Od robotických strojů v továrnách na spotřební elektroniku až po programovací algoritmy a digitální právníky se automatizace posunula z přízračné hrozby do reálné kategorie rizik. Banky, holdingy, IT společnosti, výrobci tenisek a hedgeové fondy – ti všichni nahradí zaměstnance roboty a analytici předpovídají, že brzy umělá inteligence sebere miliony pracovních míst po celém světě.
Roboti jako pracovníci
Počátkem ledna 2017 tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn (známý také jako Hon Hai Precision Industry) oznámil, že automatizuje všechny své závody v Číně, a to ve třech etapách. IPhony, televizory, herní konzole – brzy většina zařízení v továrnách společnosti budou vyrábět roboti, kteří nahradí 500 000 montérů.
Začátkem loňského roku již deset strojů Foxconnu pracovalo bez lidské účasti a v následujících 2–4 letech počet robotů – tzv. foxbotů – ve výrobě přesáhne milion. Tchajwanská společnost je klasickým příkladem obvyklého scénáře čtvrté průmyslové revoluce. Foxconn nejen automatizuje své továrny, ale také nezávisle vyrábí roboty, které v těchto továrnách pracují. Výrobní cyklus se uzavře a člověka to odmrští na periferii zájmu.
Samozřejmě, že automatizace výroby po celém světě nekončí. Společnost Tesla založila výrobu elektrických vozidel Model 3 s aktivní pomocí robotiky. Největší výrobce tenisek na světě Nike usiluje o co nejrychlejší redukci ztrát prostřednictvím automatizace, čímž ohrožuje asi 500 000 pracovních míst v rozvojových zemích. Jeho konkurent Adidas za ním není daleko – do svých obchodů již dodává tenisky vyrobené roboty.
Zatímco obři teprve začínají soupeřit, málo známé asijské továrny již zcela přecházejí na automatizované systémy a již teď šetří na platech zaměstnancům. Skupina Shanghai Cambridge Industries zaměstnává pouze 700 lidí s platy 7 000 USD ročně. Dvě třetiny funkcí provádí roboti, ale brzy jim bude svěřeno 90% úkolů.
Výrobce mobilních telefonů Changing Precision Technology propustil 90% zaměstnanců a ponechal si pouze 60 lidí. V důsledku toho se zvýšila produktivita o 250%.
Za Čínou nezaostávají ani Spojenými státy – za 5 let se počet robotů v amerických závodech zvýšil o 20%. A za dalších 9 let se počet průmyslových robotů v USA zvýší o 300%.
Přední odborníci na umělou inteligenci se přitom domnívají, že se automatizace výroby vyvíjí příliš pomalu. Z tohoto důvodu založil známý inženýr a specialista na umělou inteligenci Andrew Ng na konci roku startup Landing.ai, který pomůže výrobním závodům zavádět robotiku a algoritmy. Jedním z prvních zákazníků bude právě Foxconn, který se podle drbů se zadaným tempem automatizace nedokáže vyrovnat.
Uvedené příklady mluví samy za sebe – je zřejmé, že dělníci v některých profesích brzy nebudou mít práci. Tuto skutečnost potvrzují také analytici. Podle PwC lze říci, že čím víc v zemi existuje pracovních míst, které vyžadují rutinní úkoly, tím více lidí je v prostředí automatizace vystaveno riziku ztráty zaměstnání. Pracovníkům s nízkými příjmy – těm, kteří dostávají méně než 20 dolarů za hodinu – také hrozí ztráta zaměstnání. Podle údajů společnosti McKinsey mohou stroje již dnes nahradit 90% obráběčů a svářečů. Můžeme proto důvěřovat prognózám Světového ekonomického fóra, podle něhož automatizace do roku 2020 povede ke ztrátě 5 milionů pracovních míst v 15 zemích a nejvíce postiženy budou ty s málo kvalifikovanými zaměstnanci.
V roce 2017 mnozí hovořili o zdanění práce robotů. Nyní existují další návrhy, například zavedení kvót na počet lidí ve výrobě. Nebo vytvoření značek „Vyrobeno lidmi“, což by zvýšilo hodnotu zboží. Ale prozatím se jedná pouze o teorie.
Roboti střední třídy
Robotické manipulátory však hrozí nejen „modrým límečkům“, ale i těm „bílým“. Mnozí odborníci, včetně analytiků OECD, poznamenávají, že v posledních letech poklesl podíl střední třídy – a stále klesá. Vysokoškolský diplom a vysoká kvalifikace v roce 2017 přestaly sloužit jako záruka zaměstnání.
Asijské země, především Japonsko, opět udávají trend. Již letos japonská pojišťovna Mitsui Sumitomo Insurance svěří algoritmům 90% administrativní práce v obchodním oddělení. Největší finanční skupina v Japonsku Mitsubishi UFJ Financial Group automatizuje 9500 pracovních míst, z toho 30% zaměstnanců v hlavní dceřiné společnosti skupiny, tedy bance Tokyo-Mitsubishi UFJ.
Bankovní sektor v roce 2017 zaznamenal rekordní nárůst automatizace. Vysvětlení poskytl bývalý prezident čínské pobočky společnosti Google Kai-fu Lee. Podle jeho názoru se práce „bílých límečků“ dá snadněji automatizovat, protože je postavena na čisté kvantitativní analýze. Proto lze obchodníky a analytiky nahradit nejjednodušeji. Ředitel Deutsche Bank uvedl, že plánuje nahradit 50% zaměstnanců roboty. A největší japonské banky avizují, že algoritmy nahradí 30 000 zaměstnanců. Analytické oddělení společnosti Citigroup také nezpochybnilo očividné – podle analytiků může být automatizována třetina všech funkcí bankovních zaměstnanců a k tomuto procesu dojde v letech 2015–2025.
Největší hedgeový fond společnost Bridgewater Associates již vyvíjí algoritmus, který může řídit personál a dokonce nahradit zakladatele organizace, miliardáře Raye Dalia.
Roboti také ohrožují právníky, protože více než třetina jejich pracovních úkolů podléhá automatizaci. Robotičtí právníci navíc již úspěšně pomáhají podávat žaloby a napadat udělování pokut.
Robotizovaná elita
Umělá inteligence začala ohrožovat nejen zaměstnance bank, ale i IT specialisty, kteří by podle všeho měli mít proti automatizaci imunitu. Jen v Indii mohou algoritmy do roku 2020 zbavit 70% programátorů jejich práce.
Vědci z Oak Ridge National Laboratory předpovídají, že od roku 2040 lidé již nebudou psát kódy, protože stroje to dokážou rychleji a efektivněji. Někteří odborníci dokonce porovnávají programovací jazyky s starořečtinou, protože se v budoucnu tyto jazyky budou používat pouze pro výzkumné účely. Používat je budou pouze algoritmy.
Jedna z nejžádanějších specializací – datový analytik – bude také brzy věcí minulosti. Za tímto účelem již MIT vyvinula neuronovou síť, která zpracovává data 100 krát rychleji než živí analytici. Algoritmus ATM analyzoval 47 datových sad a v 30% případů navrhl řešení, které je lepší než lidské.
Intelektuální elita – vědci a inženýři – nejsou před automatizací také nijak chráněni. Dokud se umělá inteligence nenaučí vytvářet nápady, mohou algoritmy jen stěží nahradit heuristickou a tvůrčí činnost odborníka. Ale odebrat si některé úkoly – nejvíce rutinní a systematizované – programy již mohou. Podle bývalého šéfa představenstva firmy Alphabet Erika Schmidta se budou roboti v blízké budoucnosti moci lépe vyrovnat s vědeckými výpočty než s úklidem nebo mytím nádobí. „Za 10–15 let fyzik bude moci požádat počítač, ať vyřeší složitý fyzikální problém a on sám si půjde zdřímnout. Během této doby systém zanalyzuje všechna data a najde několik řešení problému,“ předpovídá Schmidt.
Se Schmidtem souhlasí investor a podnikatel Mark Cuban. Podle jeho názoru bude automatizace především ovlivňovat pracovní síly, a to zejména v technologickém a finančním sektoru. Za deset let budou algoritmy vykonávat práci analytiků, finančníků, programátorů a inženýrů… Nicméně hodnotit datové soubory budou humanitně vzdělaní odborníci, filologové a filozofové.
Některá místa ve vědecké a technické oblasti se již v roce 2017 zautomatizovala. IBM například uvedla robota do oddělení technické podpory, který pracuje na superpočítači IBM Watson. A vědci z Harvardu vyvinuli mikroskop s umělou inteligencí, který zkoumá krevní testy stejně kvalitně jako mikrobiologové.
Rok 2017 ukázal, že uchráněny před automatizací budou jen dílčí průmyslová odvětví, včetně oblasti umělé inteligence – poptávka po vývojářích algoritmů i jejich platy rostou každým rokem. Proto miliardář Bill Gates doporučuje začít kariéru v jednom ze tří odvětví – v oblasti umělé inteligence, energií nebo biotechnologií.
Globální vliv a nepředvídatelná budoucnost
Za posledních 12 měsíců vydaly stovky analytiků a poradenských agentur své předpovědi o rizicích automatizace. Za tu dobu se stalo více než zřejmým, že se problém nástupu umělé inteligence stává globálním a nevyhnutelným. McKinsey varuje, že za 12 let zůstane bez práce na 800 milionů lidí. A předchozí studie této konzultační společnosti ukázala, že automatizaci jen v Rusku podléhá více než 35 milionů lidí, což je polovina obyvatelstva v zemi.
Automatizace bude mít vliv na všechny – na miliony lidí v Británii, Japonsku, Kanadě, Spojených státech. Někteří analytici říkají, že nejvíce ohroženi nezaměstnaností jsou muži, zatímco jiní naopak hovoří o ženách.
Jedna věc je jistá – nikdo si přesně nedokáže představit, jak algoritmy změní trh práce, kdo se ocitne ve velmi zranitelné pozici, a komu to naopak přinese značné výhody. Autor knihy Vzestup robotů spisovatel Martin Ford se domnívá, že proces automatizace nelze zastavit. Píše také o tom, že je tento proces přirozenou součást kapitalismu. Podle Forda je robotizace výroby prospěšná téměř všem, kromě řadových pracovníků bez vzdělání.
Mnoho odborníků se obává, že rozvoj umělé inteligence posílí stratifikaci společnosti a povede k třídním rozdílům. Na jedné straně budou kvalifikovaní odborníci – inženýři a vývojáři. A na druhé straně málo kvalifikovaní pracovníci. V tomto případě se bude muset střední třída zformovat znovu.
Sociální politika některých zemí, například Švédska, může chránit lidi před nezaměstnaností a chudobou. Avšak nebude je chránit před nudou. Experti Světového ekonomického fóra (WEF) varují: hlavním rizikem automatizace v budoucnu může být nucená nečinnost. Zároveň analytici WEF nevidí žádné řešení tohoto problému, s výjimkou abstraktní rekvalifikace personálu.
V podmínkách úplné volnočasové prázdnoty může nová „zbytečná třída“ nalézt neočekávanou aplikaci svých sil. Například začne žít vzrušující život ve videohrách nebo uctívat božstvo umělé inteligence. Mimochodem, stoupenci umělé inteligence již mají své rituály a „svaté písmo“…
Rok 2018
Nejpřesnější prognózu pro příští rok poskytuje výzkumná společnost Forester Research. Odhaduje, že v roce 2018 automatizace zničí 9% pracovních míst, ale ekonomika poroste a automatizace vytvoří 2% nových pracovních míst. Rok 2018 bude předělem v historii automatizace – už se o ní nemluví jen jako o abstraktním časovém horizontu.
Politické zadržování automatizace selhává, protože je zřejmé, že je zavedení robotů a algoritmů ekonomicky výhodné.
Stále více menších a rutinních úkolů budou provádět algoritmy – a v důsledku toho budou roboti doplňovat činnost 311 000 kancelářských pracovníků. Zaměstnavatelé při náboru zohlední dovednosti schopnost člověka k interakci s algoritmy a roboty.
Odborníci s vysokou kvalifikací se tak budou více věnovat důležitým úkolům a běžné práce přidělí softwaru. Tito odborníci pak budou mít více času, a spolu s tím také poroste jejich hodnota na trhu práce.
(překlad vlastní, upraveno)
Originál: Юлия Красильникова - Главные свидетельства нашествия роботов на рынок труда vyšel 1. března 2018 na hightech.fm.
Zdroj: hightech.fm
Viz též: Komentář - hrozba elektronického koncentráku
Krasilniková Julie