Eskalace střetu mezi USA a Ruskem probíhající více než deset let. Od památného Putinova proslovu na Mnichovské bezpečnostní konferenci zůstává předmětem spekulací.
Jak americkým, tak i ruským expertům se dlouhou dobu zdálo, že jakmile přijdou k moci noví prezidenti ve Spojených státech (či jakmile proběhnou v Rusku jisté změny), vztahy mezi těmito zeměmi se normalizují. Naděje byly kladeny na Obamu, následně na Trumpa. V praxi se tyto vztahy ovšem zhoršují a zhoršují.
Vzniká přirozená otázka: je charakter těchto vztahů výsledkem zlé vůle prezidentů, kteří jeden druhého nahrazovali (Bush mladší, Obama, Trump) a neústupnosti Putina, nebo existují hluboké příčiny, které nezávisí na osobnosti a kvalitách prezidentů těchto zemí?
Na tak tvrdou otázku odpovím hned. V krátkodobé perspektivě nelze očekávat zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem, nehledě na to, kdo bude stát v čele těchto zemí. Charakter těchto vztahů je definován globálnějšími procesy, kde vzájemné vztahy mezi USA a Ruskem jsou definovány na základě souboje mezi stále ještě dominujícími USA a rostoucí Čínou, která se uchází o roli nového světového lídra. Nebudu čtenáře zahlcovat čísly, která ukazují, že Čína podle mnohých ukazatelů ekonomického, vědeckotechnického a vojenského a politické rozvoje překonala USA, nebo je překoná v nejbližší době.
USA již nyní přijaly vůči Pekingu strategii zadržování a metodicky provádí politiku na obstoupení Číny s pomocí svých partnerů a spojenců. Čína má prakticky se všemi svými sousedy konflikty a problémy, které Spojené státy tradičně šikovně využívají pro vytváření protičínské koalice (patří k nim Japonsko, Indie, Vietnam, Filipíny a Austrálie). Časem k nim mohou přibýt další státy.
A nyní to nejdůležitější. Na pozadí pravděpodobného souboje dvou gigantů v krátkodobé perspektivě výrazně vzroste role a význam Ruska. Je očividné, že s obrovským raketovým a jaderným potenciálem, obrovskými prostory a nekonečnými zdroji se Rusko může stát rozhodujícím hráčem, který podle toho, na kterou stanu se postaví, rozhodne o výsledku.
U mě osobně vzniká dojem, že stratégové z Washingtonu to výborně chápou. Nevěří přitom ale, že když zlepší vztahy s Moskvou, tak budou moci Rusko změnit ve spolehlivějšího partnera v případě frontálního střetu s Čínou. A jelikož se jedná o budoucí osud USA, vůči kterým směřuje velká výzva, může se jakákoli chyba v kalkulaci ukázat jako fatální.
Právě proto ve Washingtonu vybrali strategii na zlomení Ruska. USA chtějí Rusko zlomit a dostat ho ze hry, připravit o suverenitu a subjektivitu na poli světové politiky, jak tomu bylo v devadesátých letech, aby ve chvíli finálního střetu Rusko nebylo samostatným hráčem, který bude schopný činit vlastní rozhodnutí na základě svých zájmů.
Proto Spojené státy sledují minimální i maximální cíle:
Během posledních let vidíme základy realizace této strategie. Jedná se o sankce kvůli Ukrajině, pokusy o finančně ekonomické udušení, vtahování do nepřímé konfrontace a do nového závodu ve zbrojení, aby bylo možné vyvolat rozkol v elitních ruských kruzích, mezi národem a lídrem. Cíl spočívá v oslabení Putinovy vlády a vytvoření v Rusku loutkového režimu.
(redakčně upraveno)
Zdroj: cz.sputniknews.com
Migranjan Andranik