Kennedy HALL - K čertu s rodinou (12. část)

Část první. Část druhá.

Část třetí. Část čtvrtá. 

Část pátá. Část šestá.

Část sedmá. Část osmá.

Část devátá. Část desátá.

Část jedenáctá.

 

Malthusi, chlapče,

jakkoli nerad, musím připustit, že ve zlotřilosti se neustále zdokonaluješ. A toto zlepšení jistě zapůsobilo. Poslední epizoda paralýzy spánku, kterou jsi přivodil matce, přineslo výsledky nejvyššího stupně. Nejenže se stále víc bojí usnout, ale s manželem strávili dlouhé hodiny v nesmyslné roztržce o věc, která pro něj byla bezvýznamná, ale pro ni měla nejvyšší možnou důležitost.

Pozorovat, jak ho úpěnlivě prosí, zatímco on se nemůže probrat z ospalého omámení, bylo neobyčejně komické. Jeho bezprostřední emoce byly rozmrzelost a zlost, což ona intuitivně pochopila, aniž by jí řekl jediné slovo. Učebnicový ochromující útok tak vytvořil základ pro manželský spor, který byl kolem a kolem duchamorně nudný. On trval na tom, že „neřekl nic špatného“, a ona kontrovala „proč ti musím pořád vysvětlovat, jak se cítím?“ Je zábavné, jak dlouho ti tupci vydrží skučet kvůli idiotskému nesmyslu a vůbec je neunavuje, jak je to všechno nicotné. Jsou to výjimečně hloupá stvoření. Nikdy se nedostali až k diskusi o duchovním mučení, a když se mu to ona pokusila vysvětlit, řekl jí, že se zbláznila a že ho má nechat vyspat. Boj mezi pohlavími je někdy tak bezduchý, že připomíná politickou debatu.

Nasměrovat ji pro radu, co má s paralýzou dělat, k jedné z jejích přítelkyň více zasvěcených do New Age, od Tebe bylo mazané. Bezpochyby jí doporučí použít „lapač snů“ nebo se obrátit na médium. S trochou štěstí ze sebe udělá takového cvoka, že bude chodit po bytě a pálit při tom byliny, jako by zapálení kusu salátu mohlo odehnat démony. Ale ať použije jakoukoli metodu (doufejme, že jich bude několik), musíš útoky opravdu na pár nocí odložit. Trik spočívá v tom vštípit jí zárodky rostoucí pověry, že přirozené předměty mají nějakou moc proti duchovní říši.

Například lapač snů je jen soubor pírek a drát. Když si ho pověsí do okna nebo na zpětné zrcátko v autě, nedosáhne tím ničeho jiného než vylepšení bytové dekorace. Pokud se přece jen obrátí na médium – i když jen virtuálně vzhledem k zákazu setkávání –, vlastně ani nezáleží na tom, jestli taková osoba skutečně zprostředkovává naše informace, nebo je to podvodník.

Kdyby se měli sejít osobně, asi bych navrhnul skutečně posedlého čaroděje nebo čarodějnici, což by nám umožnilo provést další efektní triky, které by doufejme vyvolaly ještě větší hrůzu. Avšak protože o osobní setkání nepůjde, nepotřebujeme nic víc než obyčejného lháře. Tak naivní ženské, jako je ona, se dají napálit tím nejbanálnějším podfukem. Stačí, když takzvaný senzibil začne schůzku idiotským mumláním: „Nic mi neříkejte, už něco vidím. Bydlíte blízko banky, nebo železnice… moment… také vidím velikou plochu.“ Prakticky každý v civilizovaném světě bydlí tak či onak v blízkosti některé z těchto věcí. Generace veřejného vzdělávání určitě nevedly k vytvoření vzdělané veřejnosti.

Ale pojďme dál. Provedl jsem Tvým jménem určitý průzkum a ďáblové, kteří mají na starosti otcovy kolegy, mě informovali, že jeho pracoviště se zavírá. Podle všeho kvůli těm uzávěrám – jeho profese je jedna z těch, které to postihlo nejtvrději. To je skutečně velmi dobrá zpráva. Manželce to neřekl, jelikož ona má dojem, že jeho pobyt doma je dočasný, což tak na začátku samozřejmě být mělo. Ale protože ti zženštilí a námi dokonale ovládaní pitomci, kteří mají na starosti většinu rozhodování o veřejném dobru, v tomto vzrušujícím domácím vězení pokračují, řada podniků zkrachovala. Otec bude dostávat určitou malou částku peněz, ty ale relativně brzy dojdou, a k důchodovému věku se ještě ani neblíží.

Zmínil jsi mírný nárůst v jeho spotřebě alkoholu, což otevřeně podpořilo Tvou snahu o vytvoření manželské krize pomocí triků, které jste Ty a Tvoji kolegové hráli na jeho ženu. Při posledních epizodách byl obzvlášť mimo, což bezpochyby souviselo s půlkou velké sklenice whisky, kterou do sebe hodil těsně před spaním.

Můžeme předpokládat, že jde o samoléčbu stresu, a také pokus umlčet svědomí. Třebaže mnohé z jeho vlastností jsou pro naše účely velice žádoucí, má nepříjemný zvyk držet slovo, když dojde na požadavky jeho ženy. Proto se Ti pořád nedaří svést ho k pornografii, třebaže se přece jen zdá, že vzhledem ke všemu tomu času, který nemá ničím vyplněný, jeho odhodlání slábne.

Manželka bude chodit do práce i během toho požehnaného útoku vlády na vlastní lid: její práce patří mezi „základní“, i když to, co za ni bere, sotva stačí, aby se rodina uživila. Je přesvědčená, že on pracuje, když je ona pryč, ale on už asi čtrnáct dnů ví, že jeho pracovní místo bude zrušeno, takže většinu dne tráví tím, že ochotně následuje vábničky idiotských rozptýlení, jimiž ho vodíš za nos. Kolem oběda se sotva probere z imbecilního omámení, jen aby si uvědomil, že vyřídil stěží jednu položku korespondence.

Zařídil jsi to dobře, když jsi mu naordinoval směsici úzkosti a studu, která mu s přibližujícím se datem výpovědi víří v mysli. Jsou samozřejmě i jiná povolání, v nichž by si mohl vydělávat na živobytí, jenže on „proto přece nestudoval“, aby dělal takovouhle práci. Naštěstí velká většina vysokých škol přijala naše návrhy s bezkonkurenční horlivostí. Proto jsou absolventi těchto institucí často pro většinu praktických životních dovedností zcela nepoužitelní a současně se považují za smetánku společnosti. Kromě toho jim vštěpujeme filosofii našeho oddaného syna Karla Marxe, třebaže obvykle pod jinými názvy, takže když opouštějí univerzitu, vidí samy sebe jako osvícené šampióny boje proti třídní společnosti… jenomže očekávající, že jim jejich vzdělání zajistí pohodlný život v majetných vrstvách.

Muž je příliš hrdý, než aby své ženě přiznal, že selhal, a jeho ego je tak nabubřele nafouklé, že práci v méně prestižní oblasti nebude ani hledat. Místo toho sebere pár mizerných babek, které mu hodí ti užiteční idioti z vlády: částka bude sotva stačit a finanční předlužení rodiny pak bude každému zjevné. To mu z duše vyrve jakékoli pozůstatky mužné síly. Kombinace pýchy, beznaděje, finančního úpadku a sílícího pití z něj udělá opravdovou lidskou loutku, kterou budeš moci vodit po jevišti jako na drátkách. Možná se Ti i podaří utáhnout mu je kolem krku.

Kdyby se nám jen povedlo umlčet mučivé zvuky těch děcek a jejich úděsných korálů! No, nevadí. Když se jednoduše vypořádáme s rodiči, nakonec se dostaneme na kobylku i těm spratkům.

Tak zase příště!

Quelle

Zdroj: tedeum.cz

-mp-