Autor se na sklonku fatimského roku ohlíží za úchvatnou polskou modlitební „operací“, kterou naši severní sousedé vykročili k naději na lepší budoucnost, a připojuje zprávu o jedné médii bojkotované výzvě.
Minulou sobotu, na 446. výročí slavného vítězství proti muslimům u Lepanta, uštědřilo Polsko celé Evropě a křesťanskému světu vůbec velkou morální a duchovní lekci. V zepětí proti úpadkovémi, liberálnímu a agresivně protikřesťanskému duchu doby, s nímž souzní i současný papež, přišlo kolem půl druhého miliónu Poláků na hranice své země, aby se modlili růženec. Další milióny se v tutéž chvíli modlily s nimi doma. Ani v jiných zemích, tu naši nevyjímaje, nezůstala akce v tomto směru tak zcela bez odezvy, a tak lze říci, že se mezi 14. a 15. hodinou „neútočilo na Nebe“ pouze z Polska.
Poláci vzali do rukou zbraň, která dokázala již před lety zajistit výše zmíněné zázračné vítězství v bitvě, která zabránila islamizaci Evropy. Zbraň, která je silnější než všechny peníze vlivných oligarchů, silnější než všechny zničující plány eurokratů.
Informační blokáda
V médiích napříč Evropou byla celá akce bagatelizována. Stejně, jako když „informují“ například o prorodinných či protipotratových miliónových pochodech v metropolích Evropy, při nichž „upravují“ počet účastníku minimálně o jeden řád. V tomto případě vydaly některé tiskové agentury zprávu o nějakých 150 tisících účastnících, čímž si mainstreamová média tváří v tvář neudržitelné publicitě celé akce utrhla akorát tak ostudu, a znovu sama sebe usvědčila z toho, na čí stojí straně a z čeho mají největší strach.
Akce „Růženec na hranici“ potvrdila nenahraditelnou úlohu alternativních médií. Hlavní sdělovací prostředky hlásaly svoje bludy jako vždy unisono. Opět nám popisovaly fiktivní svět, čím dál více odtržený od reality. Naštěstí tu byli i jiní – například na útokům a cenzuře ze všech sil odolávajícím Protiproudu měl článek publikovaný před akcí statisícovou čtenost.
Sorosovská média v samotném Polsku o akci buďto neinformovala vůbec, nebo ji předem bagatelizovala, případně odsoudila jako zpátečnickou, tmářskou či extrémistickou. Ze zpráv a komentářů doslova křičela snaha od akce odradit případné další účastníky. Těžko říci, zda se progresivisté více vědomě báli publicity či podvědomě samotného účinku modlitby miliónů křesťanů. Objevily se též nikterak překvapivé novinové titulky hovořící o tom, že papež František očekává „tendenční mešní exorcismus“ proti muslimským přistěhovalcům a tak podobně.
Modlili se
Minulou sobotu v dopoledních hodinách se tak polští věřící shromáždili okolo více než 300 kostelů v blízkosti státní hranice - včetně mořského pobřeží. Místy se k nim - nikoli za úmyslem vymazání státní hranice po vzoru evropské integrace, nýbrž na znamení vzájemné křesťanské lásky a společného zájmu za záchranu našich národů - přidaly i hrstky Čechů, Moravanů, Slezanů či dalších spřízněných národů.
Po mši a eucharistické adoraci se lidé odebrali do více než 4000 předem vytyčených „modlitebních zón“, kam do té doby dorazily ještě statisíce dalších, kteří předtím absolvovali nedělní bohoslužbu ve vnitrozemí. Od 14 hodin se tisícové davy v horách, na pobřeží, na pláních, ale i na letištích jednohlasně modlily růženec.
Poláci se modlili i za nás. Modlili se za křesťanskou Evropu. Modlili se proti její islamizaci a zničení národních států pomocí plánované a organizované invaze miliónů převážně muslimských migrantů. Na tom nic nemění ani křečovitá snaha všech médií zdůrazňovat, že s hrozící islamizací neměla prý akce pranic společného - a dokládají to údajnými vyjádřeními přísně vybraných účastníků akce.
Věřící se modlili za hodnoty, bez nichž nepřežijeme ani zde na této zemi, ani poté, co naše pozemské životy vyhasnou. Modlili se za zachování přirozeného řádu ve společnosti a proti všem zhoubným snahám a ideologiím, které jej v současné době tak usilovně demontují. Modlili se za přirozené manželství jako svazek mezi mužem a ženou, z jejichž láskyplného spojení vzchází nový život. Modlili se proti homosexualismu, genderové a potratové ideologii.
Modlili se za úplně jinou „svobodu“ a „solidaritu“, než za jejich zvrácenou podobou, kterou se nám snaží vnutit takzvané liberální vládnoucí elity - a jejich zneužitím se nás snaží vydírat. Modlili se proti nezřízené sexualitě a konzumu devastujícím hodnoty a duchovní život. Modlili se za suverenitu a křesťanskou identitu své země, což ve své podstatě není ničím menším než vyhlášením svaté války Evropské unii a celé škále jejích institucí a organizací.
Pařížská výzva
V sobotu 7. října na svátek Panny Marie růžencové se nezávisle na polském růžencovém tažení uskutečnila ještě jedna věc, jež s ním však sdílí stejná východiska. Byla zveřejněna Pařížská výzva: Evropa, v níž lze věřit. Ve 36. bodech zde významní evropští intelektuálové formulovali naléhavé obavy o vývoj a osud Evropy, především v souvislosti s multikulturalismem, imigrací a současným politickým kurzem hrozícím v brzké době celý náš kontinent rozvrátit.
Výzva se zabývá negativní rolí evropské integrace a EU v současném úpadku evropských národů a křesťanské víry. Kritizuje vytvoření falešného křesťanství a pseudokřesťanského moralismu v podobě lidskoprávní agendy a politické korektnosti. Upozorňuje na liberálním hedonismem zdeformovanou generaci Evropanů, na ideový chaos vedoucí k individualismu a nihilismu, absenci hodnot kompenzovanou sociálními médii, pornografií a dalšími úpadkovými kratochvílemi.
Ve výzvě se kromě jiného praví:
„Politici, kteří hlásají nepříjemné pravdy o islámu a imigraci jsou popotahováni před soudy. Politická korektnost vynucuje silná tabu, jež považují zpochybňování statu quo za nepřijatelná. Falešná Evropa skutečně nepovzbuzuje kulturu svobody. Propaguje kulturu komerční homogenity a politicky vynucované konformity.“
Aiutoři Výzvy varují před kolonizací Evropy muslimy, odhalují projekt multikulturalismu jako primárně útok na křesťanství. Kritizují selhání intelektuálů a jejich koncept falešné Evropy, lživý jazyk, ideologické manipulace a nové evropské pseudonáboženství. Volají po nových elitách a nových státnících schopných se s touto zničující dekadencí vypořádat. Volají všechny zodpovědné Evropany, aby se k Výzvě připojili.
Je logické, že s polským tažením má tato výzva ještě jednu společnou věc: Úplný bojkot ze strany médií.
Celou výzvu si můžete v češtině i v osmi dalších jazycích přečíst zde.
Ozvěna Fatimy
Věc má ještě jeden velmi závažný kontext. V sobotu 13. 10. uběhlo přesně 100 let od slavného slunečního zázraku ve Fatimě. O nesmírně závažném fatimském zjevení, stejně jako o významu jeho výročí vycházejícího právě na tento rok, jsme na Protiproudu pojednali v uplynulých měsících a letech vyčerpávajícím způsobem. Je však třeba znovu připomenout, že s Fatimou jsou spojena zásadní varování a výzvy z úst Matky Boží – a také to, že se již v minulosti krutě nevyplatilo jich neuposlechnout (například poprava krále a Francouzská revoluce na den přesně 100 let po jednom takovém neuposlechnutí).
Další naléhavou výzvou byla nutnost zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie pro odvrácení katastrof a spásu světa. Měsíc poté proběhl v Rusku bolševický převrat, známý pod mystifikačním označením VŘSR. Evropa zažila hrůzy nacismu a později řadu dalších katastrof. K plnému zasvěcení, tak, jak je požadovala svatá Panna, však dodnes nedošlo.
Všichni, kdo jsou alespoň trochu zasvěceni do fatimského „příběhu“ i na základě dalších argumentů a indicií proto očekávají, že ještě tento rok přijde zásadní zlom. Ačkoli to dost možná bude zlom bolestivý.
Jednou z fatimských výzev k záchraně světa byla také každodenní modlitba růžence. Poláci uposlechli. Dali nám skutečnou naději k záchraně? Vymodlili nám ještě trochu času, abychom se mohli postavit těm, kdo vedou naši civilizaci ke katastrofě a záhubě?
Zdroj: protiproud.cz
Poledník Ivan