11. srpna to budou dva měsíce od zavedení ukrajinského „bezvízu“. Jak se nová situace projevila na vztazích Ukrajiny se sousední Českou republikou? „Praktické dopady zavedení bezvízového styku mezi Českem a Ukrajinou jsou zatím minimální,“ říká v rozhovoru pro Sputnik politolog a občanský aktivista Jan Miklas.
Miklas: Hranice jsou nyní pro Ukrajince sice otevřené, praktický dopad to má ovšem pouze na turistický ruch, přičemž drtivá většina Ukrajinců v Česku, která pochází fakticky pouze ze západní Ukrajiny, jedou zde za prací a nikoli za turistikou. Limitem pro Ukrajince je totiž omezení, které jim umožňuje bez víza a příslušného pracovního povolení se zdržovat na území ČR pouze 90 dní, a na ostatní dobu musí mít speciální pracovní povolení, které jim často zajišťují polské zprostředkovací agentury. Nic zásadního se tedy nezměnilo, a tudíž se nezvýšil ani přítok ukrajinské pracovní imigrace. Jsou zde ale tendence, které prosazují někteří čeští politici a byznysmeni, a to otevřít a výrazně zjednodušit přijímání ukrajinských pracovníků na česká pracovní místa. Čímž by ovšem — jak varuje KSČM — došlo k výrazné imigraci Ukrajinců za prací do ČR, přičemž by to nebyli specialisté, těch by byla výrazná menšina.
Ale chudí Ukrajinci ze západní Ukrajiny, kteří jsou ochotni pracovat za velmi špatných podmínek, a tím by snížili cenu již nyní špatně placených profesí v ČR pro domácí pracovníky. Řeči o „specialistech“ z Ukrajiny, kteří by zvýšili „konkurenceschopnost“ ČR, to je především chlácholení české veřejnosti ze strany velkého byznysu. Ten velký byznys potřebuje pracovníky ochotné pracovat za minimální náklady, bez ohledu na to, co to bude znamenat pro domácí zaměstnance.
Sputnik: Pozorujete růst turistického ruchu z Ukrajiny, zvýšil se zisk od pobytu ukrajinských turistů?
Nové údaje zatím nejsou k dispozici, poslední údaje z roku 2016 naopak pozorují pokles turistů z Ukrajiny ve srovnání se stavem před majdanem. Například poklesl počet ukrajinských turistů trávících v Praze více a jednu noc o 12 000 osob. Dokládá to tedy reálné chudnutí ukrajinské společnosti, a menší počet těch, kteří si mohou dovolit dovolenou za hranicemi. Zavedení bezvízového styku tento stav nejspíš nezmění.
Dostaly české firmy během posledních dvou měsíců více kvalifikovaných levných odborníku z Ukrajiny? Jak to vůbec je s pracovní silou z Ukrajiny?
Česká vláda se pokoušela již v r. 2016 vytvořit program pro kvalifikované síly z Ukrajiny, ten však skončil nevalným úspěchem. České firmy tedy více kvalifikovaných odborníků z Ukrajiny nezískaly. Podle analytika L. Palaty z MF dnes většinu, nejen nekvalifikované, ale i kvalifikované pracovní síly, stáhlo Polsko, které Ukrajincům — zejména těm kvalifikovaným — nabídlo lepší podmínky. Česko zkrátka vzdělané Ukrajince „netáhne“, dodává Palata ve svém článku.
Pokud srovnáme situace, co se týká volných pracovních míst v ČR v květnu 2017, před zavedením víz a v červenci 2017, již po zavedení víz, tak zjistíme, že rozdíl je takřka nulový. V květnu 2017 bylo volných pracovních míst v ČR 308 521, a v červenci téhož roku 303 074, tedy o něco méně. Ale to jde na vrub sezonní zvýšené poptávce o zaměstnání a nikoli přílivu pracovních míst z Ukrajiny na volná pracovní místa. V praxi se v tomto ohledu nic nezměnilo.
Česká republika získala nebo ne díky ukrajinskému „bezvízu“?
České republiky se zatím zrušení vízové povinnosti pro Ukrajince nijak zvlášť nedotklo, a to hlavně kvůli překážkám, které brání masovější zejména pracovní imigraci do ČR — jelikož ta turistická se zatím nekoná a v dohledné době nejspíš konat nebude.
Takže ČR sotva něco získala, ale zároveň nic neztratila. Zde je ale důležité se zamyslet, co by se stalo, kdyby vláda na nátlak podnikatelů zrušila bariéry bránící masové migraci z Ukrajiny za prací do ČR? Upřednostňovali by Ukrajinci nadále sousední Polsko, anebo skutečně všichni vrhli hromadně do České republiky? A co by se stalo? Je zřejmé, že především by se zhoršily nejen pracovní podmínky pro Čechy, ale zhoršila by se i bezpečnostní situace kvůli možnému průniku mafiozních struktur z Ukrajiny.
Sousední Ukrajina je tristní z politického i ekonomického hlediska. Bujení masové korupce, řádění radikálně-pravicových bojůvek a jejich napojení na politické, bezpečností i podnikatelské kruhy, a vše kryto ekonomickou oligarchií. I to je totiž část reality, která nás čeká v případě uvolnění podmínek pro usazování a práci Ukrajinců. Je třeba otevřeně říct, že zrušení vízového režimu má Ukrajiny uchlácholit, aby se tato země neodklonila od vlivové sféry Západu – jednalo se o ryze politický krok EU. Z hlediska současné situace na Ukrajině ten krok byl spíše škodlivý, což se může projevit až po letech, pokud by byli uvolněni bariéry pro práci a usazování Ukrajinců v EU, což se naštěstí pro Českou republiku zatím neděje. Ale co není, může být…
Záleží na dalším vývoji situace nejen v EU, ale i na Ukrajině, která je dnes vysoce nestabilní zemí a kde se situace může každým dnem změnit jakýmkoli směrem.
Zdroj: cz.sputniknews.com
-mp-