Autor upozorňuje, že stále stupňovaná politická hysterie už dávno nemá s Covidem nic společného a doporučuje trochu poodstoupit a zachovat si zdravý rozum.
Covid, povodně, sněhová kalamita. Země je napůl ochromena vládními opatřeními proti šíření nákazy. A do toho se ozve z opozičních lavic sněmovny, přesně řečeno od Petra Fialy (ODS): „Premiér a lídr ANO Andrej Babiš ztratil schopnost řídit vládu a stát, a proto by měl kabinet po skončení nouzového stavu požádat Sněmovnu o důvěru.“
Připomíná to jistou paní Pelosiovou, šéfku Trumpovské opozice v americkém Kongresu. Také tvrdí, že prezident Trump – po rychle a bezproblémově prodělané nákaze – ztratil schopnost řídit stát. A měla by se prý ustavit komise, která by jeho fyzický a psychický zdravotní stav prověřila (čili ho „sundala“, aby nesměl zvítězit). Necelé tři týdny před volbami. Ostatně proběhnou právě v okamžiku skončení našeho nouzového stavu – takže nás v něm Amíci (dosti pravděpodobným povolebním chaosem) asi jen vystřídají.
Tihle blázniví levičáci, kteří se nikdy nedokážou smířit s volebními porážkami, jsou vždycky stejní. Jak trefně poznamenal jeden z diskutujících na i-dnes: Paní Pelosiová, která překročila osmdesátku se dožaduje, aby jiný, mladší důchodce, pan Trump už nemohl vládnout. A proto chce, aby vládnul ještě starší důchodce (po plastických operacích, zřejmě) - pan Biden! U nás je to v podstatě stejné.
Namísto snahy o zklidnění již beztak napjaté situace chtějí hnát Fialoví (smíchání modré s rudou) zemi do úplného chaosu – a v něm se pokusit uchopit moc. Jakkoli – jen ne prostřednictvím regulérních voleb. A hlavně: krizový stav země je jim úplně fuk. Vidí jen své malé zájmy o velké peníze.
Tchajwanec to jistí
Zatímco však v amerických volbách jde o hodně i zbytku světa, u nás si na ně počkáme ještě rok. Tedy, pardon, jedny vlastně také právě proběhly. Ve druhém kole se o třetinu doplnil nově stav trafikantů v senátu. Komora, která (podle zájmu voličů) zajímá veřejnost dokonce ještě méně než zcela zbytečné kraje, se nyní oddala směšnému politikaření. Nejvíc soudruhy vzrušuje, kdo bude v jejím čele. Kvůli tomu emigrovalo pár sanátorů (nejde o překlep, oni jen sanují svá ega a peněženky na náš účet) TOP-09 od STANařů k ODS. Formálně proto, aby mohli mít svou umírající značku na vizitkách klubu (nyní ODS – TOP), fakticky, aby mohl zůstat Tchajwanec z ODS v čele této podivné „zavirované“ tlupy.
Je opravdu fascinující, jak u nás může vzniknout „demokratická legitimace“ sanátora: Některým stačilo k šestiletému bezpracnému luxusnímu životu něco kolem čtyř tisíc (!) hlasů. Těm nejvýkonnějším kolem čtrnácti tisíc. Proti miliónům, kteří volili Babiše a Zemana je to přímo výsměch. Ale už hlásí, že jsou tu právě proto, aby dva dominantní obry naší politiky torpédovali. Předseda STANařů Vít Rakušan to dal najevo slovy, že Sněmovnu podle něho ovládá populistická většina a prezident Miloš Zeman neplní svou roli a rozděluje společnost. Takže se teď do toho dají ti, které legitimizuje pár tisíc kavárenských povalečů proti miliónům voličů vládních stran a prezidenta republiky.
S vlajkovou lodí mediální kavárny v zádech (ČT, ČRo) jim to určitě půjde nacvičeným způsobem. Vlastně právě kvůli tomu je političtí trpaslíci – obvykle se skrývající ještě v nejrůznějších obskurních „koalicích“ – do trafikantské kolonie nominovali. Teď je zase budeme vídat denně na obrazovkách a slyšet z éteru, jako by byli obrům rovnocenní. Ale rozhodne až skutečně opět promluví volič. A přesně stejně je tomu se současným blázněním kolem korony (a koruny).
Fialová paměť
Petr Fiala, tupohlavý vůdce havlistického uskupení, které „ukradlo“ kdysi skvělou značku ODS, teď burcuje: „Je nepřijatelné, aby zemi dále vedl premiér, který je osobně zodpovědný za současný zoufalý stav a zjevně neví, co s tím dělat.“ A že prý pokud vláda o důvěru nepožádá, vyvolá hlasování o vyslovení nedůvěry. Je to pochopitelně jen směšnost, protože na něco takového nenajde ve sněmovně hlasy – a dobře to ví. Jde mu jen o to přilít do doutnajícího chaosu ještě trochu benzínu. Právě tak jako zmíněná Pelosiová. Globalistická internacionála vždy hraje podle stejného mustru.
Tenhle chlapík (s charismatem mokrého hadru) ještě před dvěma měsíci mluvil přesně opačně, když navrhovaná zpřísnění vládních opatření stejně „charismaticky“ kritizoval jako nesmyslná a zbytečná:
„Není žádný důvod pro to, aby se plošně zaváděly roušky. Toto říká řada odborníků. Čísla jsou pozitivní Nejde o počty nakažených, ale o počet lidí, u nichž má onemocnění vážný průběh, jde o smrtnost. Všechna tato čísla jsou lepší a lepší. A vláda přichází s plošným opatřením, které všechny otravuje. Takže se ptám: Proč? Komu to slouží? A čeho tím vláda chce dosáhnout? Ochrany zdraví určitě ne,“ pronesl ještě 21. srpna.
O co se vlastně bojuje?
To je vlastně záhada. O koronu asi ne. Ta je mezinárodně řízena, takže naše vláda – stejně jako v podstatě všechny ostatní ve světě – dělá jen to, co podle předepsaných pravidel musí. Byli jsme (spolu se zeměmi V4) příliš „nedotčeni“, takže k nám v letní pauze importovali patřičné zásilky. Jak přes naše turisty, tak přes jejich „turisty“. Katastrofa předčasně otevřených hranic je skutečně jediným „proviněním“ – kterému se ovšem Babiš nedokázal ubránit. Jasně, že by to k nám dostali i jinými cestami. Ale ne tak masivně. Jenže řev, který by kolem toho spustila zdejší Pátá kolona Bruselu (viz citace z Fialy), by premiér stejně neustál. A bylo před volbami.
V podstatě tak celá situace na pohled nemá řešení: Kdyby vláda na jaře neuvolňovala, hlasovalo by se o nedůvěře kvůli tomu, stejně jako se teď má hlasovat z důvodů opačných. Veřejnost se už pod mediálním bombardováním z obou táborů opět hezky rozdělila na dva víceméně stejně silná „družstva“ – jako vždy. Je to málo, volají první, zavraždíte spoluobčany, pokud ještě nepřitvrdíte! Je to příliš, oponují druzí. Rozvrat hospodářství kvůli něčemu, co fakticky neexistuje, je trochu drahý špás! Do vězení s popírači v době nouzového stavu!, volá na adresu exprezidenta Klause i „obojetník“ Ondřej Neff. Je to prý stejné, jako krást za nouzového stavu v sámošce. Prostě už všem opět tradičně kape na karbid.
Hluší a němí
Ani jedna strana se při tom příliš nezabývá klíčovými otázkami. Ignoruje je. Přitvrzovači nikdy neodpovědí na vznesené otázky po sporné vypovídací hodnotě PCR testů či celkové úmrtnosti, která se od minulých let nijak neliší, dokonce je nižší. Není to taková záhada, pokud připomeneme třeba zkušenost starou několik let, kdy několikaměsíční stávka části kalifornských nemocnic snížila úmrtnost o třicet procent. Ale ani strana „popíračů“ nezodpoví, proč v nemocnicích (i na JIPkách) skutečně přibývá lidí s těžkým průběhem. A opravdu začíná scházet zdravotníků, kteří umějí obsluhovat dýchací přístroje. Protože pokud s nimi zacházejí diletanti, spíš pacienty pozabíjejí – viz příklad New Yorku.
Pokračuje tak (a zesiluje) dialog hluchých s němými. A to je asi ten nejvážnější problém. A také nejpřesnější charakteristika současného stavu. Nikdo nemá chuť ani zájem začít se racionálně bavit s druhou stranou. Covid-19 se stal tím, čím byl od začátku vyroben, uměle rozšířen a plánován: politickou jadernou zbraní. Nejsme ve válce, jak tvrdí hlavní média a mnozí politici. Ve skutečnosti sledujeme (a jsme jako bezmocné křoví účastníky) přímý přenos pokusu o převrat, který má na poslední chvíli udržet globalisty u moci. Ať to stojí cokoli – lidské životy na místě posledním. Barevné revoluce nepomohly, tak se to muselo udělat „od podlahy“ ve všech státech současně.
Chce to klid
Obecně lze říci, že platí „pravda“ obou stran – teď jen jde o to, v jakém poměru: Nákaza tu je a umí se u zhruba pěti procent lidí projevit jako vážná nemoc. U skupin, jejichž zdraví není už tak jako tak v pořádku, může dojít ke komplikacím, dokonce smrtelným. Tak to chodí ale se všemi chorobami způsobovanými viry či bakteriemi (na něž už ostatně antibiotika rovněž přestávají často působit) – jen to zatím nikoho nezvedalo ze židlí. Na politických záměrech, které k vytvoření nákazy vedly, parazituje mocný farma byznys. Největším nebezpečím jsou pak chystané vakcíny, vlastní smysl tohoto podniku.
Současně je jasné, že nápady jako celoplošné testování veřejnosti, jsou čirou fantasmagorií. A že důsledky všech omezení – hospodářské, politické i zdravotní – budou daleko přesahovat deklarovaný záměr – uchránění zdraví a životů části populace. Nemluvě o tom (jak jsme zde již několikrát připomínali), že i skeptičtí epidemiologové (chudák vyznamenávaný a pronásledovaný „plukovník-smrt Prymula na prvním místě) tvrdí, že nákaza bude na jaře minulostí (my tvrdíme v květnu, on v červnu).
Ten půlrok snad vydržet ještě dokážeme. Určitě, pokud konečně reinkarnujeme osvědčenou tezi, že to chce klid, že se nic nejí tak horké, jak se uvaří. Nebo, řečeno protiproudní terminologií, že „žádný lidský plán nikdy stoprocentně nevyjde“. Chce to prostě méně sledovat televizní zpravodajství nebo číst noviny a weby Kavárny. Chovat se rozumně a ohleduplně vůči okolí. Na druhé straně „občanská neposlušnost“ vůči vládním nařízením je nejen pubertálně směšná, ale může být současně tragická. To ať si hrají Fialové gardy (jednou tak, zítra naopak), než definitivně zahynou i bez Covidu.
Zlým k dobrému
Něco TO je a umí TO být i nebezpečné. Kdokoli by byl ve vládě, musel by jednat plus-mínus stejně jako Babiš a jeho parta. Jsme-li součástí bruselského „koncernu“, nemohl by jednat posvém. Stejně nebezpečné je však panikařit. Spíše se připravovat na důsledky – především hospodářské. Mladý Václav Klaus právě kdesi pronesl, že státní rozpočet už není. To je prostý fakt. Zbývá k němu podotknout, že se přesunul do Bruselu. Pokud máme vůbec po téhle „epizodě“ dál existovat, zbývá pouze jediná cesta: britská. Povodně, sněhové i virové kalamity tu byly, jsou a budou. No co už, jak říkají Ostravaci. Jen ta Peloisiová je přece jen nechutná novinka. Ale on si s ní Trump nakonec poradí.
Ostatně soudím, že czexit bude hlavním nezamýšleným důsledkem tohoto šíleného experimentu globalistických elit, v němž se teď trochu zbytečně plácáme jako ty příslovečné nudle v bandě. Chce to trochu poodstoupit a s dalekohledem dospělých pátrat po paprscích naděje. Jsou tam. Protože také platí, že všechno zlé je k něčemu dobré.
Zdroj: protiproud.cz
Hájek Petr