Polsko a Maďarsko vetovaly návrhy sedmiletého evropského rozpočtu ve výši 1.1 bilionu eur a fondu Next Generation EU v rozsahu 750 miliard eur. Oba státy tak učinily poté, co se součástí evropského rozpočtu stalo ustanovení podmiňující čerpání dodržováním „principů právního státu“.
Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro zdůvodnil polskou pozici jasně:
„Nejde tu o vládu práva. Jedinou otázkou je, zda se Polsko stane předmětem politického a institucionalizovaného zotročení… Vláda práva, to je pouze záminka, která je ve skutečnosti radikálním omezením národní suverenity.“
Bleskový průzkum veřejného mínění v Polsku potvrdil, že to většina Poláků cítí stejně. 57 % z nich „podporuje polské veto i v případě, že by víceletý finanční rámec a fond obnovy nebyly kvůli polskému vetu přijaty“. Reakce maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové byla stejně rozhodná:
„Mechanismus podmíněnosti je navržen tak, aby vyhladověl, ublížil a srovnal do latě některé členské státy … je to vhodný způsob, jak přijímat sankce na ideologické bázi nebo vyvíjet ideologický tlak.“
Sledování „stavu právního státu“ v jednotlivých členských zemích EU má na starosti česká eurokomisařka Věra Jourová (pověřit ji právě touto agendou byl promyšlený tah von der Leyenové, jak vrazit klín do V4). Jourové mají Maďaři i Poláci z vlastní zkušenosti hodně důvodů nedůvěřovat. Tyto dvě země kritizuje při každé příležitosti. Byla to ona, kdo před nedávnem drze zaútočil na premiéra Orbána slovy, že „[Orbán] nebuduje neliberální demokracii, on buduje nemocnou demokracii“. Byla to opět Jourová, která nazvala snahy polské vlády o reformu domácího soudního systému za „vládní manipulaci s nezávislostí soudů“. Tím se postavila na stranu polské „tuskovské“ opozice a zcela otevřeně se tak vmísila do tamního vnitropolitického boje.
K zablokování čerpání peněz z evropského rozpočtu (mimochodem z rozpočtu, do kterého povinně přispívají Maďarsko i Polsko a jsou to tedy částečně i jejich vlastní peníze) podle vetovaného návrhu stačí, když „Evropská komise usoudí, že v členském státě existuje riziko (!!!) ohrožení finančních zájmů Unie kvůli porušování principů právního státu“. Jakpak asi Jourová a spol. posoudí neochotu polské vlády legalizovat potraty? Jakpak se Jourová postaví k maďarskému zákazu adopce dětí homosexuálními páry? V rozporu s bruselským výkladem právního státu jistě bude i tvrdohlavý odpor zemí V4 proti povinným kvótám na příjem migrantů.
Použití práva veta pro schválení víceletého rozpočtu EU a podivného fondu obnovy Next Generation EU je správným rozhodnutím. Maďaři a Poláci vyslali Evropské komisi signál, že o domácích věcech si chtějí rozhodovat doma sami, že rozhodující jsou zájmy jejich voličů, a že si Bruselem nedají poroučet. Voliči – ne Jourová – totiž rozhodli o tom, kdo jim má v jejich zemích vládnout. Jim se Orbánova a Morawieckého vlády budou zodpovídat.
Impozantní použití práva veta, které Maďaři a Poláci Bruselu předvedli, je nejen bytostnou obranou národních zájmů těchto zemí, je tématem principiálním.
Takový postup by Česká republika měla i ve svém zájmu podpořit.
Vypadá to ovšem tak, že ani vláda, ani opozice se k něčemu podobnému nechystají.
K naší škodě!
Zdroj: institutvk.cz
Strejček Ivo