Autoři nahlédli hlouběji do jedné mocné a bohaté americké politické neziskovky, jejíž pražskou pobočkou prošla (a procházejí) pozoruhodná jména zdejší Páté kolony protičeských zájmů.
Pavel Kopecký ve svém nedávném vynikajícím textu pro Protiproud o potřebě razantně regulovat činnost a financováních politických tzv. neziskových organizací se zahraničním napojením zmínil i vlivnou mezinárodní (nebo spíše nadnárodní a globalistickou) organizaci Aspen Institute a její českou pobočku.
O co vlastně v tomto případě jde?
The Aspen Institute (oficiální název) je mezinárodní „nezisková“ organizace. Založil ji v roce 1950 chicagský podnikatel Walter Paepcke jako Aspen Institute of Humanistic Studies (Aspenský institut humanitních studií).
Oficiálně se zaměřuje na podporu „hodnotově orientovaného vedení lidí a otevřeného dialogu o současných globálních problémech.“ Institut sídlí ve Washingtonu, D.C., a má školící centra v Aspenu ve státě Colorado a na Wye River v Marylandu. Jeho prezidentem a výkonným ředitelem je Walter Isaacson, v minulosti mimo jiné šéfredaktor časopisu Time a ředitel televize CNN. Ve správní radě institutu zasedají například Madeleine Albrightová, Condoleezza Riceová nebo Javier Solana.
Chapadla
The Aspen Institute (AI) je z velké části financován nejrůznějšími americkými nadacemi, jako jsou Carnegie Corporation, The Rockefeller Brothers Fund a Fordovy nadace. Partnerské (podřízené) instituty působí také v Berlíně, Římě, Madridu, Paříži, Kyjevě, Mexico City, Tokiu, Dillí, Bukurešti, Aucklandu a od července 2012 i v Praze.
Cílem této (dokonce středoevropské) pobočky AI (založené pod oficiálním názvem Aspen Institute Prague o.p.s., od ledna 2016 pak přejmenované na Aspen Institute Central Europe) je – dle oficiálních materiálů
„rozvíjet mezioborovou spolupráci, podporovat středoevropské lídry z různých sektorů a přispívat k analýze a řešení naléhavých otázek současného hospodářského, sociálního a myšlenkového vývoje na expertním a nestranickém základě, a to jak v rámci České republiky, tak širšího středoevropského, evropského a euroatlantického prostředí ve spolupráci s ostatními Aspenskými instituty.“
Pobočka vydává čtvrtletník Aspen Review. Jejím výkonným ředitelem je v současné době Jiří Schneider, bývalý český diplomat a politik, v minulosti poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS, v 90. letech český velvyslanec v Izraeli, v letech 2010 až 2014 první náměstek ministra zahraničních věcí ČR a také bývalý státní tajemník pro Evropskou unii.
Předsedou její správní rady je Ivan Hodáč, někdejší tajemník Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA).
Ve správní radě zasedají mj.:
Jedná se o „think-tank“ úzce propojený s americkou vládní administartivou a establishmentem (bez ohledu na to, zda pochází z lůna Demokratické či Republikánské strany), označovanými jako americký „Deep State“, o organizaci, která zcela naplňuje definici „zahraničního agenta“ ve smyslu například maďarské, izraelské, americké, ale i ruské legislativní úpravy činnosti nestátních politických neziskových organizací.
Internacionalizovat zemi
Otevření středoevropské pobočky v Praze bylo do rozhodující míry výsledkem aktivity M. Albrightové, stále čestné funkcionářky vedení institutu – a v reálné praxi byl hlavním iniciátorem a financiérem jejího vzniku Zdeněk Bakala, historicky nejbohatší český krejčí, legendární privatizér OKD a hornických bytů, dříve též člen orgánů Institutu (jeho dozorčí rady) a dodnes fakticky rozhodující hybatel jeho české afiliace.
Neskrývaným motivem otevření pobočky bylo „internacionalizovat Českou republiku“, tedy zásadně působit při oslabování ČR jako suverénního národního státu ve prospěch upevňování jeho integrace do nandárodních struktur typu NATO a EU. V širším „středpoevropském“ měřítku pak rozkládat tendence upevňování vztahů a společného postupu zemí V4. A také, opět oficiálně deklarovaná, snaha změnit „stále ještě omezené až uzavřené intelektuální prostředí v České republice“… „Chceme být institucí, která by ráda internacionalizovala náš region, protože když se světu skutečně neotevřeme, jen těžko uspějeme“. Tak zněl vzkaz „Aspenu ČR“ českým občanům v době vzniku.
Klíčovým rysem (nejen) českého AI je také jeho propojení na nadnárodní, globální, byznys, reprezentované i významným zastoupením reprezentantů nadnárodních korporací v jeho vedení. I z toho je jasné, kam až jeho „prsty“ shají a jaké politické a ekonomické zájmy prosazuje.
Jedním z hlavních, ne-li nejdůležitějších, proklamovaných záměrů AI je pak výběr a rekrutace „potenciálnchí budoucích politických leaderů“. Tedy ideová a jiná příprava „politických kádrů“, které nebudou preferovat ve své činnosti české národní zájmy, ale zájmy jiných států či subjektů. Například zájmy supranacionálních organizací a zájmy nadnárodního byznysu.
Kádry
Pokud se podíváme na další personální obsazení české filiálky AI historicky, nalezneme zde další staré známé:
V poradním sboru českého AI figurovali i další vyznavači nadnárodního politického řízení a „podvolení“ ČR cizím zájmům - Jacques Rupnik, Petr Pithart, dále též „prověření“ novináři Martin Šimečka, Jan Macháček, Adam Černý, či Martin Ehl.
Pražský Aspen organizuje též projekt Aspen Young Leaders Program, což je v podstatě školící a rekrutační „kurs“ pro výběr budoucích politických a mediálních „kádrů“. Oficiálně má jít o „interaktivní workshopy, diskuse, které mají vést ke sdílení osobních zkušeností nad společenskými hodnotami, které jsou zásadní pro dnešní společnost, a které mají formulovat nezbytné kvality a schopnosti současného lídra.“
Ukázka ze školení programu v roce 2018:
„Účastníci si během víkendu poslechli řadu inspirativních osobních příběhů - například od generálního ředitele České spořitelny Tomáše Salomona, který nabídl svůj pohled na to, co to znamená být dobrým lídrem. Nebo od generála Petra Pavla o jeho cestě na pozici předsedy vojenského výboru NATO a o leadershipu v armádě. Zakladatel mezinárodního festivalu dokumentárních filmů věnovaných problematice lidských práv Jeden svět, Igor Blaževič, si pro účastníky připravil workshop zaměřený na dilemata, kterým humanitární pracovníci a organizace musí čelit při podpoře lidských práv po celém světě“.
Absolventy tohoto programu jsou mj.:
A kdo třeba přednáší na výročních konferencích Aspen Institut Central Europe?
Mladí lídři
Projektem, který je z činností poboček AI mimo USA též velmi těsně propojen, a jehož cílem je taktéž uplatňování americké politické agendy v cílových zemích (tedy i v ČR) na základě vhodného „personálního managementu“ je program International Visitors Leadership.
Jde o americký vládní program (konkrétně je podřazen pod ministerstvo zahraničních věcí USA) několikatýdenní stáž placená a organizovaná americkou exekutivou. Jde v podstatě o projekt exekutivy USA na získání „klientů“ z řad (často mladých resp. budoucích) zahraničních politiků. U nás jde vesměs o lidi předem vytipované velvyslanectvím USA v ČR, kteří již předtím prošli například výše zmíněným školícím programem české pobočky Aspen institutu pro „mladé lídry“.
Tito „lídři“ jsou poté v rámci studijního pobytu v USA instuováni k prosazování zahraničněpolitických zájmů USA ve své vlasti. Jde o program (zahájený již v roce 1940), v němž americká administrativa vždy připraví okružní stáž pro perspektivní kádry. Ti pak absolvují řadu setkání s americkými politiky, univerzitními osobnostmi, lidmi z vedení amerických think-tanků a politických neziskovek, zpravodajských služeb atd.
Mezi frekventanty projektu lze nalézt již více než 500 českých občanů, kteří tento americký program absolvovali po roce 1989. V ČR dokonce působí Klub českých absolventů International Visitors Leadership, a to v rámci Amerického centra v Praze na adrese Tržiště 13, Praha 1, Malá Strana - a je financován ministerstvem zahraničí USA…
Zmiňme alespoň některé zajímavější „účastníky zájezdu“:
Společný jmenovatel
Velmi zajímavý je rovněž vysoký počet vedoucích funkcionářů českých politických neziskovek, kteří projektem prošli. Právě zde leží kořeny současného neúměrného vlivu těchto organizací na politické rozhodování v ČR včetně jejich inkasa desítek miliard korun z českých veřejných rozpočtů.
Program absolvovali mj.:
Projektem prošli i někteří novináři, např. Nora Fridrichová z ČT, anebo Ondřej Kundra z Respektu.
Mezi absolventy tohoto amerického vládního programu jsou tedy vrcholoví politici, reprezentanti nevládních organizací, představitelé médií, akademici, ekonomové a další, vytvářející poté vzájemně propojenou síť „nové elity“, utužovanou i do budoucna právě skrze zmíněný Klub absolventů programu. Společným jmenovatelem je jednotná agenda a ideologie, jeden směr uvažování a prosazování shodných strategických zájmů - rozhodně ne těch českých.
Jak z toho ven?
Vidíme složitý propletenec téměř neviditelných chapadel obří medúzy. Je i zřejmé, že veřejně dostupné informace (a z žádných jiných autoři tohoto textu nečerpali) nepokryjí zdaleka vše, nicméně dávají dostatečný obraz o tom, kdo a proč se nachází na určitých pozicích. Dává to i obraz k pochopení toho, proč zaujímají někteří z absolventů uvedených programů například vysoké exekutivní posty a navzdory zdaleka patrné nekompetenci, jsou z nich nesestřelitelní. Jak si lze všimnout, není mezi nimi žádný člen SPD - a i to je jednou z odovědí na otázku, proč po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 hnutí SPD nebylo přizváno k vládní zodpovědnosti.
Je zde řada důkazů o tom, jakým způsobem naši domácí vrcholovou politiku ovládl tzv. deep state po česku. Systémem dlouhodobé „přípravy kádrů“, masivním financováním nátlakových politických neziskovek pomocí systému různých fondů ze zahraničí a prostřednictvím (pod)placených novinářů vytvářejí neustálý tlak na společnost a politickou scénu, aby se neodchýlila od té jediné správné cesty do amerického pozadí. Představa například našich standardních a pragmaticky vedených vztahů s Ruskem a s Čínou, je pro ně noční můrou.
Celý tento cirkus je financován částečně ze zahraničí a částečně z českých veřejných zdrojů. Nejenom dlouhodobě SPD, ale v poslední době už i KSČM volají po zastavení financování vlivových politických neziskovek ze státních peněz. Je totiž jasné, že demokratické struktury plánům těch, kteří řídí absolventy všech výše uvedených „kurzů“, nevyhovují. Snaží se je infiltrovat a ovládnout, anebo alespoň ovlivnit. Jsou to vpravdě „zahraniční agenti“.
Je jasné, že ani případná stopka státního financování této chobotnice její podvratné aktivity zcela nezastaví. Zahraniční fondy jsou natolik silné, a jejich zájmy natolik velké, že takový výpadek časem nahradí. To, co potřebujeme, je kompexní obdoba amerického zákona FARA - o financování neziskovek ze zahraničí a o povinnosti deklarovat se jako zahraniční agenti.
Dočkáme se, když mezi těmi, kdo o tom budou spolurozhodovat, jsou právě oni?
Zdroj: protiproud.cz
Kobza Jiří