Francouzský lídr je navíc přesvědčen, že nastal čas „vyjasnit si strategické cíle“ NATO a evropské země by si měly „vybudovat“ svou obranu ještě před příštím summitem Severoatlantické aliance, který je naplánován na prosinec tohoto roku.Krizové procesy v řadách Severoatlantické aliance, jejichž projevem byly s partnery nekoordinované kroky Turecka v Sýrii, jakož i jednostranná mezinárodní politika USA, náležitě zhodnotil jeden z nejvlivnějších evropských lídrů. Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru uveřejněném 7. listopadu v The Economist kritizoval stav záležitostí spojených s NATO a dokonce srovnával současný stav bloku s „klinickou smrtí“.
Podle francouzského prezidenta nemůže Evropa nadále počítat s ochranou Spojených států a měla by se považovat za nezávislou geopolitickou entitu, jakož i posílit vlastní obranu. Navíc podle něj „NATO zcela ztratilo koordinaci v rámci aliance... nyní vidíme klinickou smrt NATO,“ zdůraznil Emmanuel Macron. Podle něj nyní Evropa „stojí na okraji propasti“ a může přestat „ovládat svůj osud“, pokud se nezačne považovat za nezávislou geopolitickou sílu.
Francouzský lídr je navíc přesvědčen, že nastal čas „vyjasnit si strategické cíle“ NATO a evropské země by si měly „vybudovat“ svou obranu ještě před příštím summitem Severoatlantické aliance, který je naplánován na prosinec tohoto roku.
Emmanuel Macron rovněž vyjádřil vážné pochybnosti o platnosti pravidla kolektivní obrany členských států NATO, jak je zakotveno v pátém článku Severoatlantické smlouvy. Na přímou otázku, zda věří v reálnost tohoto článku, který zajišťuje, že ostatní spojenci přicházejí na pomoc při útoku na jednoho z členů aliance, odpověděl: „Nevím. Co může zítra znamenat pátý článek?“ Jako nepředvídatelnou krizi uvedl příklad možného ozbrojeného konfliktu mezi Tureckem a Sýrií: „Zapojíme se do války? To je otázka!“
Podle Emmanuela Macrona nesou významnou část viny za současnou situaci v NATO právě Spojené státy. Washington nekoordinuje své strategické kroky se svými partnery. Nekonzistentní jednání ze strany jiné země v rámci Severoatlantické aliance lze pozorovat v případě Turecka. „To, co se stalo, je pro NATO obrovský problém,“ komentoval francouzský vůdce vojenskou operaci Ankary v Sýrii. Potvrdil tak svůj dřívější názor z října tohoto roku, že neschopnost NATO reagovat na tureckou ofenzívu ohledně postavení Kurdů v severní Sýrii je „vážnou chybou“ aliance a celého západního světa. Podle prezidenta Macrona to vyvolává otázky o tom, jak efektivně aliance vlastně funguje.
Ostatní lídři NATO přispěchali s vyvrácením názorů svého francouzského protějšku, což mimochodem znovu dokládá hluboké rozdíly v řadách aliance. Německá kancléřka Angela Merkelová na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem odsoudila prohlášení francouzského prezidenta Emanuela Macrona o „klinické smrti“ NATO a prohlásila, že s ním nesouhlasí: „Takový radikální útok není nutný, a to i v případě, že máme problémy, které musíme vyřešit společně“. Merkelová je přesvědčena, že NATO zůstává základním kamenem německé bezpečnosti.
Jens Stoltenberg také vyjádřil se slovy francouzského prezidenta nesouhlas. Když si však na tiskové konferenci uvědomil delikátnost celé situace kolem německo-francouzských neshod v řadách Severoatlantické aliance, zjevně se pokusil přenést příležitost vyřknout odpovídající prohlášení na bedra Angely Merkelové. „Všichni jsme dnes zodpovědní za překonání našich rozdílů, ostatně stejně jako v minulosti, protože čelíme nepředvídatelnějšímu světu,“ řekl diplomaticky generální tajemník Severoatlantické aliance.
Rychle zareagovali na klíčový rozhovor Emmanuela Macrona v londýnském tisku v Moskvě. Oficiální představitelka ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o „klinické smrti“ aliance za pravdivá: podle ní se jedná o „Přesnou definici současného stavu NATO“.
Maria Zacharovová se také vyjádřila k tomu, jak by Evropa mohla vzít do rukou svůj osud bez NATO. Jako oficiální zástupce ruského ministerstva zahraničí připomněla, že ve 20. století došlo ke dvěma světovým válkám, v 19. století a dříve docházelo k nekonečným válkám místního charakteru. Procesy, které se odehrály na podkladu návrhu mírové smlouvy ukončující první světovou válku, navrhl americký prezident Woodrow Wilson. Poté, co přežily druhou světovou válkou a později se rozvinuly do hospodářské a politické integrace evropských zemí, pomohly také zastavit sváry na kontinentu. Podle Marie Zacharovové se však dnes staly také příčinou krize identity a rozvoje.
Co je charakteristické: v současné době můžeme hovořit o definitivním vybudování nového modelu vztahů v Evropě, a to právě mezi Francií a Ruskem. Svědčí o tom zejména další výroky Emmanuela Macrona, které vyslovil v rozhovoru s The Economist. Hovořil o možných scénářích vývoje Ruska a vyjádřil naději, že v budoucnu bude Rusko a Evropská unie schopno vybudovat nový vyvážený model vztahů.
V opačném případě EU nebude schopna vytvořit mír v Evropě a Moskva se podle jeho názoru může ukázat jako vazal Pekingu, což je pro ni nepřijatelné: „Nedokážu si ani na sekundu představit, že strategie ruského prezidenta Vladimíra Putina je stát se vazalem Číny“, řekl Macron. Jedná se o jasně politicky zabarvené prohlášení, které má svůj vlastní geopolitický dopad.
Francouzský lídr zároveň oznámil svůj záměr přehodnotit vztahy s Ruskem. Je pravda, že, jak řekl, nelze takový úkol v blízké budoucnosti splnit, a že proces obnovení dialogu s Moskvou může trvat třeba deset let. „Pokud však chceme v Evropě budovat mír, abychom obnovili evropskou strategickou autonomii, musíme změnit náš postoj k Rusku,“ je přesvědčen prezident páté republiky.
Je zřejmé, že krize v řadách NATO se v blízké budoucnosti ještě zintenzivní, a to i kvůli protekcionistickým trendům americké politiky v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami, jakož i kvůli přetrvávajícímu napětí na Blízkém východě a v okolí Íránu (kde existují rozpory mezi Evropou a Amerikou). Tato situace objektivně přispívá k většímu zájmu evropských zemí o budování nových modelů vztahů, a to jak v rámci NATO a EU, tak prostřednictvím rozhovorů s Ruskem (včetně otázek týkajících se energetiky, obchodu a hospodářství). To se stává tendencí, i když nikoliv jednoduchou a jednoznačnou.
(překlad vlastní)
Originál: Пётр Искендеров - НАТО: пациент скорее мертв, чем жив? vyšel 8. listopadu 2019 na interaffairs.ru.
Zdroj: interaffairs.ru
Iskenderov Petr