KOMENTÁŘ čtenářky - Proč IVK nevidí očividné?

Vážené čtenářky a čtenářky,

dovoluji si reagovat na rozhovor s panem Šebestou:

http://www.rodon.cz/clanky/Spolecnost/rozhovor-filip-sebesta-odpovedi-deniku-n-na-tema-zruseni-hotovosti-7905

Jsem rozhořčena úrovní závěrů tohoto experta. Chápu, že kvalita vzdělání současného čtenáře dosti upadla, avšak takové vážené organizace jako IVK (Institut Václava Klause) by si mohly dovolit učinit expertní závěry na vyšší úrovni než semestrální práce studenta prvního ročníku – a nebylo by od věci pohlížet dál než k zítřejšímu dni.

Nedávno jsem jednomu významnému politikovi psala o přerodu kapitalismu v něco, co představuje pro lidstvo nebezpečí. Kapitalismus se dostal do stádia, kdy se stává reálnou hrozbou všemu živému na naší planetě. Jenže tyto hrozby sytý západní člověk nevidí a ani je vidět nechce. Nehorázná a úplně zbytečná spotřeba pouhých 15 % lidské populace plundruje naši planetu stovkami milionů tun odpadu. A ten barbarský vztah k věcem! Nekonečná stimulace konzumu, a přitom jsou sklady přeplněné novým a zcela zbytečným harampádím. Neprodané zboží, včetně potravin, je nestoudně likvidováno, přičemž šest miliard lidí žije ve srovnání s evropským standardem v děsivých podmínkách: 1–2 miliardy každým dnem hladoví, trpí nemocemi, neboť mají nouzi nejen o chléb, ale i o zcela obyčejné léky.

Neoddělitelnou součástí kapitalistického systému jsou šílené vojenské výdaje, které nepřetržitě rostou. I z tohoto důvodu svět neustále balancuje na hraně katastrofy, tj. nové světové války, která může s velkou pravděpodobností přeměnit naši krásnou matičku Zemi v měsíční krajinu.

Vyčerpaný kapitalismus

Je neuvěřitelné, jak rychle se většina obyvatel nejbohatších kapitalistických zemí stala věčnými dlužníky bank bez jakýchkoliv perspektiv zbavit se finančního jha. Kapitalistický systém se natolik zvrhnul, že i penzijní fondy se prakticky vyčerpaly – přitom světová populace nepřetržitě stárne! Obávám se, že odsouvání důchodového věku třebas i na sto let nepomůže tyto fondy zachránit.

Lze najít alespoň jednu lidskou neřest, jež by neposloužila tomuto systému k zisku? Vše je dnes na prodej, včetně svědomí, mravů, tradic, svatyní, národních hodnot! A pak se divíme úpadku mravů a nárůstu zločinosti. Je logické, že lidské hyeny je nutné držet na uzdě, aby se společnost neponořila do chaosu. Ale už dnes máme věznice přeplněné, všude na nás číhají miliony kamer, investujeme do posílení systému totální kontroly nad každým člověkem.

V kapitalistickém systému je nejděsivější to, že je založen na zákonech, které likvidují mravnost. Hybnou silou tak není lidská spolupráce a vzájemná pomoc, nýbrž konkurence. Avšak v konkurenčním boji mnohem častěji vítězí ti, kteří nemají svědomí, nebo se u nich ukryto kdesi hluboko. Systému schází vnitřní mechanismy, které by nutily přemýšlet o budoucnosti lidstva.

CÍLEM JE POUHÝ ZISK, ZDE, NYNÍ A ZA LIBOVOLNOU CENOU. A PO NÁS AŤ PŘIJDE POTOPA!

I v nejbohatších západních zemích tonou megapole ve špíně, existují čtvrti, kam se i policie bojí vkročit. Sociální evropský systém je na hraně kolapsu, spotřeba alkoholu a drog vzrůstá. A ty následky na lidských duších! Mladí lidé si dobrovolně berou životy, převládají pesimistické nálady ohledně budoucnosti, lidé nevidí pozitivní perspektivy. A bílá civilizace postupně mizí z povrchu zemského.

Dnes už je zřejmé, že se kapitalismus vyčerpal.

Co dobrého přinese robotizace?

To, že současný svět spěchá mílovými kroky k úplné automatizaci a robotizaci už začíná být očividné. Blíží se doba, kdy budeme rádi, když bude zaměstnáno 10 % obyvatel světa. A v těchto podmínkách sám kapitalismus nebo to, co experti nazývají „tržní ekonomikou“, pozbyde veškerý smysl.

Kupodivu si této globální tendence dosud nepovšimli či nepovažují ji za důležitou ani v IVK. Stačí sledovat informace – např. továrna postavená za miliardu dolarů zaměstnává pár stovek pracujících, sklady fungují bez zaměstnanců, obchody bez prodavačů, mlékárenské farmy, kde deset tisíc krav obsluhuje pouhých třicet zaměstnanců, automatizované kuchyně bez lidí, robotizované taxi bez řidiče, roboti mění pneumatiky, robot-zedník staví domy s produktivitou šesti živých zedníků. Ovšem i duševně pracujícím se tento trend nevyhne – existují efektivní robo-účetní, robot-advokát vyhrál soud, robot projektuje, stanoví diagnózu… A pozor! Dokonce přesněji nežli konsilium lékařů…

Pro ušlechtilého člověka není problémem si najít tvůrčí práci a duše nebude smutnit, když ho časem robot v rutinní činnosti zamění. Pociťuji ovšem hrůzu, když si představím, jak se bude bavit většina lidí slušně materiálně zabezpečených jenže bez práce! Už vidím výjevy přeplněných nočních klubů se zvrácenými show dle libosti, přenesení se do fantastického virtuálního světa v masovém měřítku, nešťastné duše dopující se návykovými látkami… a úplné zřeknutí se sebevzdělávání.

Každému, kdo nepozbyl selský rozum, je jasné, že lidé osvobození od každodenní práce v té kulturní atmosféře, která nás obklopuje, začnou nevyhnutelně degradovat, včetně úpadku mravního. Totalitní režim se proto stane objektivní nutností, aby byl pořádek. Globální kontrola, včetně čtení myšlenek, se stane každodenní normou, viz článek:

http://www.rodon.cz/clanky/Otazky-odpovedi-ohlasy/komentar-ctenarky-prulomove-technologie-jako-zaklad-nadchazejici-svetove-tyranie-7796

Mají peníze perspektivu?

Nyní o perspektivě peněz. V totalitním systému budoucnosti, v němž pracovat už nebude povinností, a přitom bude panovat materiální dostatek pro všechny, je jasné, že peníze ztratí svou nynější funkci jako prostředek směny práce na zboží. Budou nahrazeny něčím jako body, které budou v dostatečném množství vydávány všem loajálním a všem těm, kteří nepředstavují nebezpečí režimu.

Pod pozlátkem úplné lidské svobody v kultuře, v umění bude pokračovat svévole, všechna tabu budou postupně padat. Smyslem života se stane ničím neomezená, nekonečná zábava. Budou servány všechny roušky z intimní sféry – zvrácené fantazie, které jen přijdou člověku na mysl a veřejné orgie se stanou běžným a vytouženým trávením volných chvil.

Moje zkušenost z diskusí je bohužel taková, že lidé šokovaní touto informací používají jako záštitnou reakci, že mám prý divokou fantazii nebo, že se nás to zatím netýká, že je to „zatím“ ještě daleká budoucnost. Jenže tito lidé nechtějí slyšet, že se systém totalitní kontroly již aktivně testuje třeba v Číně:

http://www.rodon.cz/clanky/Politika/leonid-kovacic-velky-bratr-2-0-aneb-jak-cina-buduje-digitalni-diktaturu-6679

http://www.rodon.cz/clanky/Politika/veronika-jolkinova-velky-bratr-disponuje-velkymi-daty-jak-v-cine-zavadeji-individualni-hodnoceni-obcanu-6923

Postupně se rozlézá po celém světě a jsem přesvědčena, že vývoj podobných technologií se testuje i v jiných předních zemích.

Je naivní říkat si: toto nemůže být pravda, lidstvo určitě najde řešení, historie ukázala, že nakonec vše skončí happy endem… To může skončit tragickým omylem. Budu mezi prvními, kdo bude pociťovat nekonečnou radost, když se tato démonická budoucnost nenaplní. Jenže bez mravního povznesení společnosti taková budoucnost nevyhnutelně nastoupí.

Kudy vede cesta? Pouze skrze mravní obrodu společnosti

Ještě jednou opakuji, že jen mravní obroda společnosti může přinést reálné šance, že lidstvo překoná tyto strašné hrozby!

Tudíž by bylo mnohem užitečnější, kdyby se IVK zabýval i těmito aktuálními problémy, tedy jak vytvořit systémové podmínky, při nichž bude probíhat mravní povznesení společnosti. Tato činnost je mnohem důležitější, než plout na tonoucím Titaniku, nevarovat cestující o blížící se katastrofě, a místo toho se bavit o příčinách, proč se kuchařovi nepovedl oběd.

P. S. Ještě bych chtěla zdůraznit, že můj text popisující současné zhoubné stádium přerodu kapitalismu, není výzvou k návratu komunismu, jak to může být pochopeno některými přímočaře myslícími čtenáři. Komunismus jako bezbožný a ďábelský systém odešel z lidských dějin navždy a již se nevrátí. Svůj text směřuji k tomu, co můžeme s velkou pravděpodobností očekávat v nedalekém POSTKAPITALISTICKÉM BUDOUCNU a k tomu, že možná ještě máme šanci vyhnout se těmto děsivým perspektivám.

Proto je třeba si připomínat, že člověk je především obrazem Božím, a je nezbytné neustále vytvářet takové systémové podmínky, při nichž se obraz Boží v každém jedinci bude rozkrývat jako síla povznášející vše kolem.

Čtenář/čtenářka