Lidská paměť zatím uchovává svá tajemství, ale možná se to brzy změní – vědci vyvíjejí algoritmy pro čtení myšlenek, stejně jako ty, kterými děsí tvůrci seriálu „Černé zrcadlo“. Server Venture Beat se rozhodl prozkoumat, nakolik se jejich fikce blíží realitě.
Atlas jazyka
Ve studii z roku 2016, která vznikla pod záštitou National Science Foundation, neurovědec Alexander Hut z Kalifornské univerzity v Berkeley a jeho tým sestavili „sémantické atlas“, který dekóduje lidskou myšlenky. Atlas mj. ukázal pomocí různých barev a rovin, jak je jazyk v mozku organizován a jaká slova odpovídají slovům s různými významy. Během experimentu vědci změřili krátké změny toku krve, což naznačuje neurologickou aktivitu určitých oblastí v reakci na slyšená slova. Taková technologie by mohla pomoci vyjádřit své myšlenky těm, kteří nemohou mluvit.
V roce 2017 odborníci z Carnegie University Mellon pod vedením Marcela Justa vyvinuli metodologii pro identifikaci složitých myšlenek. Využili strojové učení a skenování mozku, aby ukázali, že jednotlivé části mozku tvoří bloky, z nichž jsou postaveny složitější koncepty.
Rekonstrukce tváří
V roce 2014 skupina Alana Cowena přesně reprodukovala obrazy lidských tváří způsobem, jakým mozek studovaného subjektu reagoval na portréty, které mu byly ukázány. Podle vědce se časem zvýší přesnost rekonstrukce a vytvoří tak nástroje pro studium reakcí osob s poruchou autistického spektra.
Čtení snů
Již v roce 2013 byli japonští vědci schopni „pohlédnout do snů“ lidí a s přesností 60% také dešifrovali některé aspekty jejich snů v počáteční fázi cyklu spánku. Použili MPT k pozorování spících účastníků experimentu a sestavili databázi objektů snů do velkých vizuálních kategorií. Ve výsledku byli schopní identifikovat to, co dobrovolníci ve snu viděli, a to tím, že pozorovali činnost mozku.
Čtení myšlenek
V roce 2014 byla MMT NanoTech první společností, která komercializovala „záznam myšlenek“. Díky patentované technologii Rosetta identifikovala „kognitivní engramy“, které představují činnost mozku pacienta a jeho mentální vzorce. Analýzou reakcí lidí během pohovorů, jejich srovnáním s fMRI a biometrií umožňuje Rosettě rozlišovat pravdu od lži.
Omezení
Zatím však můžeme klidně spát – technologie čtení vzpomínek vyžaduje příliš dlouhou analýzu, aby byla vhodná pro použití. Například čtení snů trvalo 200 hodin na jednoho pacienta. Kromě toho proniknutí do myšlenek někoho jiného jasně porušuje lidská práva. Navíc až bude tato technologie dostupná, pravděpodobně způsobí veřejné protesty.
Neuronová síť, vyvinutá v loňském roce německými vědci, se naučila číst záměry lidí dekódováním signálů lidského mozku pomocí elektroencefalogramu. Tato technologie bude s největší pravděpodobností použita v lékařství.
(překlad vlastní)
Originál: Даниил Ревадзе - Технологии чтения мыслей и воспоминаний реальнее, чем кажется vyšel 19. ledna 2018 na hightech.fm.
Zdroj: hightech.fm
Revadze Daniil