V nejbližší době ministr energetiky USA Rick Perry navštíví Ukrajinu, Polsko, také Českou republiku a Maďarsko, aby našel způsoby, jak tyto země vyvést ze závislosti na ruských energiích. Ministr prohlásil, že USA mohou Ukrajině, a jak je vidět i dalším zemím, navrhnout alternativu k dodávkám Gazpromu. O jakou alternativu se přesně jedná?
„Já opravdu nevím, ale vzhledem k tomu, že uhlí je v EU na ústupu, plyn se změní na strategickou surovinu,“ sdělil svůj názor v rozhovoru pro Sputnik známý energetický expert konzultační společnosti ENAS Vladimír Štěpán.
Štěpán dodal: „Británie už reálně nespotřebovává uhlí, tak se jedná o zemní plyn, jehož mají USA přebytek. Bude to pravděpodobně břidlicový plyn, jež budou nabízet jako alternativu k ruskému plynu.“
Je známo, že uhelné elektrárny se v USA uzavírají. Spotřeba uhlí klesá. Myslíte si, že Trump hledá zahraniční trhy pro vlastní uhlí?
To určitě také. Zde bude pravděpodobně trochu problém, protože tady také klesá spotřeba uhlí a jsou vydané nové emisní limity, jež uhelné elektrárny vůbec nemohou splnit. To znamená, že například na Slovensku přecházejí všechny teplárny z uhlí na plyn. Do Česka tento proces přichází také. Zdá se tedy, že strategickou surovinou bude plyn.
Spojené státy hodlají svůj LNG prodávat Evropě prostřednictvím terminálů v Řecku a Pobaltí. Jakou koncovou cenu může tento plyn mít? Bude konkurenceschopný s ruským plynem, který je přepravován v potrubí?
Teoreticky by to tak mohlo být, jelikož náklady na těžbu břidlicového plynu jsou velmi nízké a míra těžby se neustále zvyšuje. Největší náklady jsou do zkapalňovacích terminálů v USA. Dopravní náklady a přijímací náklady — to už nejsou žádné velké investiční náklady. Pokud by USA chtěly, tak mohou konkurovat, zejména když ceny plynu stoupají. V takové situaci by mohlo být zajímavé dodávat nejen do Evropy, ale i do Asie. Akorát jde o to, co na to Asie řekne v situaci, pokud by USA do Asie prodávaly za výrazně jiné ceny než do Evropy.
Agenda jednání Ricka Perryho v evropských zemích zahrnuje otázky jaderné energetiky a kybernetické bezpečnosti. Můžete se vyjádřit k tomu, co od těchto jednání je možné očekávat?
Ve věci jaderné energetiky si myslím, že bude velký zájem, zejména Visegrádská čtyřka, jež má zájem o rozvoj jaderné energetiky. U nás v ČR je to jasné, určitě to bude jedno z hlavních témat. Co já vím, tak u nás v Česku není americké jádro — americké jaderné technologie — považováno za nejlepší. Zde se mluví o jihokorejském či ruském jádru. Nevím, co od toho očekávat, ale snahy určitě budou, zejména co se týče jádra. Co se týče kybernetické bezpečnosti, to je takový ten strašák, o němž zrovna včera mluvil premiér Babiš, že to není podstata věci, že podstatou věci je terorismus a toto je jen okrajová záležitost. V Česku jsou kybernetické útoky některými politiky přeceňovány. Není to, myslím si, nějaký obecný strach.
Proč si myslíte, že Severní proud 2 není uveden jako téma jednání ministra energetiky USA v Evropě?
On, ten plynovod, si žije svým životem. Prakticky realizace je celkem jasná a ve velkém probíhá. Němci vždy tak nějak tiše konají, neradi zveřejňují podobné věci. Dnes tomu už prakticky nic nebrání. Já prostě nevím, zda Dánsko dalo souhlas nebo ne. Tady je na to klima již připravené. Nevím, o čem by se ještě mělo jednat. Všechny státy, včetně Slovenska, berou na vědomí, že to bude a své dohody, které s tím souvisí, si již udělaly. Nevím, proč by se někdo měl ještě Severním proudem zabývat. Je to spíše otázka toho, že je jasné, že pokud bude Severní proud 2, tak se prostor pro americký plyn LNG ve střední Evropě zmenší. To bylo hlavní téma, proč to například nebylo z určitého pohledu žádoucí. Evropa to ale vyhodnotila jinak a všechny západoevropské státy se k tomu přidaly. Nevím, o čem by ještě debatovali.
Nakolik je americká alternativa pro ruský plyn v Evropě vzdálená budoucnost?
Polsko, které se považuje za amerického spojence, říká, že tento plyn musí být cenově výhodnější.
A pro Českou republiku?
Pro Českou republiku je to zatím fyzicky nedosažitelné. To spojení z Polska do ČR bylo odkloněno v jižní části Polska na východ přes Slovensko dolů. Takže tady zatím není fyzická trasa. ČR zatím čeká, posílí bezpečnost dopravních cest — ze západu Severní proud 2, zanechat něco přes Ukrajinu, aby to bylo ze dvou stran. A co se týče diverzifikace fyzických zdrojů, tak Česká republika zatím je v tomto ohledu dost pasivní.
Zdroj: cz.sputniknews.com
Petrova Jana