Někdy je skutečně pozoruhodné, jak se v lidských dějinách znovu vynořují problémy, o nichž byli všichni přesvědčeni, že se již nikdy nemohou opakovat.
Realita nás pak přesvědčí, že mohou, ale navíc se znovu objeví v globálním měřítku, tedy s daleko nebezpečnějšími možnými důsledky. Dnes už si málokdo vzpomene, že občanská válka Severu proti Jihu ve Spojených státech vypukla kvůli odlišným koncepcím rozvoje ekonomiky.
Sever prosazoval industrializaci země, hospodářství Jihu preferovalo dovoz nekvalifikované pracovní síly. Tehdy ještě nevynalezli politickou korektnost, takže levní pracovní migranti se hezky postaru jmenovali otroci. Záminkou pro válku se nakonec stal spor o jejich právní postavení. Ten ve prospěch Severu vyřešila mimořádně krutá a krvavá občanská válka.
Od té doby uteklo přes 150 let a západní svět (včetně České republiky) řeší stejné dilema – bude další rozvoj ekonomiky postaven na dovozu levné pracovní síly, nebo se vydáme cestou technologické revoluce skrývající se pod kódem Průmysl 4.0? Každému logicky uvažujícímu člověku je jasné, že rozvíjet současně obě koncepce znamená vyvolání všech předpokladů pro stejně ničivou občanskou válku jako před 150 lety. Tentokrát mezi starousedlíky a nově příchozími.
Asi nejlépe se toto riziko dá ilustrovat v případě zavedení nepodmíněného základního příjmu, který mnoho ekonomů považuje za optimální řešení problémů s nedostatkem pracovních příležitostí po uskutečnění Průmyslové revoluce 4.0. I v takovém případě nebude všeho dost pro všechny, takže nepodmíněný příjem bude nejspíše vázán na občanství. A co potom bude s neobčany? Ti dobrovolně neodejdou a naprosto logicky se budou snažit uživit. Zaměstná je organizovaný zločin nejrůznějšího zaměření. Nejvíc asi ten, který se zaštiťuje náboženstvím.
Velmi aktuální bolestivé zkušenosti západní Evropy (ale také Spojených států a Ruské federace) ukazují, že ekonomika postavená na masivním dovozu levné pracovní síly z méně rozvinutých zemí představuje neúnosné riziko pro budoucnost. Již víme, že dobře funguje jen v dobách prosperity a selhává v periodicky se opakujících obdobích hospodářské recese, kdy se stává zátěží pro sociální systém. Doslova každý den se již teď přesvědčujeme o tom, že evropský sociální stát velmi spolehlivě vychovává ty nejzavilejší odpůrce západní civilizace. Ti nejradikálnější z nich zabíjejí své spoluobčany již dnes.
Tyto hořké zkušenosti a racionální zhodnocení situace by teoreticky mělo vést k tomu, že by Západ následoval příkladu vítězného Severu a svou budoucí prosperitu opřel o nové technologie Průmyslu 4.0, nikoliv na dovozu bezprávné pracovní síly. Obávám se ale, že v Evropě již zvítězily principy otrokářského Jihu, protože ekonomické kouzlo tohoto přístupu je v tom, že dovoz migrantů představuje tu nejvýnosnější část celé transakce. Navíc v hotových penězích zaplacených zálohově. Kdo by takové nabídce mohl odolat? Zdá se, že ze současných vládců EU nikdo.
Zdroj: prvnizpravy.cz
Bašta Jaroslav