S blížícím se pro Srby svatým dnem 28. června politická teplota kolem Kosova stoupá. Při současné bezmoci bruselských vyjednávačů domluvit se ohledně parametrů provádění podepsané dohody, srbská politická špička zoufale přivolává Brusel, aby Bělehradu přidělil datum zahájení přístupových rozhovorů s EU.
„Pokud Srbsko nezíská datum teď, je otázkou, kdy ho vůbec dostane,“ řekl srbský premiér Ivica Dačić.
Podotkl, že „podmínky byly více než jasné, nejdříve dohoda, potom dohoda o její realizaci a pak plán implementace, a rozhodnutí o datu.“
„Máme více pozitivních signálů. Věřím, že datum dostaneme, protože jsme za posledních 10 měsíců vynaložili více úsilí, než za posledních 10 let,“ řekl Aleksandar Vučić, první místopředseda vlády a ministr obrany ve vládě Srbska. „Myslím, že jsme si zasloužili datum začátku rozhovorů bez dalšího podmiňování. Ti, kdo o této otázce rozhodují, vědí, že v Srbsku mají spolehlivého partnera, který své závazky plní. Ale současně i partnera, který miluje a ctí svou vlast a svůj národ. Pokud se rozhodnou jinak, nevím, jak bychom to národu vysvětlili,“ prohlásil a dodal, že jestli nebudou stanoveny termíny „Bude to velmi špatná zpráva pro Srbsko“ a v tom případě vláda musí vážně přemýšlet o svých dalších krocích.
Skutečně: podepsáním dubnové dohody s Prištinou vsadil oficiální Bělehrad na politickou kartu velmi mnoho – adekvátnost vlastního politického kurzu, politickou reputaci a vlastní závazky, kterými se zavázal jménem státu a národa partnerům v Bruselu a Washingtonu. Krom toho je jasné, že srbská vláda vyčerpala veškeré dočasné zálohy, které měla k dispozici. Z této perspektivy, odmítnutí lídrů EU, aby koncem roku 2012 projednávali žádost Srbska, ba dokonce i rozhodnutí Evropské komise, že odloží vydání své zprávy o Srbsku, která původně byla plánována na duben, nebyly osudové. Je zřejmé, že EU tento čas využila k tomu, aby co nejdéle držela Bělehrad „na háčku“ a získala od něj maximum ústupků.
Nyní jsou však všechny sázky na stole. Odmítnutí EU schválit souhlas o přijetí Srbska do svých řad by automaticky znamenalo hlasování o důvěře současné vládě, která vsadila příliš – mimo jiné i zájmy kosovských Srbů. Jak je v souvislosti s tím řečeno v Bruselu, „integrace regionu severního Kosova do institucionálního systému Kosova“ představuje klíčový požadavek pro začátek rozhovorů o přijetí Srbska do EU. Srbové již odpověděli svým principiálním odmítnutím své integrace, a také informovali o úmyslech zřídit svůj „autonomní“ parlament. Dle slov jednoho z nich, Momčila Gvozdiće, by se první zasedání tohoto parlamentu mohlo uskutečnit 6. června. (na zasedání bylo rozhodnuto konstituční zasedání odložit na první týden července, pozn. překl.)
Hlavní problém pro Srbsko se však odráží v tom, že pokud na Vidovdan bude schváleno datum zahájení rozhovorů s EU, z pohledu skutečné perspektivy evropské integrace Srbska se nic podstatného nezmění. Západní úředníci, někteří tajně, někteří veřejně již dali najevo, že Bruselskou dohodu považují pouze za mezifázi v plánu realizace kosovského projektu. Konečným cílem této dohody není to, aby Srbsko s Prištinou dosáhly souladu dohody, nýbrž plnoprávné uznání samovyhlášené nezávislosti Kosova a přijetí Kosova do Spojených národů.
V souvislosti s tím je zajímavý rozhovor s jedním z garantů „kosovského projektu“, bývalým finským diplomatem Martiim Ahtisaarim pro rakouský Die Presse, jež byl široce citován v albánských médiích na Kosmetu (tj. Kosovu a Metochii, pozn. red.). Dle slov Ahtisaariho, Srbsko již pochopilo, že „jestli chce členství v EU, musí přijmout skutečnost existence nezávislého Kosova.“ „Bez uznání Kosova nebude pro Srbsko EU“ – konstatoval bývalý prezident Finska. Když jde o dubnovou dohodu, bývalý zaštiťovatel vídeňských jednání říká, že ji považuje pouze za pokračování jeho plánu o dohlížené nezávislosti Kosova, především v řešení otázky zajištění zájmů kosmetských Srbů.
Dle dostupných informací představuje prohlášení Martti Ahtisaariho svérázné předhození informací, adresovaných jak lídrům Srbska, tak srbské veřejnosti. Ahtisaari není funkcionář EU, je nezávislý při hodnocení vyjednávacího procesu, a jako garant Vídeňských jednání má i potřebnou diplomatickou váhu. Cílem takové informační „kosti“ je dodatečně vysvětlit srbské veřejnosti to, že vláda ohledně otázky Kosmetu již překročila Rubikon, takže je právní uznání nezávislosti Kosova pouze otázkou času.
O tom, že by srbská veřejnost neměla mít iluze o oddechu, svědčí i zpráva EU observru, oficiální agentury Evropské unie. V něm se konstatuje, že představitelé Bělehradu „vstoupili do svérázné hry o čas“, kterou zatím prohrávají. V každém případě první lhůta pro realizaci dubnové dohody, kterou stanovil Brusel, již vypršela. Bylo to v noci na prvního května. Jedná se o to, že nebyl sestaven manažerský tým, resp. nová civilní správa srbských oblastí na severu Kosmetu. Bělehradu byla také vytčena neschopnost „poskytnout požadovaný přehled všech institucí, které na Kosovu financuje“. A nejdůležitější krok, který Brusel od Srbska očekává je, aby „začalo s uzavíráním svých bezpečnostních struktur“ na Kosovu a zastavilo jejich financování. Právě v tom spočívá, použiju slova britského ministra zahraničí Williama Haguea – „reálný a zásadní progres“ při realizaci dubnové dohody Bělehradu a Prištiny. Podobný progres má „přesvědčit všechny členské státy EU, že progres směrem normalizace vztahů je nevratný.“
Situace se vyvíjí tak, že EU by mohla 28. června oznámit datum začátku rozhovorů se Srbskem. Toto datum však bude znamenat pouze výchozí bod pro zahájení nové fáze tj. nových ústupků Bělehradu. Jasné je, že v následujících měsících vládnoucí koalice patrně nezajde až ke státnímu uznání Kosova. Pravděpodobné však je, že se přestane bránit příjmu Kosova do OSN. Svým způsobem to přispěje k vyřazení Ruska v otázkách ohledně Kosova a vnitřních politických aktérů, kteří se zasazují o prohloubení spolupráce s Moskvou.
(překlad vh)
Zdroj: srb.fondsk.ru, kosovoonline.cz
Iskenderov Petr