„Osobně jsem čekal, že oznámí rezignaci hned druhý den po semináři. Totéž by měla udělat i Rada České televize. Fakt, že se tak nestalo, svědčí o pocitu nepostižitelnosti, který tito lidé zřejmě mají,“ říká poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) po tom, co byl podle svých slov šokován při obhajování hospodaření a činnosti České televize. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mluví o nepřípustném střetu zájmů ředitele Petra Dvořáka, neuvěřitelném selhání Rady České televize a neschopnosti odpovědět na základní otázky. „Podobné věci by v žádné státní organizaci nebyly možné. Kdokoli by si něco podobného dovolil, tak bychom jej, nejspíš za asistence kamer České televize, viděli jít na medvěda do policejního auta a do vyšetřovací vazby,“ uvedl mimo jiné Foldyna.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák a členové Rady České televize během několikahodinového jednání obhajovali v Poslanecké sněmovně činnost a hospodaření televize. Sám jste prohlásil, že jste šokován střetem zájmů, protože padaly „otázky na konkrétní firmy, kde je spoluvlastníkem pan ředitel, a zakázky v řádu milionů korun. Rada nic nevěděla, nebyla schopna odpovědět“. Budou se zjištěné skutečnosti řešit? A co z nich můžete prozradit čtenářům, kteří platí koncesionářské poplatky?
Na semináři jsem se dozvěděl, že generální ředitel České televize a jeho žena vlastní společnost, jejíž obchodní činnost je propagována ve vysílání České televize, a to navíc zdarma. Každý, kdo si někdy přečetl Kodex České televize, speciálně jeho Článek 22.1, tak ví, že jde o hrubý střet zájmů, který tato část kodexu jasně popisuje a zakazuje. Stejně tak je taková situace zřejmě v rozporu se zákonem o střetu zájmů, který však asi pro ředitele České televize neplatí.
Připomínám, že kodex České televize schvaluje Poslanecká sněmovna a pro všechny zaměstnance televize je jeho dodržování závazné. Tedy; pro všechny, kromě ředitele Dvořáka. Pro něj a pro Radu České televize je kodex nejspíš jen cár papíru, se kterým si tak maximálně… podloží nohu od stolu. Ti lidé se pravděpodobně cítí tak, že pro ně žádná pravidla neplatí.
Dále na semináři zazněly informace o podezřelých zakázkách České televize, kdy firmy, které je vyhrály, nejenže nesplnily kvalifikační předpoklady uchazeče, ale neplnily ani své základní obecné zákonné povinnosti a byly personálně provázány s dalšími subjekty, které se na zakázce podílely. Jedna kolegyně, která se v problematice orientuje lépe než já, doslova řekla, že to vše „smrdí malou domů“. Zazněly také informace o rozdávání zakázek v hodnotě desítek milionů zcela bez výběrových řízení, o účelovém rozdělování zakázek, o účelovém slučování nesouvisejících plnění, to vše s cílem vyhnout se veřejné soutěži.
Hovořilo se také o navyšování ceny u již vysoutěžených zakázek a dalších závažných věcech. Bylo toho opravdu hodně a musím se ještě pořádně podívat na poznámky, které jsem si dělal. Myslím, že by bylo dobré celý seminář zveřejnit. Nevím ale, jestli se pořizoval záznam.
Z vašeho vyjádření je vidět, že jste překvapen. Jak podle vás došlo k tomu, že se dosud o něčem podobném nevědělo? Je to chybou členů rady? Nebo někoho jiného?
Střet zájmů pana generální ředitele se dá ověřit nahlédnutím do obchodního rejstříku a do archivu vysílání České televize, což trvá zhruba jednu minutu. Že to Rada České televize nebyla schopná zjistit od října roku 2011, tedy od okamžiku, kdy pan Dvořák nastoupil do funkce generálního ředitele České televize, se asi ani nedá nazvat chybou. Je to neuvěřitelné selhání. Totéž ale platí o Volebním výboru Poslanecké sněmovny a tím pádem vlastně i o celé Sněmovně. Jediné, co lze uvést na naši omluvu, je snad jen to, že jde o něco naprosto neskutečného a zřejmě nikdo z poslanců, včetně mě, neměl takovou fantazii, aby ho napadlo, že je něco podobného vůbec možné.
Rada České televize ovšem, na rozdíl od Sněmovny, nemá jinou povinnost, než kontrolu České televize, takže jí to uniknout nemělo. Rozhodně ne osm let. Situaci ohledně problematických výběrových řízení, celkového fungování ekonomiky České televize a plnění zákonných povinností Rady České televize by, kromě Sněmovny, asi měly řešit i orgány, které to mají v popisu práce. Na semináři ostatně také zaznělo, že v tomto směru již dal kolega Volný příslušný podnět.
Zvolit do Rady České televize takové lidi, kteří budou schopni a ochotni plnit své zákonné povinnosti. Další variantou by mohlo být udělat z České televize organizaci spadající do působnosti státu. Vím, že se na stát a na jeho složky občané dívají, a velmi často oprávněně, kriticky, ale podobný střet zájmů, či podobně zvláštní zacházení s veřejnými prostředky, by v žádné státní organizaci nebylo možné. Kdokoli by si něco podobného dovolil, tak bychom jej, nejspíš za asistence kamer České televize, viděli jít „na medvěda“ do policejního auta a do vyšetřovací vazby.
Měl by tedy ředitel České televize odstoupit?
Já osobně jsem čekal, že oznámí rezignaci hned druhý den po semináři. Totéž by měla udělat i Rada České televize. Fakt, že se tak nestalo, svědčí o pocitu nepostižitelnosti, který tito lidé zřejmě mají. Konec ho pravděpodobně čeká stejně, pokud nebude schváleno hospodaření za uplynulé roky.
„Neumím si představit, že by někdo, kdo byl na dnešním semináři, a zároveň si ještě pamatuje poslanecký slib, mohl hlasovat pro přijetí Zpráv Rady České televize o hospodaření České televize za roky 2016 a 2017,“ uvedl jste. Jak reagovali na dění ostatní poslanci kolem vás? Nejen z koalice?
Zákon o České televizi je koncipován tak, že neschválení dvou Zpráv Rady České televize ještě neznamená její automatické odvolání a už vůbec neznamená automatické odvolání generálního ředitele České televize. Těch zpráv se může neschválit třeba deset a Rada České televize i generální ředitel České televize dál mohou sedět na svých místech. Neschválení dvou Zpráv Rady České televize po sobě ovšem uvolňuje cestu k odvolání Rady, které však musí odhlasovat Poslanecká sněmovna zvlášť.
Co jsem měl po semináři možnost mluvit s ostatními poslanci, tak ti byli většinou v podobném šoku jako já, což se týká především poslanců hnutí ANO. Mnozí z nich jsou manažery, či majiteli firem, další jsou členy kontrolních orgánů státních firem, jiní jsou právníci, ekonomové, účetní… ti všichni vůbec nechápali, jak je něco takového možné.
Členové Rady České televize podle vás projevili neznalost základních principů kontroly nakládání s veřejnými financemi, ale také nebyli schopni či ochotni odpovědět na nejjednodušší dotazy. Uveďte, prosím, nějaké příklady.
Například:
Poslanec: „Jak jsou v Radě České televize rozděleny jednotlivé kompetence, dle odborností?
Předseda Bednář: „Každý člen Rady se může zeptat členů Dozorčí komise, na co chce.“
Až po dlouhém úsilí se z pana Bednáře podařilo vypáčit, že expertem Rady na ekonomiku je snad pan Beniak, ale že stejně všichni členové Rady dělají všechno. Většinou šlo o zcela mimoběžnou debatu, kdy dotazovaní členové Rady vůbec neodpovídali na otázky, které dostali. Mimochodem; expert Rady České televize na ekonomiku, pan Beniak, je profesí novinář a sám o sobě při semináři také prohlásil, že není účetní ani ekonom.
Další příklad:
Poslanec: „Pane generální řediteli, informoval jste o svém střetu zájmů Radu České televize?“
Generální ředitel České televize: „Ano, Radu České televize jsem o všem informoval.“
Poslanec: Pane předsedo Bednáři, informoval pan generální ředitel Radu České televize o svém střetu zájmů?
Předseda Rady České televize Bednář: „Rada České televize o této skutečnosti nebyla informována.“
Poslanec: „Ředitel České televize tvrdí, že Radu České televize informoval, předseda Rady tvrdí, že Rada informována nebyla. Je zjevné, že zde někdo lže.“
Předseda Bednář: „Nepamatuji se, že bych tvrdil něco jiného, než pan ředitel.“
Ředitel České televize: „Rád bych vše ještě doplnil tím, že jsem také členem správní rady Národního divadla a dalších institucí.“
Poslanec: „Pana předsedo Bednáři. Je podle vašeho názoru skutečnost, že generální ředitel a jeho žena vlastní společnost, jejíž obchodní činnost propaguje ve svém vysílání České televize, v rozporu s Kodexem České televize?
Předseda Bednář: „Nemám dostatek informací, abych na tuto otázku mohl odpovědět.“
A podobných rozhovorů tam byla celá řada. Z těch lidí zkrátka nešlo vyrazit jedinou jasnou a srozumitelnou odpověď mimo té, že je v České televizi všechno v pořádku. Jenom natahovali čas, blábolili nesmysly, předkládali různá tvrzení bez jakýchkoli důkazů a popírali čísla ze svých vlastních dokumentů.
Jedna z mála jasných odpovědí zazněla například v tomto případě:
Poslanec: Je generální ředitel České televize členem Rady České televize?
Předseda Rady České televize Bednář: „Generální ředitel České televize není členem Rady České televize.“
Poslanec: Proč má tedy ve Zprávě Rady České televize o hospodaření úvodní slovo generální ředitel České televize a ne předseda Rady České televize?“
Předseda Rady České televize Bednář: „Protože jsme tak zvyklí.“
Co dodat?
Jak už jsem řekl: pokud existuje záznam semináře, bylo by dobré jej celý zveřejnit. Jsem si jistý, že podobnou frašku veřejnost dlouho neviděla. Mimochodem – generální ředitel České televize při obhajobě svého střetu zájmů například také tvrdil, že nemá vliv na vysílání České televize. Generální ředitel instituce nemá vliv na hlavní náplň její činnosti? To si z nás dělají legraci?
Zdroj: parlamentnilisty.cz
-mp-