Prohlášení ruského prezidenta Vladimíra Putina vyslovené během naléhavě sezvaného zasedání Rady bezpečnosti Ruské federace se formálními příznaky nelišilo od předchozích. Zasedání bylo věnováno Spojeným státům, které odstoupily od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF).
Putin znovu prohlásil, že:
1. Smlouva zanikla ze smyšleného důvodu.
2. Spojené státy tímto krokem „vážně zkomplikovaly situaci ve světě a vytvořily nová fundamentální rizika pro všechny“.
3. Odpovědnost za to, co se stalo, leží zcela na americké straně.
Rusko již dříve věnovalo na všech úrovních pozornost právě těmto aspektům zmíněné smlouvy. Nové – a řekněme děsivě nové! – v prohlášení Vladimíra Putina bylo to, že užíval minulého času a dokonavých sloves. A to včetně těch událostí, které dosud nenastaly.
Ruský prezident poukazoval zejména na možná nová rizika a hovořil o vývoji nových raketových střel ze strany Spojených států, které tímto porušily smlouvu INF. Zpravodajské služby, ministerstvo obrany a ruské ministerstvo zahraničí byly pověřeny, aby situaci pečlivě sledovaly a jakmile Spojené státy začnou vyrábět tento typ zbraně, začaly vyvíjet podobné ruské systémy. Zároveň Putin věří, že riziko zaostávání v jedné ze tříd raketových zbraní může být spolehlivě kompenzováno zavedenými systémy Kinžal, Kalibr, X-101 a Zirkon.
Prezident také řekl, že Rusko nebude prvními, kdo rozmístí své rakety v jiných zemích, pokud to neučiní USA.
Jak vidíme, strategická situace se ve srovnání s tím, jaká byla před šesti měsíci, moc nezměnila. Rada bezpečnosti se nicméně sešla na mimořádném zasedání, aby vyslechla prezidentské prohlášení, které jednoznačně identifikuje Spojené státy jako viníka konfrontace, která by mohla eskalovat do skutečného jaderného konfliktu.
To znamená, že:
Dodejme, že jejich vytvoření má smysl pouze pokud přiblíží ruské útočné zbraně blíže k hranicím Spojených států a jejich spojencům v NATO. Koncepce reakce, která předpokládá vznik hrozby jak pro území země, která hostila americké rakety, tak pro území samotných Spojených států, byla oznámena již dávno.
Současné zničení celého mezinárodního bezpečnostního systému Spojenými státy způsobilo, že není vyloučen převod určitých druhů zbraní ze strany Ruska do rukou jeho spojenců, včetně situativních. Jde například o obnovu íránských raketových systémů, které udržují Perský záliv a spojence USA na Blízkém východě pod kontrolou, se zvýšením jejich poloměru zničení a účinnosti boje. Tento krok by nejen dramaticky změnil rovnováhu sil v regionu, ale měl by také kritický dopad na ceny energií. Spojené státy by tak již nemohly zaručit stabilní dodávky z tohoto regionu. Zvýší se tím riziko velkého regionálního konfliktu zahrnujícího strategické americké spojence, včetně izraelských jaderných zbraní.
Rozmístění ruských raketových zbraní v Íránu nebo Sýrii povede také k méně dramatickým, nicméně dlouhodobějším důsledkům. Raketový komplex Kinžal je ze syrského území schopen obsáhnout téměř celou Evropu, Středozemní moře, Rudé moře, většinu Afriky, Perský záliv, Arabské moře a významnou část Indického oceánu. Současně je třeba mít na paměti, že pokrytí těchto oblastí rozmístěním útočných raketových systémů schopných nést jaderné nálože bude vyžadovat jak významné zvýšení protivzdušné obrany, tak rozmístění kontingentu pozemních sil k jeho ochraně.
Spolehlivé pokrytí syrského území před leteckými údery USA a Izraele, které chrání také před cizí invazí do země, zásadně mění rovnováhu moci v regionu. (Pokud je totiž v Sýrii rozmístěna ruská letecká základna, její území se stalo nedotknutelným, protože jakákoli agrese zahrnuje kontakt agresora s ruskými jednotkami, což je ekvivalentní útoku na ruské území). Spojené státy tak nebudou schopny spolehlivě ovládat kurdské oblasti v Sýrii a Izrael bude čelit hrozbě útoku syrské armády, která bude chtít vrátit Golanské výšiny. To neznamená, že Damašek okamžitě zahájí operaci proti Izraeli nebo proti Kurdům, ale v politice nerozhodují záměry, nýbrž možnosti.
Zaměřili jsme se na možnou reakci Ruska pouze v jednom regionu. Stále však zůstává Latinská Amerika, asijsko-tichomořský region, kde mají Spojené státy spoustu bolavých míst. Navíc, v případě nárůstu vojenské hrozby – a tento trend lze v Putinově prohlášení zaznamenat – bude Rusko nuceno buď obsadit „šedou zónu“, tj. prozápadní předpolí poblíž svých hranic, nebo zastavit činnost ničivých rusofobních sil tam, kde jsou připraveny kdykoli poskytnout své území armádám nepřátelským Ruské federaci. V tomto případě nemluvíme jen o Ukrajině, i když i o ní.
Figurky jsou uspořádány, známe konkrétní záměry, byl pojmenován viník zhoršení situace. Spojenci Spojených států a samotná Amerika jsou vyzýváni, aby přemýšleli o důsledcích a odpovědnosti za zahájení agresivní války.
Zásoba možných odpovědí na agresivní politiku USA v Moskvě je prakticky nevyčerpatelná. Putin de facto hovořil již nikoliv o připravenosti, nýbrž o úmyslu přejít k činům v případě, že se nám bude zdát, že Američané překročili červenou čáru. Kreml si uvědomuje, že se jedná o nebezpečnou hru na pokraji světové války, ale „k čemu potřebujeme svět, ve kterém nebude Rusko existovat“?
(překlad vlastní)
Originál: РОСТИСЛАВ ИЩЕНКО: Заявление Путина по ДРСМД – фиксация виновника войны vyšel 7. srpna 2019 na aurora.network.
Zdroj: aurora.network
Iščenko Rostislav