Komunisté se chystají téměř po čtvrt století změnit svůj dlouhodobý program. Ten současný se totiž zakládá na kladenském programu z roku 1992, který už je poměrně starý a logicky tak nemůže reflektovat všechny současné výzvy. Například mezinárodní situaci, která se od začátku devadesátých let zásadně změnila nebo vztah k Evropské unii, která rovněž není tou Unií, do které před 15 lety Česko vstupovalo.
O tom, jak se komunisté budou snažit svůj program aktualizovat a zda přehodnotí své dlouhodobé cíle, si Sputnik promluvil s místopředsedkyní KSČM a lídrem kandidátky do eurovoleb Kateřinou Konečnou.
KSČM v současnosti zůstává jednou z mnoha evropských stran, které se netransformovaly do standardní levicové strany a zachovaly si komunismus v názvu. Jaký dnes kladete význam přívlastku „Komunistická“ v názvu strany?
Transformace může mít mnoho podob. Pokud ale odkopnete svou identitu a plivnete do tváře všem, kteří chtějí lepší – komunistickou – společnost, pak takovou transformaci neuznávám. Mnohdy je proti označení „komunistická“ vedena iracionální až štvavá kampaň. Všem, kteří tak činí, bych nejprve doporučila přečíst si alespoň Komunistický manifest. Ačkoli vznikl již v 19. století, je stále velmi aktuální. Možná by pak někteří křiklouni vlastně zjistili, že bojují sami proti sobě!
V kladenském programu se mimo jiné uvádělo: „Nejvyspělejší země přicházejí o své iluze o dosažení společnosti všeobecného blahobytu. Hledání alternativních tendencí proto vytváří možnost nového rozvoje komunistického a socialistického hnutí v souladu s nejlepšími tradicemi těchto hnutí.“ Podle vás to stále platí?
Myslím, že to platí více než v 90. letech, kdy byl kladenský program přijímán. První dvě dekády nám ukázaly, že ekologické problémy (kupř. sucho), nebo obrovská nerovnost mezi státy i občany (několik nejbohatších jedinců vlastní více než zbytek planety) a třeba otázka bezpečnosti se rozhodně neposunuly dopředu. Kapitalistické zřízení má totiž přímo ve své DNA tyto problémy zakódované a myslím, že už i Fukuyamovi je dnes jasné, že kapitalismem dějiny nekončí.
Je známo, že KSČM se od začátku kriticky stavěla jak k EU, tak i k NATO. Jak KSČM dnes definuje svůj vztah k členství ČR v těchto seskupeních?
Do NATO byla ČR zavlečena politiky, kteří neměli ani odvahu se zeptat občanů, co si o tomto paktu myslí. Korunu tomu pak dodal Václav Havel, který pár dnů po vstupu ČR do NATO obhajoval bombardování Jugoslávie slovy jako „humanitární“. Čekala bych to spíš od krvelačné Albrightové, ne od člověka, který na náměstích lidem sliboval, že už do žádných vojenských paktů nebudeme vstupovat. Do EU jsme jako jediná parlamentní strana doporučovali voličům nevstupovat, neboť nebyla dořešena celá řada problémů, což se později naprosto jasně ukázalo a plody sklízíme dodnes. EU je však nyní naprosto jiná. Zejména Lisabonská smlouva okleštila pravomoci národních států a zde jsme opět volali po tom, aby bylo vyhlášeno referendum, což vláda ODS neudělala a prezident Václav Klaus takovou smlouvu podepsal. Dnes říkáme – jako KSČM – že pokud nedojde ke změně postavení EU, pak jsme pro vypsání referenda o setrvání v takové Unii.
Pokud jde o spolupráci KSČM s ostatními levicovými stranami. Které otázky podle vás trápí levici v rámci EU?
Jako KSČM jsme v Europarlamentu sdruženi ve frakci GUE/NGL. Myslím, že těch témat je celá řada. Rozhodně se nesmíříme s tím, aby z ČR byla levná montovna, aby občané byli okrádání, protože si nadnárodní korporace a někteří miliardáři vyvádějí daně do daňových rájů nebo s cenzurou internetu. Je pro nás důležitá i otázka míru, a proto tvrdě vystupujeme proti plánu EU vyčlenit 300 mld. korun na výzkum ve zbrojení.
Posledních několik let se na české politické scéně charakterizují poklesem popularity tradičních politických stran. Čím to podle vás je? Jde o krizi tradičních stran nebo o celoevropský trend?
Jedná se o obojí. Tradiční politické strany za třicet let ztratily důvěryhodnost. Ani se nedivím. To, co tady předváděly vlády ODS, ČSSD ve spolupráci tu s KDU-ČSL, tu zase se stranami na jedno použití jako Věci veřejné, US-DEU nebo trvale oživovanými papaláši z TOP 09, muselo zanechat v lidech obrovskou pachuť. Bohužel KSČM se nepodařilo úplně se vymezit proti tomu, aby se na ni toto označení také nepoužívalo. My jsme si vždy museli vše odpracovat – neudělaly to za nás marketingové agentury – a nestáli za námi štědří sponzoři. Věřím ale, že se poctivá práce ve prospěch lidí, kterou KSČM na všech úrovních dělá – ale vyplatí!
V roce 2012 místopředseda KSČM Stanislav Grospič prohlásil, že věkový průměr strany je 75 let. Kardinál Duka před několika lety také napsal, že komunisté každý den ztrácejí 15 svých stoupenců. Snaží se strana omladit? Bude nový program reflektovat zájmy mladé generace?
To souvisí s předchozí otázkou. Krize politického stranictví, tak jak jej známe z průběhu 20. století, se naplno začíná projevovat. To se týká v podstatě celé Evropy a ČR nevyjímaje. Nemyslím si ale, že by v KSČM byl nedostatek mladých a velmi schopných lidí – kandidátka do Evropského parlamentu je toho důkazem. I na celé řadě regionálních buněk stojí v jejich čele mladí lidé. Program, se kterým nyní jdeme do evropských voleb, odráží požadavky většiny občanů a mladých nevyjímaje. Myslím, že předražené bydlení, nízké mzdy nebo cenzura internetu jsou věci, které se jich přímo dotýkají. A pan kardinál Duka? Církev, která o sobě tvrdí, že je mírová a otevřená, má opravdu prapodivné služebníky, když mají radost z úmrtí lidských bytostí.
V roce 1999 Miloš Zeman vyloučil koalici s KSČM, jelikož se neomluvila za porušování svobody a lidských práv v letech 1948–1989. Dnes však schválil vládu, která by bez podpory KSČM nevznikla. Co se za těch 20 let změnilo? Doba, Zeman, KSČM?
Miloš Zeman je znám tím, že mění své názory. Nicméně nesmysl v podobě Bohumínského usnesení podle mě uškodil nejen ČSSD a KSČM, ale zejména občanům naší země. Několikrát v historii mohla vzniknout levicová vláda a věřte, že KSČM by například pochybné privatizace, které tlačila ČSSD s lidovci (a samozřejmě ODS), rozhodně nepřipustila.
I když se KSČM od činnosti Komunistické strany Československa několikrát zásadně distancovala, někteří stranu nadále vnímají jako nástupkyni KSČ. Poté, co KSČM ve Sněmovně protlačila zdanění náhrad církvím tato tendence jen zesílila. Nehodlá strana to distancování popřípadě odsouzení zločinu minulého režimu nějak zakotvit do nového programu? Nesklidilo by to podle vás kritiku ze strany dlouhodobých odpůrců komunismu, jako je Štětina?
Jako jediný politický subjekt, jediná politická síla v naší zemi byli komunisté schopni sebereflexe. Zdanění církevního daru s tím vůbec nesouvisí – to byla loupež na kapsách českých občanů protlačená Nečasem a Kalouskem. Připomínám jen, že prošla díky odsouzenému poslanci. Morální organizace by v takovém případě (a za nesouhlasu 80 % obyvatel) takový dar odmítla. Politické kreatury, které po revoluci otočily kabát, což je i pan Štětina, asi neumí číst, protože omluva stále a pořád visí na webu KSČM.
Na závěr mi dovolte položit jednu otázku ohledně nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Mnozí předpovídají zvýšení počtu pravicových (někdo je dokonce označuje za populistické) stran v EP po volbách. Proč, vždyť migrační krize již rádoby prošla a čím takový narůst pravice v EP může hrozit?
K označení „populistické” jsem obecně velmi ostražitá, protože média, komentátoři a politici ji používají v různých – často naprosto protichůdných – konotacích. Problém je nárůst ultrapravicových stran. Nechápu, jak tady někdo může tleskat Le Penové nebo Wildersovi, který prohlašuje ve své zemi, aby lidé udávali Čechy, protože berou práci v jejich zemi a jsou to opilci. Problém je v tom, že často tato pravá tvář je před lidmi skryta za líbivými hesly, ale činy jsou jinde. A mohu uvést i aktuální příklad. Jediná frakce GUE/NGL, ve které je KSČM, hlasovala proti praxi dvojí kvality potravin. Frakce, v níž je ČSSD, ODS, KDU-ČSL, ANO, ale i frakce, se kterou sympatizují Piráti a SPD (kteří nejsou za ČR v Europarlamentu) nebyli proti!
Zdroj: cz.sputniknews.com
-mp-