Zvolili jsme si prezidenta, ale mám takový pocit, že se bojaři proti němu opět spikli… Všechny negativní kroky – penzijní reforma, daně, zvýšení cen benzínu – přišly naráz, a to ve velmi nepropracovaných návrzích. Co to znamená?Sergej A. Michejev patří mezi nejpopulárnější ruské televizní komentátory a publicisty. Rádio „Radoněž“ mu položilo několik otázek.
Zvolili jsme si prezidenta, ale mám takový pocit, že se bojaři proti němu opět spikli… Všechny negativní kroky – penzijní reforma, daně, zvýšení cen benzínu – přišly naráz, a to ve velmi nepropracovaných návrzích. Co to znamená?
To je těžké říci, do cizí duše nikdo nevidí… Ani já, ani vy nevíte, co se děje v prezidentově hlavě, co si myslí předseda vlády a všichni, s kým spolupracují. Vždy chceme o lidech smýšlet spíše lépe.
Zdá se mi, že situace je ještě horší, protože hospodářská politika opět padla do rukou lidí s gajdarovským myšlením (Jegor Gajdar, 1956–2009, byl ruský politik a ekonom, jenž zavedl v ruské ekonomice po pádu SSSR liberalizační reformy, které následně ožebračili většinu obyvatel, pozn. překl.). Jedná se o návrat do devadesátých let. Lidé, kteří se v rámci devadesátých let ideologicky vyvíjeli, avšak nikdo jejich služeb nevyužíval, se nyní aktivně podílejí na tvorbě a realizaci této politiky.
Ano, s Gajdarem a jeho reformami si spojujeme pouze negativní asociace. Co to ale vlastně znamená „gajdarovovský“ přístup k věci?
Všimněme si několika věcí. Za prvé, jsou to všichni lidé, kteří totálně nevěří v Boha. To je jeden z hlavních příznaků. Protože přístup člověka, který věří v Boha a Boží soud a toho, kdo v ně nevěří, bude odlišný. Člověk, který v Boha nevěří, myslí jen na tady a teď a vždy vidí jen sám sebe. A má sklon přeceňovat svůj vlastní vliv. Z toho pak přichází závrať z úspěchu, jak říkal Stalin.
Tito lidé vyrostli na západních učebnicích a věří, že ví, co je a co není přežitek. Absolvovali londýnské obchodní školy o prodeji spodního prádla, a proto se považují za velmi chytré. Myslí si také, že jsou vyvolení.
Pregnantně řečeno, nevěří v Boha, věří jen v peníze. Peníze se jim stávají kvazináboženstvím, které je přitahuje. Každý krok považují za potenciální obchodní projekt. Včetně řízení státu.
Co z toho ale má ruský stát? Odpověď na tuto otázku je lakmusovým testem. Pro takové lidi je Rusko zdrojem na vydělávání peněz. Podnikatelský projekt. Často považují státní suverenitu za přežitek. Žijí v iluzi, že v blízké budoucnosti nebude existovat žádná národní suverenita a lidstvo se promění na homogenní hmotu, která bude žít v souladu se zákony zisku, optimalizací nákladů a maximálních výnosů.
To vše pak bude zarámováno do nějaké kvazináboženské ideologie o novém pokrokovém životě. Aby se to podařilo realizovat, musíte jít přes mrtvoly, dělat pokusy na lidech, státech či komunitách. A to bez ohledu na náklady – ty jsou vnímány jako náklady na byznys-projekty.
Příklad Evropy, která si tím vším, jak se zdá, již prošla, ukazuje, že to nefunguje. Evropa se hroutí, všechny tyto modely mají nízkou míru růstu. A v Číně, kde praktikují úplně jiný model a chápání státu – pokud hovoříme o společenském blahu – vidíme prudký růst.
Tito lidé, a to navzdory tomu, že mnozí z nich mají akademické tituly a mohou se pochlubit diplomy ze zahraničních univerzit, jsou opravdu hluboce nevzdělaní. Hloupost často propaguje sebe sama jako něco zvláštního. Pokud jste přesvědčeni, že jste něco „extra“, nemusíte se zlepšovat, nemusíte dále studovat – už jste všechno pochopili, už vše víte. Tím ospravedlňují svůj snobismus.
To je také důvod, proč považují většinu obyvatelstva za zpátečnickou masu. Rusko nevnímají jako svébytný civilizační projekt, nýbrž jako chybu v dějinách: takové instituce jako církev, rodina, tradiční kultura jsou považovány za přežitek. A hovoří o tom jako jacísi polobozi, kteří k nám přiletěli z Marsu. Ve skutečnosti jsou hloupí a umí pouze ťukat na kalkulačce.
V Evropě mají ale sociální přístup již dávno propracovaný. Ve Francii například existuje progresivní zdanění, u nás neuvěřitelné. Pokud v Rusku hovoříme o 14 %, u nich to může být i 70 %...
Proč jsou u nás lidé otrávení? Pokud přišly těžké časy, tak ať jsou těžké pro všechny. Není dost peněz na modernizaci ekonomiky? Každý musí něčím přispět. To většina Rusů pochopí. Ale pak by se to mělo ale týkat každého!
A pak se ukáže, že se dá bilion dolarů do bankovního systému, který údajně představuje „pilíř oběhového systému ekonomiky“, i když se ve skutečnosti nejedná o nic víc než řečnickou floskuli, přejatou ze západních učebnic! A obyčejné lidi se chystáte obrat.
Buď se tedy všichni musí uskromnit a každý musí něco obětovat – pokud existuje cíl jako například technologický průlom – nebo všechny tyto projekty zavání sociální nestabilitou.
Vedení naší země neustále hovoří o svrchovanosti. V Gajdarově éře to tak jednoznačné nebylo. Osobně jsem v době Jelcinova prezidentství sledoval, jak jsou všechny kanceláře Kremlu doslova nacpané zahraničními specialisty, kteří všechno rozhodovali. Naše vláda nemohla nezávisle rozhodovat. Nedávno jsem hovořil s jedním vysoce postaveným ekonomem, který se do určité míry podílí na rozhodnutích. Zeptal jsem se: A jak je to teď? Odpověděl: Nijak. Co jim řeknou v MMF, to přijmou. Ukazuje se, že jsme hluboce závislí na mezinárodních finančních institucích, které nám diktují, co máme dělat.
Ano, v tom je ten problém. Když hovoříme o tom, že za všechno může korupce, je to jen částečně pravda. Jedná se o pokus vše zjednodušit. Pokud nebudou zloději, pak bude vše v pořádku… Pokud jde hlavně o peníze, hlavním úkolem bude zlikvidovat zloděje. Kdyby to bylo tak snadné!
Nevylučuji, že jsou tato zjednodušení zaváděna úmyslně. Někdy si lidé, kteří to říkají, ani neuvědomují, že jsou manipulováni. Realita je mnohem složitější než jednoduché počítání zisků a ztrát.
Mimochodem, Ukrajina je dobrým příkladem toho, co by s námi bylo, kdybychom neměli žádné jaderné hlavice a schopnou armádu. Ukrajina se tomu ale poddala. Co si myslíte, jak to vlastně vypadá na Ukrajině? Dostali to, co chtěli? Nebo se jedná o dokonalý brainstorming, život ve virtuálním světě propagandy?
Pokud jde o Ukrajinu, tam je situace horší než u nás. Tam jsme svědky pod rouškou nacionalismu vědomého odmítnutí vlastní suverenity. Jedná se o pozici vazala a pána, kterému jste připraveni absolutně sloužit – obdrželi jistý glejt a povolení k vládnutí, ba dokonce svolením k životu.
Ano, Ukrajina nadále existuje jako stát. Vděčí za to setrvačnosti, nikoliv Janukovyčovi, nýbrž tomu, co bylo postaveno v rámci obrovského imperiálního projektu daleko dříve. Ano, život pokračuje dál, Ukrajina určitě nikam nezmizí… Ve skutečnosti ale můžeme tento proces charakterizovat slovem „degradace“. Na tomto případu jsme viděli realizaci těchto záměrů v jejich extrémní podobě: vědomé vzdání se vlastní suverenity, připravenost stát se nástrojem v rukou druhých. A k nástroji se chovají jako k nástroji.
U nás se nic podobného neděje, nebudeme podporovat katastrofické nálady. Drží nás především staleté dějiny státnosti. Jsme v jiné situaci. Ve srovnání s devadesátými lety, kdy jsme se řítili právě do takové propasti, nevím nevím, co by teď bylo, kdyby nepřišel k moci Putin. Opět platí, že můžeme Putina vinit z řady věcí, nicméně pokud jde o úsilí zachovat tradiční ruskou státnost a Rusko jako civilizační projekt, v čemž tkví jeho historické poslání, v tom nezklamal.
Optimální model sociálně-ekonomického rozvoje se dosud nedaří najít, pokud ho vůbec někdo hledá. A současný pokus o návrat do minulosti, který připomíná reformy z 90. let, je koncepčně špatný. Proto mají lidé tolik obav.
Hovořili jsme o státě jako o podnikatelském projektu, o svrchovanosti, o nacionalismu. Jak se v tomto případě postavit k fenoménu Trump? Vystupuje jako radikální americký nacionalista. Amerika především. Myslí si, že všechny mezinárodní vztahy jsou jako obchodní vztahy. Ničí tak celý mezinárodní systém vztahů, které považuje za zbytečné, zastaralé.
Je pro mě těžké říci, o koho se vlastně jedná, protože pořádně ani nevíme, co se ukrývá v duších a hlavách našich přátel, natož v Trumpovi. V zásadě se mi zdá, že pokračuje ve své vlastní kariéře. Řekl jste: „americký nacionalista“, ale v základu této myšlenky leží teorie úspěchu za každou cenu. Takže i on nadále píše svůj příběh úspěchu způsobem, jakým může. Věří, že Amerika by měla být číslo jedna. Pokud jde o způsob, jak tuto myšlenku realizovat, vypadá vše trochu složitěji. A jedná se očividně o člověka absolutně neoraganického: odmítá jazyk globalizované elity, včetně té americké, v němž se snaží globální elita mluvit posledních několik desetiletí.
Co tím máte na mysli?
Nelze to jednoduše pochopit, jedná se o obrovský počet výrazů, které maskují skutečný jazyk. Víte, v Bibli se říká, že Bůh dal jména věcem podle jejich vlastností. A jejich úkolem, tedy elit, je, aby vědomě odvrátily lidstvo od nazývání věcí svými pravými jmény.
Tolerance, politická korektnost, transgenderové hnutí…
Ano, přicházejí pořád s novými názvy, chtějí obrátit skutečný význam těchto jevů vzhůru nohama. Z metafyzického hlediska to nepovažuji za zvlášť chytré. Jeden z metafyzických úkolů globalismu spočívá právě v tom: odebrat skutečným věcem jejich skutečná jména, která odhalují jejich reálný smysl a dává jim falešné názvy, která je zcela převracejí.
Z dlouhodobého hlediska tak mění místo dobra se zlem, černé s bílým. Mnozí z nich to možná nechápou, neuvědomují si, že jsou jen nástrojem v rukou jiných. Další jsou prostě hloupí a jako ovce opakují to, co jim říkají módní trendy. Ovšem někdo to určitě chápe.
A Trump?
Zdá se mi, že Trumpovi jako člověku to není zvláště blízké. Je pro něj snadnější nazývat věci reálnými jmény. To je důvod, proč říká Evropě, že jsou sice samozřejmě spojenci a sdílejí společné hodnoty, ale přesto: dejte peníze na stůl a hleďte si svého místa.
Protože celá hloubka euroatlantické jednoty spočívá právě v tomto – po 2. světové válce Spojené státy Evropu dozorují, aby získaly vlastní výhody.
Skrývá se to pod různými slovními formulacemi, ale v konečném důsledku se jedná právě o toto: Vy, Evropané, jste naši vazalové, tak dělejte to, co vám říkáme a pracujeme v náš prospěch. Po desetiletí se to skrývalo pod nánosen lživých, napůl pravdivých, napůl legendálních verbálních vzorců a nejrůznějších agregací.
Trump se stal prezidentem, udeřil do toho a všechno se rozpadlo jako domeček z karet.
Trump přišel a řekl: Ano, jsme spojenci, miluji vás, ale všechny peníze mám já, pracujte pro můj prospěch! Nestyďte se, vždyť vaše bezpečnost závisí na nás!
Nezapomeňte, že od Trumpa kdekdo očekával kdeco, jenže Trump takhle nepostupuje. On nedává svobodu, přísně ji omezuje. Za druhé, vůbec není takový, jak se zdá. Máme sklon vnímat lidi lepší, než jsou ve skutečnosti.
Přesto Trump přináší něco nového a pozitivního: strhává fíkové listy z mnoha falešných tvrzení, které Západ po mnoho let propaguje.
(překlad vlastní, upraveno)
Originál: С. А. МИХЕЕВ - Толерантность, политкорректность, трансгендеры... Не будучи верующими в Бога, они верят только в деньги vyšel 11. července 2018 na radonezh.ru.
Zdroj: radonezh.ru
-mp-