Nestává se často, aby úřadující prezident státu byl obviněn z účasti na válečných zločinech a vraždách stovky lidí.
V případě Hašima Thaçiho stojícího v čele nejmladšího evropského státu Kosova se to stalo tento týden. Trestných činů se měl dopustit společně s desítkou dalších obžalovaných v letech 1999–2000 v době válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii. Válka tehdy vedla k několikatýdennímu bombardování Jugoslávie a ve svých důsledcích ke vzniku nezávislého Kosova v roce 2008.
Válečné zločiny spáchané během bezmála deseti let války v bývalé Jugoslávii vyšetřoval již od roku 1991 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii se sídlem v nizozemském Haagu (ICTY). V době, která se týká aktivit H. Thaçiho, stála v jeho čele bývalá švýcarská generální prokurátorka Carla Del Ponte (činná 1999–2007). Jak posléze vyplynulo, marně se snažila vyšetřovat a stíhat také válečné zločiny spáchané Kosovary (kosovskými Albánci) a jejich Kosovskou osvobozeneckou armádou (UÇK).
Proto v roce 2007 rezignovala na svou funkci a po svém odchodu vydala knihu Lov, která popisuje obchod s lidskými orgány odebraným asi třem stům zajatým nebo uneseným Srbům hned po skončení války v roce 1999. Měl se na tom podílet právě Hašim Thaçi, tehdy již premiér nezávislého Kosova a jeho společníci v albánském hlavním městě Tiraně. Kosovo, Albánie a Mezinárodní trestní tribunál tehdy všechna obvinění Carly Del Ponte odmítly jako neopodstatněná. Del Ponte to tehdy vysvětlovala tím, že většinu důkazů o kosovarských válečných zločinech měly Američané, kteří svého válečného spojence (UÇK) chránili.
Dnes zřejmě změnili názor a spravedlnost (či ICTY) po dvaceti letech trochu slevila ze zásad politiky dvojího metru. Když se ohlédneme na národnost stíhaných válečných zločinců v konfliktu, jehož se zúčastnili Srbové, Chorvati, bosenští muslimové a Kosovaři, zjistíme, že mezinárodní justice postupovala velmi výběrově. Válečných zločinů se totiž stejnou měrou dopouštěly všechny zúčastněné strany, jak už to v občanské válce bývá: ICTY však původně stíhala a soudila jenom Srby. Po čase došlo na Chorvaty, a pak dlouho trvalo, než začala stíhat bosenské Muslimy. Kosovaři zůstali nedotknutelní přes dvacet let.
Žalobu vůči prezidentovi Thaçimu musí ještě potvrdit soudce ICTY, snad k tomu najde dostatek odvahy. Pak by z výchovných důvodů bylo dobré oprášit návrh Carly Del Ponte z roku 1999, kdy chtěla pro válečné zločiny stíhat piloty NATO, kteří několik týdnů bombardovali Jugoslávii, a hlavně jejich nadřízené, kteří jim k tomu dali rozkazy. V době, která kácí sochy lidí za fiktivní zločiny staré 500 let (Kryštof Kolumbus) to není nic nemožného.
Zdroj: prvnizpravy.cz
Bašta Jaroslav