Pohyb v Donbasu: Spolu s kamióny s pomocí se rozjíždějí i pokusy o diplomatická jednání. Partyzáni – Porošenkova noční můra. Jednotná Ukrajina je po smrti

Kamiony s první pomocí (doslova i přeneseně) se konečně daly do pohybu. Rusko odmítlo hrát s Kyjevem nekonečnou hru na kočku a myš. Zbědované civilní obyvatelstvo Luhansku tak přestane být rukojmím v cynické hře pučistické vlády, která už týden pod různými záminkami zadržovala na hranicích náklad vody, potravin a léků. Vozy odbavené ruskými i ukrajinskými celníky stály dál nečinně na hranicích a strádající Luhansko, které je pod nepřetržitou palbou vojáků kyjevské junty, se k nezbytné pomoci nemohlo dostat.

Konečné řešení v nedohlednu

Rozhodný krok Moskvy tak udělal Kyjevu čáru přes rozpočet: Smyslem zdržování nebylo nic jiného, než nechat obyvatele, kteří přežijí bombardování, pomalu zahynout hladem, žízní a nemocemi.  Západoukrajinský prezident Porošenko sice prohlásil, že vjezd konvoje považuje za přímou intervenci, ale dodal, že proti němu vojensky nezasáhne. To si vzhledem k zítřejší “revizi“ Angely Markelové zřejmě nemůže dovolit. Jinak je ovšem situace na bojištích nadále patová.

Ukrajinská propaganda již přes týden vydává další a další prohlášení o tom, že „konečné řešení“ v Doněcku a Luhansku je nadosah. Skutečnost je ovšem jako vždy podstatně jiná, než donekonečna omílá Kyjev a po něm i česká a některá západní média: i přes obrovskou přesilu a nasazení nejtěžší bojové techniky se juntě stále nedaří zlomit odpor domobrany.  

Zapouzdřená fronta

Vezmeme-li v úvahu ztráty a rotace jednotek, má nyní Kyjev v Donbasu zhruba 52 tisíc vojáků, 600 obrněných vozidel a zhruba 270 raketových a dělostřeleckých systémů. K tomu  třeba připočíst zhruba 15 letadel a 10 vrtulníků. Kromě těchto sil ovšem podle neověřených informací do bojů zasahují stále častěji také západní stroje startující k náletům na Donbas ze zahraničí. Naproti tomu domobrana má ve zbrani kolem 23 tisíc osob a disponuje zhruba 130 jednotkami různých obrněných vozidel.  K tomu je třeba připočíst zhruba 50 dělostřeleckých systémů a raketometů.

V posledních dnech se situace „zapouzdřila“ a frontové linie u Luhansku a Doněcku se příliš nepohnuly. Fronta se totiž pro domobranu zkrátila a hustota rozmístění jejích jednotek tím vzrostla. Pro Kyjev navíc přichází nejtěžší fáze operace – boj v městské aglomeraci. Je jasné, že když se bojuje o každý dům, je situace výhodná spíše pro domobranu, která zná dobře terén, v němž se pohybuje. Pokračují však i pokusy o diplomatické řešení konfliktu, jakkoli se to zdá být po zvěrstvech Kyjeva na východě země téměř utopií.

Zpackaný bliztkrieg

Západoukrajinský prezidedent Porošenko má nyní „nabitý program“. V sobotu navštíví Ukrajinu německá kancléřka, od které Porošenko zřejmě neuslyší chválu za zpackaný „blitzkrieg“. Ukrajinský „staatsprezident“ chtěl na chystaných nedělních oslavách ukrajinské nezávislosti oznámit ukončení „protiteroristické operace“ a vyčištění Donbasu od všeho živého. Místo toho zabředá stále hlouběji do bezvýchodné války. Navíc má v neděli rozpustit parlament a vypsat na říjen předčasné volby. Jenže představa, že bude poté předstírat, jak na východě země přicházejí lidé spokojeně k volbám, zatímco vedle nich vybuchují dělostřelecké granáty, je přece jen i na současný propagandistický stroj téměř neřešitelná.

Rychlé dobytí Novoruska by Porošenkovi také ulehčilo pozici na minském summitu příští týden. Tam by se – pokud nepočítáme zdvořilostní rozhovor v Normandii – měl poprvé setkat s Vladimírem Putinem. „Čokoládový král“ už Putinovi vzkázal, že bude požadovat stažení „ruských rebelů“ z Donbasu a jejich odchod do Ruska. To jsou ovšem hodně naivní výroky. Plukovník Strelkov se sice z bojů stáhl, ale, jak jsme již informovali, patrně proto, že se má pokusit vybudovat armádu schopnou operovat na mnohem větším území, než je v současnosti v držení domobrany.

Partyzáni

V Charkovské, Chersonské, Oděské a dalších oblastech ostatně již operují partyzánské oddíly. Včera jedna skupina v Charkovské oblasti zaútočila na jednotky přesouvané ze západu země. Výsledkem bylo zničení železničního mostu a několik mrtvých na straně Kyjeva. Podobné skupiny se množí a navazují tak na tradice ukrajinského partyzánského protihitlerovského odporu v době Druhé světové války.

Své diverzanty na domobranou ovládané území vysílá ovšem i Kyjev. Mají za úkol vytvářet na bojištích chaos a provádět „akce pod cizí vlajkou“, které se později svedou právě na domobranu. Je velmi pravděpodobné, že to byly právě tyto diverzní skupiny, které zmasakrovaly konvoj uprchlíků z Luhanska. A není vyloučeno, že stály i za sestřelením malajského boeingu, čemuž by nasvědčovala poslední absurdní prohlášení Kyjeva .

Matematika chaosu

Pokračující válka má ovšem pro Kyjev stále nepříjemnější důsledky v hospodářské oblasti. Ukrajina, jak přiznávají už i západní sponzoři Kyjeva, je prakticky před krachem. Vzhledem k tomu, že kvůli ostřelování Donbasu se téměř zastavila výroba včetně těžby uhlí, elektrárny nemají co spalovat. Situace je o to složitější, že většinou jsou nastaveny právě na uhlí z Donbasu.

Podstatné však je momentálně jedno: Rusko svou pomoc zoufalým civilistům dopravilo a vyložené kamiony se vracejí zpět do Ruska. Vedle bezprostředně humanitární má tento fakt i významnou rovinu symbolickou a politickou. Pokud všichni obyvatelé Doněcku a Luhansku nebudou vyvražděni či vyhnáni a města definitivně srovnána se zemí a přeměněna na plynová pole pro západní těžební firmy, sotva si budou umět představit další život v „jednotné“ Ukrajině. Kyjev je vraždí, Moskva je zachraňuje. Poměrně přehledná a jasná matematika. Nikoli pro Berlín či Brusel, o Washingtonu nemluvě. Ale pro ty, kdo jako rukojmí západního dobrodružství právě zápasí o holý život, je to jednoduché: Jedna a jedna jsou dvě.

Zdroj: protiproud.cz

Danda Václav