Autor si užívá mediálního řevu po dalším znamenitém prezidentově kousku a vyzývá dosud zachmuřené tváře demokratů, aby se konečně také začali řehtat (ale dali pozor, aby nepukli).
Pojďme se bavit, přátelé, vyzval prezident Zeman své voliče, rozhodnou většinu národa s volebním právem. A protože to jako každý intelektuál nechtěl říci těmito prostými slovy, oznámil v televizi Barrandov, že pokud by jeho jmenovec na postu nejvyššího státního zástupce hodlal rozehrát další kolo obludných politických hrátek proti premiéru Babišovi, prostě mu to zarazí. Už si s Čapím nesmyslem pohráli za ty čtyři roky dost.
Zábava vypukla okamžitě. Česká televize ji od té chvíle produkuje mnoho hodin každého dne. Představitelé politických trpaslíků téměř neslezou z obrazovky, propagandisté z Bakalova mediálního impéria stále balancují na pokraji infarktu a již dost možná vypotřebovali všechny výrazy, jimiž lze popisovat nenávist z bezmoci mocných. To je opak z citací z „rudých knížek“ jejich V. H. Maa (Moc bezmocných): drží mediální moc (a přes ni mocné nejvyšší prokurátory), a přece je jim to moc málo (houby) platné.
Miloš Zeman přitom už dal několikrát najevo, že prokurátory (Bradáčová, Ištvan, Zeman) nenechá získat absolutní moc ve státě, jak zamýšleli svým návrhem nového zákona o státním zastupitelství. Opakovaně prohlásil, že zasáhne, pokud ve spolupráci s médii, částí policie a tajemnými „Šumany“ (web na kterém byla kampaň proti Babišovy spuštěna), budou chtít změnit rozhodnutí o zastavení trestního stíhání těmi, kdož čtyři roky skandální vyšetřování neexistujícího trestného činu premiéra zblízka dozorovali. Ale ukázalo se, že „chytrému napověz“ v případě běsnících tupců Kavárny neaplikuje. A tak vypukla legrace, až když jim to sdělil po lopatě.
Kavčí orloj
Jako zábava je to skvělé: každá inteligentní legrace by přece měla mít i nějaký vyšší smysl, nějaké poučení, které člověku nakonec vytane na mysli, pokud smíchy „nepopuká“ (řečeno s klasiky J. S. + J. Š.). A tady se takové přímo nabízí: Oni tihle kavárenští ťulpasové jsou jak vidno nejen hloupí, nenávistní a zbabělí, ale především zcela bezradní. Pokud nejsou zbaběle skryti za zmanipulovaným stádcem vyhnaným do ulic a na „pláně“ takzvaně nestranickým miliónovým krysařem Minářem, vůbec nevědí co dělat.
Sice už sami cítí, že vyhrožování dalším listopadovým státním převratem je jaksi stále chabější – a těm, jež se mají stát jeho obětmi patřičný strach nenahání – jenže kromě toho již nic jiného není po ruce. Donekonečna zasedat v orloji na Kavčích horách je sice drahá (a nudná) zábava, ale tu alespoň platí z větší části veřejnost, která to zatím platit musí. Jenže co s tím jiného? Dokonce už ani pirátští udavači nemají tu pravou slinu žalovat do Bruselu, neb ten jim brežněvovsky sdělil, že jako když neumějí sami uskutečnit „italský“ převrat, pak „éto vaše dělo“ (jakože je to jejich domácí věc, děla jim ještě nedodávají).
Plačky revolucionářů
Největší zábava Zemanova polopatického testu Kavárny spočívá právě v tomhle: řev se mísí s pláčem, soudružská „kritika do vlastních řad“ s otevřenou „konspirací“. Jeden z jejich webů má komickou rubriku Svět po Zemanovi. Tam se sní o tom, co přijde, až se jednou voliči konečně pominou, a za prezidenta zvolí nějakou zdejší Čaputku, případně jak to udělat, aby prohra ve volbách sněmovních se změnila ve výhru – nebudou-li už k mání koupení policisté, prokurátoři a trestní stíhání. Úchvatný je třeba komentář Petra Holce, kde mimo jiné pláče nad rozlitým mlékem takto:
„Trestní stíhání premiéra Andreje Babiše bylo hlavním důvodem, proč se z šéfa spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláše Mináře stal profesionální aktivista. Bez toho by na Letnou určitě nedostal čtvrt milionu lidí. Když žalobce Jaroslav Šaroch navrhl přestat Babiše stíhat, Minář to rychle odmítl uznat. Prostě podle něj existují „důkazy“ a Babiš patří před soud. Když teď jeho stíhání skutečně nechal zastavit Šarochův nadřízený Martin Erazím, Minář najednou mlčí."
Nebojte, soudruhu, on se probudí. Je to zběhlý student, musí se nějak živit – a zatím ho platí dobře. Žádný strach, ještě ho uslyšíte trhat ústavu a podobné kabaretní kousky. To šéfkomentátor Reflexu Bohumil Pečinka na tomtéž webu již nepláče, ale organizuje politickou scénu mocných bezmocných, neb vidí hrůzy bezmoci mocných, pokud čtyřletá sága proti Babišovi je opravdu u konce. Věští:
„Tlak na veřejnoprávní média, čistky v policii, změny pro žalobce přes nový zákon o státním zastupitelství… V dalších čtyřech letech to může nezvratně změnit celý systém a dělbu politické moci. Jestli je něco výzvou pro demokratické síly zprava i zleva, pak oddělit babišovský svět od státu. Vzhledem ke stabilní podpoře, jaké se Babišovi od třetiny společnosti dostává, zřejmě není jiná šance než společná kandidátka několika politických stran.“
Předpokládám, že pokud někdo ještě smíchy „nepukl“, teď mu to hrozí. A to je Bohumil Pečinka ještě jeden z těch, kteří alespoň občas udrží v hlavě mozek a v něm smysluplnou myšlenku. Tahle je ale naprosto kabaretiérsky úchvatná. Kéž se jí představitelé trpasličích stran chopí! Poté, co se navzájem šestnáctkrát požerou a znectí při sestavování takové kandidátky, šestkrát spojí a zase rozejdou, především skvěle smažou z veřejného prostoru svá ublácená (a někdy i zakrvácená) „loga“. Že v příští sněmovně už nebudou opruzovat TOP, STAN, a patrně ani ODS a KDU-ČSL „systém dělby politické moci“ opravdu nezmění, jen provětrá.
Příprava na převrat
Těm, kdo se stále ještě obávají, že folkloristické pořvávání v ulicích k „oslavě“ výročí státního převratu z roku 1989 povede k nějaké hlubší krizi, by shora uvedené příklady mohly být uklidněním. Až ti nešťastníci vykřičí frustraci z toho, že z nějakých nepochopitelných důvodů prohrávají jedny volby za druhými, zatímco okolní svět si hýčká své Gréty a podobné idoly zmaru, rozejdou se na ubikace. Ještě pár dnů pak budou holdovat sebeukájení u obrazovek České televize – no a začnou s přípravou vánočního spotřebitelského veletrhu.
Prezidentův test dopadl na výtečnou: kavárníci ječeli tak, že vlastně to už ani nelze zesílit. Při každém dalším pokusu následuje opak gradace (degradace). Ne že by to s nimi už nadále mělo být snadné. Stále jsou ještě mocní. Až přijdou další kroky (musejí následovat, má-li se bezmoc mocných kavárenských štamgastů konečně stát realitou), ještě o nich uslyšíme.
Začít lze třeba osekáváním povinné daně pro Kavčí hory. Třeba na Slovensku jsou v tom (navzdory Čaputismu) o něco dál. Tam už je alespoň televize opět státní, nikoli v družstevním majetku revolucionářů zvaném „veřejnoprávnost“. A i jí právě „koncesionářské poplatky“ krok za krokem berou. Detail – i když důležitý. Aby ne, když tam mají s přípravou převratu (Kuciakova vražda) bohatší zkušenosti. U nás ale sotva zkusí nějakého dalšího Ludvíka Zifčáka (alias Martina Šmída). Na to jsou příliš velcí estéti, pro něž opakovaný vtip…
Ale jsou především ťulpasové, jak dokládá již citovaný Bohouš Pečinka, když slavnostně oznamuje, co je prý jisté:
„Jisté je toto: prezident Zeman se rozhodl, že po dobu výkonu jeho mandátu se premiér bude jmenovat Babiš bez ohledu na výsledky voleb. Toto byl důvod, proč rozpoutal „krizi“ kolem neministra Šmardy – byla to generálka před premiérou po příštích sněmovních volbách. Vzhledem k tomu, že krizi kolem Šmardy vyhrál 5:0, nebude se ostýchat stejné postupy použít i příště. Tahle zastřená příprava na převrat ale nesmí projít.“
Opravdu by někoho ještě nedávno napadlo, že osnovatelé Miliónů chvilek pro puč proti Babišovi a Zemanovi se budou obávat „zastřené přípravy na převrat“ těmi, kdo regulérně a demokraticky drží aktuálně hlavní politické posty v zemi?
A pak že v Čechách není psina!
Zdroj: protiproud.cz
Hájek Petr