Obávám se, že jedním z osudových nedostatků současné politiky je neochota a neschopnost kriticky porovnat nastupující ideologii klimatického alarmismu s jeho historickými analogiemi.
Ta neochota možná pramení z vědomí, že historie nás učí o tom, že se něco podobného v dobách nedávných odehrálo, takže se dá logicky předpokládat, že dnešní pokus o ekonomickou modernizaci Evropské unie nazvanou Zelený úděl dopadne stejně jako jeho předobraz čínský Velký skok vpřed v roce 1960.
Na konci padesátých let chtěl Mao Ce Tung prosadit svůj model nové komunistické společnosti. K tomu potřeboval zlikvidovat tři konzervativní instituce bránící cestě do ráje – rodinu, peníze a soukromé vlastnictví. Jako nástroj použil direktivně řízenou ekonomickou modernizaci země nazvanou Velký krok vpřed. Rodinu a peníze zrušil rozdělením obyvatel do komun se společným stravováním a často i bydlením, kde vše bylo na příděl. Soukromé vlastnictví odstranil sdílením všeho, co původně patřilo k vybavení domácností. Komuny měly být soběstačné úplně ve všem, včetně domácké výroby oceli na dvorcích.
Po třech letech fungování Velkého skoku vpřed vypukla ekonomická krize a jeden z největších hladomorů 20. století, který zahubil několik desítek milionů obyvatel. Drží dějinný primát, protože ho nevyvolala ani přírodní katastrofa ani válka, ale byl „pouze“ nechtěným důsledkem špatně připravené a bezohledně vynucované modernizační politiky. Na počátku roku 1961 byl v tichosti Velký skok ukončen, náprava škod trvala několik let. Její součástí se stalo částečné odstavení Mao Ce Tunga od moci.
On si to nenechal líbit a v roce 1966 vyhlásil Kulturní revoluci. Ta byla namířena proti čtyřem hlavním přežitkům – starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům. V praxi pak proti veškerým autoritám, tedy učitelům, inteligenci, úspěšným občanům a cizím diplomatům. Hnací silou revoluce se stala mládež organizovaná v Rudých gardách, symbolem Rudá knížka se 427 Maovými citáty. Během deseti let Kulturní revoluce zahynulo nepřirozenou smrtí přes 7 milionů lidí, většinou příslušníků inteligence, byla zlikvidována řada památek, zničena muzea, knihovny, galerie a školství – to si místo osnov vystačilo s knihou Maových citátů.
Celou tuhle historii vyprávím proto, že i u nás začíná být nepříjemně aktuální v posledních letech. Jenom to pořadí událostí je trochu jiné. Kulturní revoluce na západních univerzitách předchází Velkému Zelenému skoku. Hlavní cíle maoistické ideologie však jsou postupně dosahovány. K likvidaci rodiny slouží celá řada nástrojů, které jsou již součástí studijních oborů. Feminismus, genderismus, teorie fluidních pohlaví, nahrazení slov otec a matka označením rodič 1 a rodič 2. Zánik peněz dostal podobu postupného omezování hotovostních plateb a záporných úrokových sazeb. Pokud jde o soukromé (či spíše osobní) vlastnictví, tak byla znovu oprášena Maova idea sdílení, vzniká sdílená ekonomika.
Cíle a metody Kulturní revoluce se zatím objevují v méně brutální podobě než kdysi v Číně. Studenti na západních univerzitách zatím fyzicky nelikvidují vyučující, kteří nejsou dostatečně pravověrní (a například tvrdí, že biologie zná jen dvě pohlaví), ale jen je vyhazují ze zaměstnání. Boj proti starému myšlení se soustředil na barevný multikulturní výklad dějin, kultura bílého muže se stala symbolem kolonialismu a rasismu, takže je odsouzena k zapomnění. Maovo rolnictvo jako hlavní revoluční síla na Západě sice chybí, ale jeho roli převzaly menšiny, hlavně ilegální imigranti ze zemí Třetího světa. Třídní nepřítel byl nalezen ve starší generaci, která mladé revolucionáře provokuje svým konzervativismem a návyky. (viz veřejnoprávní pokroková píseň Babička je stará ekosvině).
Proto si myslím, že obecně rozšířené pojmenování současné „progresivní“ zelené ideologie na neomarxismus, není úplně správné. Čínská analogie je přesnější. Barva západní recidivy maoistického běsnění tentokrát není rudá, ale zelená. Zelené bude i opakování Velkého skoku vpřed. Jenom doufám, že Marxův postřeh o událostech, které se opakují dvakrát, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška, zůstal v platnosti. Nemusí to tedy skončit potravinovým hladomoren, jen energetickým, Evropská unie pouze zchudne, a pak se rozpadne.
Zelený úděl totiž splňuje všechno, co charakterizovalo čínský Velký skok vpřed – jde také o ideologicky motivovanou špatně připravenou modernizační politiku. Míra škod bude přímo úměrná tvrdosti při jejím prosazování.
Zatím naštěstí chybí ten Velký kormidelník, protože Ursula von der Leyen ani Frans Timmermans nevypadají, že by tuto roli zvládli. Leda by pan Thunberg konečně Gretě dopsal těch symbolických 427 citátů, vydali Zelenou knihu, se kterou by každý pátek mávali nad hlavami Zelení gardisté a pokřikovali na nás, že jsme jim zkazili dětství, že se z toho nevykroutíme, a že nás postaví ke zdi.
U nás by se toho mohl chopit Milion chvilek, a na svých pódiích konat veřejné procesy s klimaskeptiky, protože také navazuje na tradici čínské kulturní revoluce. Blbost je holt nakažlivá i přes propast času.
Zdroj: prvnizpravy.cz
Bašta Jaroslav