Přinášíme portrét švédské dívky, která se zrcadlí na veřejné scéně jako převrácený obraz falešně glorifikované Grety Thunbergové ztělesňující zelený teror globalistických elit.
Na internetu roste nová hvězda. Média a blogeři se předstihují v informacích a komentářích o Isabelle Nilsson Järvandiové, krásné a nebojácné šestnáctileté dívce ze Švédska, která hodila rukavici feministkám, globalistům a liberálním politikům z pozice zastánkyně tradičních hodnot. Už si vysloužila přezdívku „anti-Greta“ na znamení protiváhy Gretě Thunbergové.
Nicméně Järvandiová je pozoruhodná i něčím jiným.
Cesta k lidem
Podle fyzikálních zákonů akce a reakce se dříve či později musela v informačním prostoru objevit „anti-Greta“ – někdo, kdo bude srovnáván s Gretou jako její antipod. A vskutku, je zde – Isabella, dnes nová hrdinka sociálních sítí, o níž v některých zemích píše každý, kdo dříve psal o Thunbergové, a zítra možná světová ikona zdravého a dosud nepokřiveného mládí.
K tomu, abychom mohli obě dívky postavit proti sobě, existuje hned několik dobrých důvodů. Obě pocházejí ze Švédska, oběma je šestnáct let, a zatímco Greta je „na levici“, Isabella se nachází na straně opačné.
Oproti „gretománii“ se zprávy o Isabelle dostávají pochopitelně k lidem kusé a oklikou. A naše média jsou poslední, kdo by o ní chtěl objektivně informovat. Přesto se již asi před šesti měsíci stala „hvězdou“ v Itálii, kde je v současnosti spousta podporovatelů racionální politiky Ligy (dříve Liga severu). Velmi populární je v Rusku, psala o ní také některá německá, polská, francouzská a maďarská média (také proto, že Isabella v jednom z rozhovorů vyjádřila podporu politice maďarského premiéra Viktora Orbána – enfant terrible EU). Nyní máme možnost nechat se touto druhou Švédkou také inspirovat – především jako „anti-Gretou“.
Příběh z migrantské čtvrti
Isabellina hvězda se vynořila asi před rokem, když vystoupila na mítinku „žlutých vest“ ve svém rodném Göteborgu (ano, nejde o čistě francouzský fenomén) a pronesla tam plamennou řeč proti imigraci.
V přepočtu na obyvatele přijalo Švédsko během let migrační krize více uprchlíků (skutečných i předstíraných) než kterákoli jiná země EU. A to mělo mimořádně negativní dopad na její vnitřní bezpečnost.
Sečtělá, charismatická a krásná dívka, která se doslova vzpouzí oficiální ideologii evropských elit a světové globalizaci, musela nutně zaujmout alternativní media. Její fenomén proto obrostl velkým množstvím zkreslených interpretací, které mají jen velmi vzdálený vztah ke skutečné dívce z Göteborgu.
Kromě formálních charakteristik vyčtených z pasu „anti-Gretu“ – Isabellu nic nespojuje s „plastovou“ Gretou. Slečna Thunbergová se nezajímá o nelegální migraci, slečna Nilsson Järvandiová se nezajímá o ekologii a klimatické problémy. Jejich „rivalita“ se redukuje na to, že Isabella si někdy utahuje z Grety na svém blogu – ale z Grety si utahuje kdekdo, pokud mu z ní zrovna není špatně.
Isabellu lze nazvat politickou aktivistkou pouze s velkou nadsázkou. Nehlásí se k žádnému hnutí a neorganizuje žádné akce. Všehovšudy promluvila na třech shromážděních a všechny její proklamace pocházejí z četných rozhovorů s ní jako s „anti-Gretou“ a „pravicovým“ fenoménem.
Nadsazené je i tvrzení, že Järvandiová je nositelkou tradičních hodnot a téměř nepřítelkyní LGBT. Ve skutečnosti pouze vystupuje za to, aby téma genderové rozmanitosti a rovnocennosti sexuálních orientací bylo vyvedeno mimo školu, protože to dezorientuje a mate školáky a odvádí jejich pozornost od základních vědomostí.
Nakonec ani co do počtu příznivců není Isabella Gretina konkurentka: Thunbergová počítá podpisy na síti v milionech, kdežto pod účet Järvandiové se podepsalo sotva pár tisíc sledujících . Není to tak dávno, co si kromě svého Twitterového účtu založila také stránku na sociální síti VKontakte která ji „zakořenila“ už i mezi ruské fanoušky.
V celosvětovém měřítku jde však jen o místní „celebritu“, u níž nelze hovořit o široké popularitě. Má to své logické subjektivní příčiny, pro něž člověk musí být s Isabellou solidární, i když je nekonečně vzdálen švédským problémům s imigranty. Podle svých nejlepších schopností, sil a přání bojuje nikoli se smyšleným světem „špatných dospělých“ jako Greta, ale cíleně se západním establishmentem. A to je skutečný boj a nikoli dětský rozmar.
Ukradené dětství, nad nímž Greta naříkala v OSN, zahrnuje focení se Schwarzeneggerem a Di Capriem, výlet přes oceán na jachtě monackého prince, setkání s papežem a večírky na vysoké úrovni. Isabellino dětství je obyčejná škola v problematické čtvrti Göteborgu. Příběhy o školských ganzích organizovaných na etnickém principu, o rasismu barevných vetřelců vůči bílé většině, o fyzickém i sexuálním násilí migrantů v prostorách školy: o tom všem Isabella vypráví z pozice přímého svědka.
Umlčovaná bojovnice
Její postoj by měl být chápán především z hlediska práva žen na bezpečnost. Jenomže právě tak ji nejsou ochotni vnímat v západních médiích z důvodu mnoha neshod Isabelly s feministkami, které často protežují ultralevicovou a proimigrantskou agendu.
Pokud je Greta jakýmsi nástrojem ultimativně prosazujícím program někoho jiného, pak Isabella hovoří o problémech, které sama zažívá – a to přirozeně rezonuje v srdcích jejích spoluobčanů.
Proto, ale nejen proto, je Isabella extrémně nepohodlný oponent mainstreamových médií – jednak jako mladá žena, ale jednak také jako dcera imigranta. Vyrostla v imigrantské čtvrti: její otec je Íránec. Tudíž liberální novináři a politici mohou jen těžko obvinit Järvandiovou z rasismu, islamofobie, bílého suprematismu, mužského šovinismu a dalších neliberálních prohřešků.
Proto mainstream zvolil známou taktiku: média Isabellu jednoduše ignorují a správa Twitteru jí bez vysvětlení zablokovala účet (ten, který byl zmíněn výše, je již druhý v pořadí). Nicméně vysvětlení nakonec přišlo. V zásadě vyjadřovalo následující: není vhodné, aby nezletilá psala o věcech, kterým nerozumí, protože to zneužijí všelijací fašisté.
Příznačné pokrytectví „liberálů“ je obzvláště křiklavé na pozadí Gretina kultu. Zejména proto, že se Isabella chová přiměřeně skromně – netlačí se na tribuny a mluví hlavně o věcech, které zná z první ruky.
Tím spíše je třeba si uvědomit, že šestnáctileté děti jsou stále jen děti s jejich vlastní emocionalitou, maximalismem a patosem, jaký lze vycítit z citátu, který si neodpustila uvést ta média, jež se rozhodla psát o „Anti-Grete“ – Isabelle Nilsson Järvandiové:
„Miluji své Švédsko a budu se pro něho bít za pravdu a spravedlnost. Synové a dcery Vikingů jednoho dne povstanou. Věřím, že nás bohové sledují a přísně potrestají zrádce.“
Zdroj: protiproud.cz
-mp-