitě vtlačeno do situace, kdy napadlo vojáky Aliance, dojde k vyhlášení válečného stavu a Evropa se může velmi rychle převrátit v bojiště. Tím myslím hodiny, možná desítky hodin, než by začaly létat rakety a začaly by být likvidovány konkrétní cíle. Riziko je vysoké. Od šedesátých let – od Karibské krize – nebyla tak nebezpečná situace z hlediska rizika války jako v současné době,“ řekl vojenský expert.
Domnívá se také, že Západ, kam patříme i my, hraje nyní takzvaně vabank, protože se dostává do těžké ekonomické i bezpečností krize. Pokud by se vyvinula do válečného konfliktu, málokdo si dle Štefce dokáže představit, co by to znamenalo nejen pro českou společnost. „A určitě nebude možné to svádět na Andreje Babiše, protože půjde o záležitost poloviny světa,“ podotkl.
Putin jedná s těmi, kdo mají schopnost rozhodnout
Zároveň zdůraznil, že Spojené státy americké jsou na tom obecně špatně – ekonomicky, sociálně i personálně, což je prý vidět na prezidentovi Joeu Bidenovi. A snaží se, stejně jako velké země Evropské unie, řešit své problémy. „Putin to řekl dobře, že nebude jednat s Evropskou unií, protože to není hráč na světovém poli, s ním se nedá jednat. Tam není komu zavolat, i když má oficiální prezidentku, vedení Europarlamentu... A všimněte si, že proběhly telefonické hovory mezi Putinem a Macronem, mezi Putinem a novým německým kancléřem a také mezi Putinem a Bidenem. Tedy Putin jedná se všemi relevantními partnery, kteří mají sílu a schopnost rozhodnout, že Západ zastaví eskalaci síly, která v současné době probíhá vůči Rusku,“ sdělil.
V této souvislosti zmínil zastavení dodávek plynu ropovodem Jamal, který nyní teče opačným směrem. „Logicky došlo k reverzi, protože průtoky Jamalu se neřídí dlouhodobými smlouvami, ale tak, jak bylo Rusko dotlačeno ze strany Polska – tedy aby reagovalo na okamžité ceny na trhu a na okamžitou poptávku. Rusko se chová podle toho a dodává množství plynu, které je nasmlouvané nebo domluvené v krátkodobých poptávkách. Zatím stále drží pozici, obchoduje, plní nasmlouvané dodávky. Jestli má někdo problém, oni se přizpůsobí. A podobně se chovají i v oblasti vojenské,“ zauvažoval Jaroslav Štefec.
Co by Rusko ve zchudlé Ukrajině dělalo?
A připomněl další problém České republiky, který si Češi způsobili sami: Česká republika nakupuje na burze v Německu vlastní elektřinu, která překračuje výrobní cenu v České republice. Podobně je tomu prý i s plynem.
„Když se spekuluje s cenami plynu, což dělají obrovské společnosti a prodávají plyn za úplně jinou cenu, tak jde o náš problém, nikoliv Ruska. Rusové jsou nebezpeční, nejsou lidumilové, ale mají zájem obchodovat, mají zájem na míru a udržování zahraničních vztahů. Mají za sebou devastaci svého území z několika válek, které postoupily až k Moskvě, ta byla dokonce za válek Napoleonem vypálena. Nemají zájem útočit, nemají důvod, proč by Rusko obsazovalo vybydlenou a zchudlou Ukrajinu. Co by tam dělalo?“ ptá se vojenský analytik.
A vyslyší Spojené státy, Severoatlantická aliance či západní státy žádosti Putina, aby dostalo záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat směrem k Rusku?
„Je možné, že na to Joe Biden kývne, protože si je vědom některých závažných rizik pro Spojené státy. Je možné, že na to kývne německý kancléř a francouzský prezident Macron. Jsou si vědomi obrovského rizika, které nese možný válečný konflikt mezi NATO a Ruskem. A samozřejmě by došlo k přerušení dodávek ropy a plynu – Rusko přece nebude zásobovat svého nepřítele. Znamenalo by to obrovskou katastrofu pro Evropu jako takovou; a rozvinutí konfliktu v Evropě by se počítalo v desítkách hodin, nikoliv ve dnech nebo měsících,“ dodal Štefec.
Putin považuje za nutné vojenské síly dále posilovat vzhledem ke „komplikované vojenskopolitické situaci ve světě“, při které je větší potenciál konfliktů a v některých regionech začíná být situace napjatá. „Konkrétně, zvýšená přítomnost sil NATO a Spojených států v bezprostřední blízkosti ruských hranic a velká vojenská cvičení, včetně těch neplánovaných, jsou důvodem pro znepokojení,“ řekl ruský prezident.
Za zvláště znepokojivé označil údajné umisťování odpalovacích zařízení v Rumunsku a v Polsku, ze kterých by bylo možné odpalovat střely Tomahawk. „Pokud se budou posouvat blíže a tyto systémy NATO a USA umístí na Ukrajinu, tak do Moskvy doletí za pouhých 7 až 10 minut, a u hypersonických zbraní jen za 5 minut. To je pro nás značný problém, pro naši bezpečnost,“ řekl Putin.
Dodal, že představitelům NATO a „americkým kolegům“ již zaslal konkrétní představy o dohodě, které obsahovaly požadavek, aby se NATO nerozšiřovalo dále na východ a aby v zemích sousedících s Ruskem nebyla umisťována odpalovací zařízení. Podle Putina jsou potřeba dlouhodobé a právně závazné záruky. I když ani ty prý nejsou úplnou zárukou. „Protože Spojené státy opustí jakoukoliv smlouvu, která už jim z nějakých důvodů nepřijde zajímavá, občas s vysvětlením, občas bez něho,“ obvinil velmoc. Ale přesto, Rusko prý potřebuje alespoň to, nějaký dokument.
Slovní ujištění mu nestačí, připomenul situaci na sklonku 80. a začátku 90. let minulého století. „Tehdy nám říkali, že naše obavy z rozšíření NATO na východ jsou absolutně bezpředmětné. A pak jsme byli svědky pěti vln rozšíření bloku na východ. Vzpomínáte si, jak to vzniklo? Jste tu všichni dospělí. Stalo se to v době, když ruské vztahy s USA a hlavními zeměmi NATO, byly bez mráčku, dokonce jsme byli snad i spojenci,“ připomínal ruský prezident.
Dodal, že tehdy u ruských jaderných zbraní seděli američtí specialisté, měli u nich kanceláře a na stolech americké vlaječky. „To snad nestačilo? Tak co bude stačit?“ ptal se. „Američtí poradci pracovali v ruské vládě, které radili důstojníci CIA. Co ještě chtěli? Jaký mělo smysl podporovat severokavkazský separatismus?“ tázal se Putin s tím, že západ tehdy „zcela jasně podporoval teroristy“. Ptal se i po smyslu expanze NATO.
„Za to, co se děje v Evropě, mohou oni, za zvýšené napětí. Rusko muselo při každém kroku reagovat a situace se neustále zhoršovala. A teď jsme v situaci, kterou musíme nějak řešit. Koneckonců, nemůžeme dovolit scénář, který jsem tady nastínil. Někdo to snad nechápe? Mělo by to být jasné,“ pravil. Uvedl, že si občas klade otázku, proč tehdy (zřejmě USA) jednaly, jak jednaly. A odpověděl, že důvodem zřejmě byla euforie z vítězství ve studené válce. Prý si „špatně vyhodnotili možné scénáře“.
„Samozřejmě, jak jsem již poznamenal, pokud budou naši západní kolegové držet tento jasně agresivní kurz, tak přijmeme adekvátní vojensko-technická opatření a na jejich nepřátelské kroky budeme mít tvrdou odpověď. A zdůraznil bych, že na tyto kroky vedoucí k zajištění nezávislosti a bezpečnosti Ruska budeme mít plný nárok,“ řekl ruský prezident.
A pokračoval: „Jak dobře víme, operují tisíce kilometrů od svého území pod různými záminkami, včetně té, že musí chránit své bezpečí. Když jim jsou mezinárodní úmluvy a Charta OSN v cestě, tak řeknou, že jsou zastaralé a zbytečné. Když jsou jim vhod, tak se na mezinárodní právo, na Chartu OSN a lidská práva hned odvolávají. Tyhle manipulace jsou otravné.“
Vladimir Putin pak promluvil ještě jednou. Popřel, že by jeho slova byla nějakým ultimátem. „Abych připomenul, vše co naši řekněme partneři, Spojené státy, dělaly v poslední době, tedy ochranu svých zájmů a zajišťování své bezpečnosti tisíce kilometrů od svých hranic, tedy tyto z nejtroufalejších věcí, podnikaly bez schválení Rady bezpečnosti OSN.“
Zmínil bombardování Jugoslávie: „Povolila to snad Rada bezpečnosti? Kde je Jugoslávie, a kde jsou Spojené státy? Tu zemi zničili. Ano, byl tam vnitřní konflikt, měla problémy, ale kdo jim povolil bombardovat evropské hlavní město? Nikdo. Jen se tak prostě rozhodli a jejich satelity stály za nimi a přizvukovaly. Tolik k mezinárodnímu právu.“ Kromě toho připomenul i aktuálnější konflikty v Iráku a v Sýrii, tedy že důvodem pro invazi do Iráku byla údajná výroba zbraní hromadného ničení. „Vlezli tam, tu zem zničili, stvořili hadí klubko mezinárodního terorismu a pak se ukázalo, že se mýlili. A pak se vymluvili, že jejich tajné služby selhaly,“ pokračoval Putin v obviněních Spojených států a doplnil, že „vše bylo zničeno, jak bylo domluveno“.
„Ale to, co se snaží udělat na Ukrajině, to není vzdálené tisíce kilometrů, to se děje u nás na zápraží, Musí pochopit, že nikam dál už se stahovat nemůžeme,“ prohlásil Putin. Obává se, že na Ukrajinu budou umístěny hypersonické střely a že USA tyto střely poskytnou „extremistům ze sousedních států“. „A poštvou je proti určitým regionům v Ruské federaci, například Krymu, když se jim bude zdát, že podmínky jsou vhodné,“ varoval Putin a dodal, že Rusko chce tyto hrozby řešit politicky a diplomaticky, ne vojensky. Ale chce jasně formulované záruky.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
-mp-