„Velká média se snaží ukázat, kdo ve skutečnosti vládne, takže bez skrupulí zcenzorovala teoreticky nejmocnějšího muže planety. Svědčí to o náběhu na digitální otroctví popsané ve Velkém restartu pana Schwaba. Vyděsit by se měli i ti, v jejichž prospěch tyto čistky proběhly, tedy prezident Biden a demokraté. Když se znelíbí, můžou být příště ve stejné situaci oni. Politický pud sebezáchovy by je měl vést k tomu, aby podobné počínání internetovým gigantům zatrhli. Ale nejspíš jim to dojde, až když drtivě prohrají příští volby,“ komentuje informační blokádu, kterou zavedly velké sociální sítě vůči americkému prezidentovi, bývalý diplomat a publicista Jaroslav Bašta.
Donald Trump po událostech z Kapitolu čelí hněvu korporací. Velké sociální sítě například zrušily jeho účty. Trump tak jako stále úřadující prezident nejmocnější země světa nemůže používat Twitter, Facebook, Instagram a další sítě ke komunikaci s občany. Je toto normální?
Normální to v žádném případě není. Velká média se tak snaží ukázat, kdo ve skutečnosti vládne, takže bez skrupulí zcenzurovala teoreticky nejmocnějšího muže planety. Osobně si myslím, že jde o chybný krok z jejich strany. Politikům a národním státům nezbude nic jiného, než je „umravnit“. Prostředků na to mají dost, počínaje soudními žalobami a citelným zdaněním těchto internetových gigantů konče. Po použití antimonopolních zákonů se majitelé sítí možná budou divit.
Trump po této čistce na sociálních sítích přešel na alternativy, jako je sociální síť Parler. Ta se okamžitě dostala pod nátlak větších konkurentů. Google i Apple aplikaci promptně odstranily ze svých AppStorů, takže uživatel si ji může stáhnout jen „napřímo“ z webu vývojáře. Amazon službě zrušil webhosting, čímž ji de facto odstřihl od světa, Parler nyní musí hledat nové servery, aby vůbec mohl fungovat. O čem to svědčí?
Především to svědčí o náběhu na digitální otroctví popsané ve Velkém restartu pana Schwaba. Vyděsit by se měli i ti, v jejichž prospěch tyto čistky proběhly, tedy prezident Biden a demokraté. Když se znelíbí, můžou být příště ve stejné situaci oni. Politický pud sebezáchovy by je měl vést k tomu, aby podobné počínání internetovým gigantům zatrhli. Ale nejspíš jim to dojde, až když drtivě prohrají příští volby.
Ze sociální sítě Twitter ale v posledních dnech nezmizel jen prezident Trump. Vymazány byly tisíce účtů prominentních osobností včetně Trumpova bývalého poradce pro otázky národní bezpečnosti Michaela Flynna či Trumpovy právničky Sidney Powell. Údajně byly promazávány účty, související nějakým způsobem s konspirační teorií „QAnon“. Má na to sociální síť plné právo nebo již jde o zneužití velkého vlivu, kterým disponuje?
Stačí se podívat, kdo všechno tyto kroky jako nepřiměřené a nedemokratické kritizoval – například Angela Merkelová či Alexej Navalnyj. Rozhodující však bude reakce samotných uživatelů. Při téměř sto milionech Trumpových podporovatelů jen v USA má totiž šanci konkurence, která se může velmi rychle objevit.
Když se vrátíme k Trumpovi, Roman Joch v pondělní MF Dnes píše, že teď je módní si kopnout do Trumpa, ale jeho politika byla, až do pandemie, úspěšná. Souhlasíte?
Trumpova politika až do pandemie byla ekonomicky velmi úspěšná. Navíc nezahájil žádnou novou válku. Obávám se, že jeho nástupce v tom pokračovat nebude. Naopak, začíná svůj mandát v době asi nejhorší ekonomické krize za posledních sto let a Spojené státy paralyzovala pandemie koronaviru.
Trumpovi se nyní vyčítá, že je zodpovědný za vtrhnutí jeho příznivců do budovy Kapitolu. Nemá na sobě i kus viny druhá strana? Značná část médií na Trumpa po celé jeho prezidentství nevybíravě útočila, a to mnohdy i zcela neobjektivně. Takže jim dost velká část Američanů přestala věřit. Není to i jeden z důvodů proto, že teď nevěří ani tomu, že volby proběhly regulérně?
Ve svém posledním komentáři jsem napsal: Před čtyřmi lety 21. 1. 2016 demonstrovaly v ulicích amerických měst stovky tisíc lidí s hesly Donald Trump není můj prezident. Čtyři roky demokraté zpochybňovali Trumpovo zvolení. Do podvědomí občanů tak zanesli zhoubný virus, kterým je přesvědčení, že každé volby, v nichž můj kandidát nevyhraje, jsou podvod. Progresivisté tak vytvořili politickou situaci, která mi nejvíc ze všech připomíná carské Rusko v roce 1917 před Únorovou revolucí (jen místo světové války teď máme pandemii). Revoluci tehdy zahájily pouliční bouře vyprovokované kriminálními živly, které se chovaly jako BLM dnes. Jak to dopadlo, dobře víme.
Nejsou nynější snahy o impeachment, které ovšem nejspíše nebudou úspěšné, vedeny hlavně snahou, aby Trump už nemohl kandidovat? Mají z něj jeho odpůrci strach? Je oprávněný?
Donald Trump bude postupovat stejně jako demokraté v posledních pěti letech. Nepřestane mluvit o volebních podvodech a vyhraje všechny příští volby nebo aspoň vyvolá občanskou válku. Proto se ho druhá strana bojí.
Na druhou stranu nepřepískl to po prezidentských volbách Donald Trump trošku?
Mám pocit, že vůbec nepřipustil možnost, že by mohl volby prohrát. Vnitřně se s tím dosud nevyrovnal.
Ve svém posledním publikovaném textu píšete v souvislosti s americkými událostmi o bumerangu, který se vrací tam, odkud byl vypuštěn. Jak to myslíte?
Popsal jsem to už v odpovědi na jednu z vašich otázek. Progresivisté kvůli svému vítězství v roce 2020 již v roce 2016 zahájili v USA plíživou barevnou (modrou) revoluci. Byla natolik úspěšná, že asi u poloviny občanů vyvolala hlubokou nedůvěru nejen k volbám, ale i k vlastní zemi. Prvním důsledkem je velké politicky motivované stěhování, kdy příslušníci střední třídy opouštějí státy, kde vládnou demokraté a stěhují se k republikánům. To změní politickou mapu a možná se zopakuje scénář o dvou Amerikách z roku 1861. Pak by se Donald Trump stal prezidentem dříve než za čtyři roky. Historie se ráda opakuje.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
-mp-