Giullio MEOTTI - Zabíjí pocit viny Západ zevnitř?

„Faktem je, že nemáme tušení, co by se stalo s prastarými světovými starožitnostmi, kdyby nebyly chráněny ve sbírkách na Západě. Mohly by poklady Letního paláce v Pekingu přežít Maovu kulturní revoluci? Přežily by Elginovy mramory (mramorové skulptury odvezené hrabětem Elginem z Atén) turecké turistické průvodce, kteří odsekávali kousky soch, a prodávali je jako suvenýry? Ušetřil by ISIS ty artefakty na Středním východě, které přežily v evropských muzeích?“ - Zareer Masani, historik

„Pocit viny“ za kolonialismus ničí Západ zevnitř a podle profesora Bruce Gilleyho z této slabosti profitují autoritářské režimy jako Írán, Čína a Turecko.

Římané to nazývali damnatio memoriae: zatracení paměti, které vedlo ke zničení portrétů a dokonce i jmen padlých císařů. Stejný proces nyní probíhá na Západě s jeho koloniální minulostí. Kulturní elita na Západě je dnes, zdá se, pronásledovaná pocitem viny za imperialismus, a již nevěří, že bychom na naši civilizaci mohli být pyšní.

Pocit viny nyní vypadá jako druh post-křesťanského náhradního náboženství, které svedlo mnoho obyvatel Západu. Francouzský učenec Shmuel Trigano naznačil, že tato ideologie přeměňuje obyvatele Západu na „postkoloniální subjekty“, kteří již nevěří ve svou vlastní civilizaci, ale místo toho věří v něco, co ji zničí: v multikulturalismus.

Například ve Francii byl vydán manifest za „multikulturní a post rasovou republiku“. Výsledkem by byla, podle slov antropologa Jean-Loupa Amselleho, „válka identit“ a střet mezi komunitami. Minulý měsíc řekl vůdce britské Labouristické strany Jeremy Corbyn, že pokud by byl zvolen předsedou vlády, nařídil by Britskému muzeu vrátit do Řecka Elginovy mramory (mramorové skulptury odvezené hrabětem Elginem z Atén), vlys, který obklopoval Parthenón v Aténách a jednu z hlavních atrakcí Britského muzea. „Celá tato kampaň je naprosté šílenství,“ napsal Richard Dorment.

Je to však šílenství šířící se po celé Evropě.

Na snímku: Postavy z východního pedimentu Parthenónu, vystavené jako součást Elginových mramorů v Britském muzeu. (Zdroj obrázku: Andrew Dunn / Wikimedia Commons)

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že chce změnit pravidla, které činí francouzské veřejné muzejní sbírky nedotknutelnými a umožnit tak návrat do Afriky desítkám historických artefaktů z muzea Louvre. Macron jmenoval dva komisaře, senegalského spisovatele Felwina Sarra a znalkyni umění Bénédicte Savoy, aby zpracovali expertízu.

Tanzanie požaduje vrácení slavné kostry prehistorického brachiosaura, která je hlavním lákadlem berlínského Muzea přírodní historie (Museum für Naturkunde). Nové pokyny týkající se restitucí „koloniálních předmětů“ nedávno představila také německá ministryně kultury Monika Grütters.

Většina historiků je na straně kampaně za návrat těchto předmětů. Jedním z nich je David Olusoga, historik nigerijského původu, který prohlásil, že tyto koloniální artefakty byly krádeží spáchanou koloniálními mocnostmi v té době. Jinou pozici ve svém článku v deníku Telegraph zaujal historik indického původu Zareer Masani. Byli to kolonialisté, řekl, kteří sehráli rozhodující roli při záchraně památek řady civilizací:

„Zázraky mnoha ztracených klasických civilizací se podařilo odhalit díky jejich obětavosti, často spojené s obrovskou osobní obětí... Faktem je, že nemáme tušení, co by se stalo s prastarými světovými starožitnostmi, kdyby nebyly chráněny ve sbírkách na Západě. Mohly by poklady Letního paláce v Pekingu přežít Maovu kulturní revoluci? Přežili by Elginovy mramory turecké turistické průvodce, kteří odsekávali kousky soch, a prodávali je jako suvenýry? Ušetřil by ISIS ty artefakty na Středním východě, které přežily v evropských muzeích?“

V roce 1969 vysílala BBC dokumentární sérii Kennetha Clarka „Civilization“ (Civilizace), seriál zkoumající západní umění a kulturu. Tehdy byla naše civilizace oslavována. V roce 2018 vysílala BBC remake Clarkovy klasiky „Civilizations“ (Civilizace) – všimněte si množného čísla. 

„Letos se ve verzi pro 21. století chceme kriticky podívat na historii britské civilizace a zamyslet se, zda je postavena na rabování a loupeži a kdo opravdu jsou barbaři,“ píše Hannah Furness v deníku Telegraph. Jedním z nových moderátorů této série je David Olusoga, historik, který nazval Elginovy mramory „velmi jasným případem krádeže“.

Před třiceti lety napsal francouzský filozof Pascal Bruckner v knize The Tears of the White Man (Slzy bílého muže), že „bezohledný a povýšenecký kritik, který nekonečně odsuzuje chyby parlamentní demokracie pak náhle obdivuje zvěrstva spáchaná ve jménu Koránu, Véd, Velkého kormidelníka Mao Ce Tunga...“ Od té doby západní elity omluvily mnohé zločiny spáchané ve jménu politického islámu, jako by to byly důsledky našich vlastních koloniálních zločinů.

Když byli křesťané v Iráku násilně hromadně vyháněni, vražděni a pronásledováni takzvaným Islámským státem, Západ zůstal zticha – jako by tito křesťané byli agenty západního kolonialismu a ne legitimními a nejstaršími obyvateli Středního východu, dávno předtím než Arabové konvertovali na islám.

Když dav zničil Francouzský institut v Káhiře a spálil knihy a sbírky, tak ti, kteří nyní chtějí vrátit „koloniální artefakty“, mlčeli.

Když íránský prezident Hasan Rúhání navštívil Řím, italské úřady v Kapitolských muzeích zahalily nahé sochy. Skrýváme naši vlastní kulturu proto, abychom potěšili islámský svět?

Bohužel, to, co „vracíme“, jsou nejen koloniální artefakty, ale i naše hrdost na civilizaci. Nové „zatracování minulosti“ se odehrává v našich vlastních muzeích, akademiích a „žvanících třídách“ (chattering classes) – a má velký dopad na naši schopnost odolávat nepřátelům naší civilizace. „Postkoloniální materiál je důležitým zdrojem pro džihádismus,“ uvedl nejvýznamnější francouzský odborník na islamismus Gilles Kepel.

„Památkáři“ (odkaz na ČSFD), film režírovaný v roce 2014 Georgem Clooneym, je o skupině západních kurátorů a odborníků na umění, kteří odcestovali do Evropy, aby zachránili umělecká mistrovská díla ukradená nacisty. Byl to příběh statečnosti a morální čistoty během druhé světové války. V roce 2015 zničil ISIS Palmýru, jedno z nejvýznamnějších měst starověkého světa. Západ pozoroval tuto kulturní zkázu nečinně a žádní „Památkáři“ nebyli vysláni, aby Palmýru a další ohrožené lokality zachránili. Rusové vstoupili do Palmýry a nejslavnější dirigent Ruska Valerij Gergijev při konání triumfálního koncertu v Palmýrském amfiteátru, řekl: „Protestujeme proti barbarům, kteří zničili úžasné monumenty světové kultury.“ Západní umělci pak v Londýně znovu vytvořili banální kopii palmýrského Vítězného oblouku.

Kde jsou teď naši Památkáři?

(překlad původního textu: Is Guilt Killing the West from Within? pořídil Mikuláš Hrubiško).

Zdroj: cs.gatestoneinstitute.org

Meotti Giulio