Ivo Šebestík píše o tom, jak se současná epidemie koronaviru politicky a mediálně využívá a k čemu slouží šíření strachu.
Maximální opatrnost při šíření jakékoliv epidemie je na místě. Efektivní opatření proti nákaze jsou nezbytná. Varování obyvatelstva před možnými riziky rovněž. Co je však nadbytečné, ne-li kontraproduktivní, to je vyvolávání paniky mezi obyvatelstvem částí médií, která již dlouhodobě, ale pouze v určitých situacích(!), pracují kampaňovitým způsobem a snaží se tak ovlivňovat myšlení lidí směrem, který tato média bez ohledu na fakta považují za potřebný.
Sledujeme-li zpravodajství těchto médií, například České televize, Českého rozhlasu, internetového Seznamu a jiných, vidíme, že téma koronaviru nejenom jednoznačně dominuje zprávám, ale že jsou tyto zprávy koncipovány takovým způsobem, aby adresáty těchto informací uváděly v neklid a v očekávání, že „bude ještě hůř“.
Naproti tomu média, která se tradičně neúčastní kampaní významné části mainstreamu a snaží se jeho zpravodajství a publicistiku vyvažovat mnohem širším spektrem názorů, analýz a stanovisek, pojímají téma „čínské epidemie“ se zahrnutím informací, jaké paniku nevyvolávají, naopak tlumí. Tedy obsahují také informace, které hrozbu vymření lidstva na koronavirus zpochybňují.
Když některá média v České republice rozjedou některou ze svých kampaní, které buďto něco velice podporují nebo někoho naopak nesmiřitelným způsobem kritizují, někoho zbožňují a jiného nenávidí až za hrob, pak okamžitě vzniká otázka: „Proč tak činí?“ Cui bono?! V odpovědi na takto položenou otázku dobrý úmysl můžeme obvykle škrtnout okamžitě. Je to vždy ve prospěch někoho či něčeho, aniž by tím „někým“ či „něčím“ byl národ, stát, Evropa či lidstvo jako celek.
Co se tedy skrývá za vyvoláváním paniky ohledně koronaviru? Nákaza se zrodila v Číně a odtud se v dosud nepatrném rozsahu přelila do některých jiných zemí, také evropských. Každý případ onemocnění včetně podezření na koronavirus v Evropě média šířící paniku patřičně zdůrazňují jako důkaz pro obyvatelstvo, že opravdu je třeba se bát. Žádná naděje, žádné východisko. Jen strach! Kdo tato média sleduje pravidelně, aniž by jejich informace vyvážil sledováním jiných zdrojů, této psychóze snadno podlehne. Pravidelní „strávníci“ toxického zpravodajství jsou dříve či později takto otráveni a při setkání s jinými lidmi nemluví o ničem jiném než o apokalypse.
Čínský původ epidemie je skutečným darem z nebes pro Spojené státy, pro které je Čína hospodářským konkurentem, planetárním vyzyvatelem, hrozbou, tedy nepřítelem číslo jedna. Čím více lidí vyděsí hrozba čínské nákazy, tím více vzrůstá naděje, že Čína pozbude atraktivity ba dokonce sympatií a obyvatelstvo většiny zemí světa se o to více přimkne k jejím konkurentům. Rozumí se, hlavně ke Spojeným státům, které si svět rovnosti bez jejich diktatury nedokážou představit ani v nejdivočejším snu.
Už staří Římané věděli, že když Senát vyhlásí stav ohrožení, že obyvatelstvo zanechá sporů a rozmíšek, uskrovní se ve svých nárocích i potřebách a stane se výrazně poslušnějším nástrojem nadřízené (z)vůle.
Vystrašené obyvatelstvo hledící s obavami k nějakému vnějšímu nebezpečí je patrně tím nejcennějším darem pro každou vládnoucí strukturu, zvláště pro tu, která nestojí za nic. Velikou vstřícnost mnohých evropských politiků směrem k nelegální migraci do Evropy, jaká většinou připomíná zcela nepokrytou invazi, můžeme rovněž vysvětlit jejich „nadějí“, že nové hrozby a nové problémy výrazně sníží rozmazlenost evropského obyvatelstva pěstujícího si z nepochopitelných důvodů ještě stále iluzi o tom, že je pánem ve svém domě. Svět plný rozporů, konfliktů, krizí a nenávisti, je takto z pohledu milovníků neomezené moci a zisků požehnaným světem neklidu, v jakém nehrozí pro ně prodělečný mír a pro ně nevýhodná spolupráce každého s každým na bázi rovnosti a tolerance.
Hledat konkrétní cesty, jak snížit riziko šíření jakékoliv epidemie je nezbytnost a velice prospěšná činnost. Koronavirus je nesporně nebezpečnou nákazou, ale využívat nemoci k šíření strachu a paniky, tedy využívat jí k politickým cílům, jaké jsou snadno čitelné z ostatních kampaní těchto zdrojů (dez)informací, je naopak činnost velice nezáslužná. Opatrnost, maximální ochrana, hygiena a další opatření ano, příprava na specifický Armagedon přicházející z Číny, tak to rozhodně NE!
Zdroj: casopisargument.cz
Šebestík Ivo